Apt (Vaucluse)
Apt | |
---|---|
Pohled na město Apt | |
Poloha | |
Souřadnice | 43°52′37″ s. š., 5°23′49″ v. d. |
Nadmořská výška | 170–567 m n. m. |
Časové pásmo | UTC 01:00 (standardní čas) UTC 02:00 (letní čas) |
Stát | Francie |
Region | Provence-Alpes-Côte d'Azur |
Departement | Vaucluse |
Arrondissement | Apt |
Kanton | Apt |
Apt | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 44,57 km² |
Počet obyvatel | 10 536 (2021) |
Hustota zalidnění | 236,4 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Véronique Arnaud Deloy |
Oficiální web | www |
mairie | |
PSČ | 84003 - 84400 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Apt (okcitánsky At, nebo Ate) je francouzské město a podprefektura v departementu Vaucluse, v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur. Leží na staré římské cestě, 53 kilometrů od Avignonu.
Podle města je pojmenován pátý stupeň spodní křídy zvaný Apt, datovaný do rozmezí před 125,0 ± 1,0 až 113,5 ± 1,0 Ma (milionů let). Pojmenování podle historických nálezů u města představil v roce 1840 francouzský paleontolog Alcide d'Orbigny.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Město leží asi 40 kilometrů severně od Aix-en-Provence, 18 kilometrů od údolí řeky Durance, na řece Calavon (zvané též Coulon). Je považováno za hlavní město pohoří Luberon, v jehož centru leží.
Sousedními obcemi jsou: Gargas, Buoux, Saignon a Villars.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]První zmínky o městě sahají přibližně do roku 200 př. n. l., kdy bylo pravděpodobným sídelním městem Galského kmene Vulgientů. Město bylo okolo roku 125 př. n. l. zničeno, a následně obnoveno Caesarem, který mu udělil titul Apta Julia. V následujících dobách bylo město dobyto Langobarů a Saracénů.
Založení místní katedrály a diecéze je dle pověsti přisuzováno světci zvanému Auspicius, který byl pověřen papežem Klementem I., a který zemřel roku 102 mučednickou smrtí. První oficiální zdokumentovaná zmínka o existenci náboženského spolku ve městě ale pochází až z roku 314, kdy je uváděno, že ve městě působí kněz a exorcista. Během 5. století zde působil biskup Castor z Aptu, který je zmiňován v litorgických dokumentech papeže Bonifáce I. Z rozhodnutí konkordátu, vydaného 14. června 1801 mezi papežem Piem VII. a císařem Napoleonem I. bylo území diecéze přičleněno k arcidiecézi Avignonské, a zčásti též do diecéze digneské.[1][2] Aptská diecéze se tak stala titulární diecézí.[3]
Ve městě byly nalezeny historické rukopisy týkající se francouzské hudby 12. a 13. století, známé jako rukopisy Apt a Codex Ivrea. Obsahují zejména moteta a rekviem, přičemž všechny skladby jsou polyfonní. Devět ze čtrnácti motet obsažených v Codexu Ivrea je přisuzováno francouzskému skladateli Philippu de Vitry, autorství skladeb je však anonymní.
Historie Židů
[editovat | editovat zdroj]Podle dochovaných pramenů žili v oblasti Židé již od druhé poloviny 14. století. Nejstarší záznamy pojednávající o jejich komunitě pochází však již ze 13. století, přičemž ustanovaly zákaz prodeje masa křesťanům židovskými obchodníky. Zmínky o místní synagoze pochází z roku 1446, přičemž v roce 1420 bylo v místním daňovém rejstříku registrováno 15 židovských rodin, což z Aptu činilo město se čtvrtou největší židovskou komunitou v Provence. Samotná židovská čtvrť se ve městě nacházela v lokalitě zvané Place du Postel. O místní židovské komunitě ve svých dílech často psal francouzský spisovatel Isaac Gorni.
Církevní sněm
[editovat | editovat zdroj]14. května 1365 se v místní katedrále městě konal církevní sněm, vedený arcibiskupy a biskupy jihofrancouzských provincií Arles, Embrun, a Aix-en-Provence. Během něj bylo publikováno celkem 28 dekretů a ustanovení.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Katedrála Sainte-Anne v románsko-gotickém slohu, jejíž stavba započala roku 1056 na základech ještě starší, původní katedrály. Dokončena byla během 17. století.
- Staré biskupství
- Tour de l'Hôpital
Město bylo dříve obklopeno masivními starobylými zdmi, ale ty byly nyní z velké části nahrazeny bulváry; mnoho místních ulic je úzkých a nepravidelných.
Ve městě a poblíž města bylo nalezeno několik archeologických nalezišť z římských dob, zejména mostů. Jeden z nich, Pont Julien, překlenující řeku Calavon pod městem, pochází z roku 2 př. n. l. Podle některých průzkumů by se však mohlo jednat ještě o starší stavbu.
Muzea
[editovat | editovat zdroj]- Muzeum průmyslu
- Muzeum historie a archeologie
Slavní obyvatelé města
[editovat | editovat zdroj]- Marc-Antoine Grossy (1604 – 1687), teolog
- Claude Romain Lauze de Perret (1747 – 1793), revolucionář, zástupce regionu Bouches-du-Rhône na Národním shromáždění
- Joseph Aude (1760 – 1840), spisovatel
- Paul Guigou (1834 – 1871), malíř
- Bernard Faucon (* 1950), fotograf
- Michaël Guigou (* 1982), házenkář
Na tamějším hřbitově je pohřben československý malíř, sochař a grafik Otakar Kubín (franocuzsky Othon Coubine)
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Město a okolní region je centrem vinařství, včelařství, sběru lanýžů a pěstování ovoce, přičemž většina produkce je zpracována na kandované ovoce průmyslovými i ručně vyráběnými procesy. Ve městě sídlí firma Delta Plus Group, vyrábějící ochranné prvky a prostředky.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Apt (Vaucluse) na anglické Wikipedii.
- ↑ DUCHESNE, Louis (1843-1922) Auteur du texte. Fastes épiscopaux de l'ancienne Gaule. Provinces du Sud-Est / par L. Duchesne,.... [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (FR)
- ↑ ALBANÉS, Joseph Hyacinthe; CHEVALIER, Cyr Ulysse Joseph. Gallia christiana novissima : histoire des archevèchés, évèchés [et] abbayes de France, accompagnée des documents authentiques recueillis dans les registres du Vatican et les archives locales. [s.l.]: Montbéliard : Société Anonyme d'Imprimerie Montbéliardaise 724 s. Dostupné online.
- ↑ Annuario Pontificio 2013. (Libreria Editrice Vaticana 2013). vyd. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-88-209-9070-1.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Apt na Wikimedia Commons