Anton Kochanowski von Stawczan

Anton Kochanowski von Stawczan
Anton Kochanowski von Stawczan
	Anton Kochanowski von Stawczan (r. 1877)
Poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1871 – 1885
Poslanec Bukovinského zemského sněmu
	Ve funkci:; 1868 – 1904
Zemský hejtman Bukoviny
	Ve funkci:; 1874 – 1884
Předchůdce	Eudoxiu de Hurmuzachi
Nástupce	Alexander Wassilko von Serecki
Starosta Černovic
	Ve funkci:; 1866 – 1874
	Ve funkci:; 1887 – 1905
Stranická příslušnost
Členství	Ústavní strana; (Klub liberálů – staroněmci)
Narození	17. listopadu 1817; Tarnopol; Rakouské císařství
Úmrtí	10. září 1906; Černovice; Rakousko-Uhersko
Alma mater	Lvovská univerzita
Ocenění	Řád červené orlice 2. třídy; Řád rumunské hvězdy; komtur s hvězdou Řádu svatého Řehoře Velikého; Řád Františka Josefa; Řád železné koruny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton Kochanowski von Stawczan (17. listopadu 1817 Tarnopol – 10. září 1906 Černovice^[1]^[2]) byl rakouský politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady, dlouholetý zemský hejtman Bukoviny a starosta Černovic.

Biografie

Studoval práva na Lvovské univerzitě a od roku 1850 působil v Černovicích jako advokát. Byl prezidentem advokátní komory v Bukovině. Získal četná vyznamenání a roku 1898 byl povýšen do baronského stavu.^[1]

Byl aktivní veřejně i politicky. Od roku 1864 byl členem obecní rady v Černovicích. V období let 1866–1874 a znovu 1887–1905 zastával úřad starosty tohoto města (celkem byl starostou zvolen devětkrát^[2]). Zasadil se o zřízení elektrárny a vodovodu, výstavbu kanalizační sítě a vznik sítě elektrických drah. Roku 1868 byl zvolen na Bukovinský zemský sněm, kde zasedal až do roku 1904. V období let 1874–1884 byl zemským hejtmanem (předsedou sněmu a nejvyšším představitelem zemské samosprávy) v korunní zemi Bukovina.^[1] Zemský sněm ho roku 1871 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy) za zemské hlavní město Černovice. Uspěl rovněž v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 (kurie městská, obvod Černovice. Mandát zde obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1879.^[3]

Patřil k liberálům (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).^[1]^[4] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).^[5]

Zemřel v září 1906.^[2]

Vyznamenání

Řád červené orlice II. třídy (Pruské království, 1901)^[6]
Řád železné koruny III. třídy (Rakousko-Uhersko, 1872)
Řád železné koruny II. třídy (Rakousko-Uhersko, 1884)
komtur Řádu Františka Josefa (Rakousko-Uhersko, 1875)
komtur Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko, 1898)^[7]
Řád svaté Anny II. třídy (Ruské impérium, 1888)
komtur s hvězdou Řádu svatého Řehoře Velikého (Vatikán, 1898)

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton Kochanowski von Stawczan na Wikimedia Commons

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kochanowski von Stawczan, Anton Frh. (1817-1906), Politiker, s. 22. (německy)
↑ ^a ^b ^c Různé zprávy. Národní listy. Září 1906, roč. 46, čís. 250, s. 3. Dostupné online.
↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
↑ Z říšské rady. Pražský denník. Leden 1872, roč. 7, čís. 13, s. 1. Dostupné online.
↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie, k. k. Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1902, S. 841
↑ Bukowinaer Post Nr. 797, vom Sonntag, 29. ledna 1899, S. 4

[Biographien-1] Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kochanowski von Stawczan, Anton Frh. (1817-1906), Politiker, s. 22. (německy)

[NLKochanowski-2] Různé zprávy. Národní listy. Září 1906, roč. 46, čís. 250, s. 3. Dostupné online.

[alex.onb.ac.at-3] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[4] Z říšské rady. Pražský denník. Leden 1872, roč. 7, čís. 13, s. 1. Dostupné online.

[ŘRSVkluby1879-5] Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.

[6] Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie, k. k. Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1902, S. 841

[7] Bukowinaer Post Nr. 797, vom Sonntag, 29. ledna 1899, S. 4

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]