Ansaldo A.1 Balilla

A.1 Balilla
Určení	stíhací letoun
Původ	Italské království
Výrobce	Ansaldo
Konstruktérská skupina	Giuseppe Brezzi–Luigi Olivari
První let	před koncem roku 1917
Zařazeno	1918
Charakter	vyřazen ze služby
Výroba	1917–1921
Vyrobeno kusů	cca 250 70 v licenci u polské firmy Lublin
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ansaldo A.1 Balilla byl italský dvouplošník používaný během první světové války.^[5] Byl to jediný stíhací letoun domácí konstrukce vyvinutý a zavedený do služby v této zemi během války, protože Itálie během války používala hlavně stíhačky francouzské konstrukce. Byl rychlý, i když ne příliš obratný a používal se hlavně jako stíhač při obraně italských měst. Do konce války bylo vyrobeno více než sto exemplářů.^[5]

Později byl nasazen oběma stranami polsko-sovětské války.

Uživatelé

Argentina Argentina
- Argentinské letectvo
Belgie Belgie
- Belgické letectvo
Italské království Italské království
- Corpo Aeronautico Militare
Lotyšsko Lotyšsko
- Lotyšské letectvo
Mexiko Mexiko
- Mexické letectvo
Polsko Polsko
- Lotnictwo Wojskowe
RSFSR RSFSR
Sovětský svaz Sovětský svaz
- Sovětské letectvo
Řecko Řecko
- Královské řecké námořnictvo
Uruguay Uruguay
- Uruguayské letectvo

Specifikace (A.1 Balilla)

A.1 Balilla v Museo delle Storie di Bergamo

Údaje podle^[6]^[7]

Technické údaje

Posádka: 1
Délka: 6,5 m
Rozpětí křídel: 7,68 m
Výška: 2,85 m
Nosná plocha: 21 m²
Prázdná hmotnost: 640 kg
Vzletová hmotnost: 885 kg
Pohonná jednotka: 1 × kapalinou chlazený šestiválcový řadový motor SPA 6A
Výkon pohonné jednotky: 220 hp (160 kW)

Výkony

Maximální rychlost: 215 km / h (u země)
- Rychlost ve výši 2 000 m: 205 km / h
Maximální dostup: 5 800 m
Výstup do výše 4 000 m: 13 minut

Výzbroj

2 × synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm

Odkazy

Poznámky

↑ Dle údajů výrobce 221 kusů do konce války, z toho 166 převzatých vojenskou správou, dalších 36 ve výrobě do října 1919.^[3]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ansaldo A.1 Balilla na francouzské Wikipedii a Ansaldo A.1 Balilla na portugalské Wikipedii.

↑ Alegi 2001, s. 2.
↑ Alegi 2001, s. 7.
↑ Alegi 2001, s. 8.
↑ Davilla 2023, s. 15.
↑ ^a ^b Jackson 2004.
↑ Alegi 2001, s. 37.
↑ Davilla 2023, s. 9, 22.

Literatura

ALEGI, Gregory, 2001. Ansaldo A.1 Balilla. Berkhamsted, Hertfordshire: Albatros Productions, Ltd.. 37 s. (Windsock Datafile; sv. 88). ISBN 1-902207-39-4. (anglicky)
DAVILLA, James, 2023. Italian Aviation in the First World War: Volume 2: Aircraft A-H. Reno, NV: Aeronaut Books. 277 s. (Great War Aviation Centennial Series; sv. 074). ISBN 978-1-953201-80-5. Kapitola Ansaldo A.1 Balilla, s. 8–27. (anglicky)
JACKSON, Robert. Ansaldo A.1 Balilla 1918 [online]. aviastar.org, 2004 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ansaldo A.1 Balilla na Wikimedia Commons
Ansaldo A.1 Balilla na www.valka.cz

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[4] Dle údajů výrobce 221 kusů do konce války, z toho 166 převzatých vojenskou správou, dalších 36 ve výrobě do října 1919.^[3]

[FOOTNOTEAlegi20012-1] Alegi 2001, s. 2.

[FOOTNOTEAlegi20017-2] Alegi 2001, s. 7.

[FOOTNOTEAlegi20018-3] Alegi 2001, s. 8.

[FOOTNOTEDavilla202315-5] Davilla 2023, s. 15.

[FOOTNOTEJackson2004-6] Jackson 2004.

[FOOTNOTEAlegi200137-7] Alegi 2001, s. 37.

[FOOTNOTEDavilla20239,_22-8] Davilla 2023, s. 9, 22.

[1]

[2]

[pozn. 1]

[4]

[5]

[6]

[7]

[3]

Italské vojenské letouny první světové války

Stíhací letouny	Ansaldo A.1 Balilla • Macchi M.5 • Macchi M.7

Bombardovací letouny	Caproni Ca.1 • Caproni Ca.2 • Caproni Ca.3 • Caproni Ca.4

Průzkumné letouny	Macchi Parasol ‎ • Pomilio PE • SIA-7B • SVA 5

Námořní průzkumné letouny	Macchi M.3 • Macchi M.8