Přeskočit na obsah

Anna Leopoldovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anna Leopoldovna
ruská velkokněžna a regentka
Portrét
Anna Leopoldovna kolem roku 1733
autor Louis Caravaque
Doba vlády17401741 jako regentka
Úplné jménoElisabeth Katharina Christine, Prinzessin von Mecklenburg-Schwerin
Narození18. prosince 1718
Rostock
Úmrtí19. března 1746
(ve věku 27 let)
Cholmogory
ManželAntonín Oldřich Brunšvicko-Wolfenbüttelský
PotomciIvan VI. Ruský, Kateřina Antonovna Brunšvická, Alexej Antonovič Brunšvický, Alžběta Antonovna Brunšvická a Petr Antonovič Brunšvický
DynastieMeklenburští
Welfové
OtecKarel Leopold Meklenbursko-Zvěřínský
MatkaKateřina Ivanovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Leopoldovna, rozená jako Elisabeth Katharina Christine, princezna von Mecklenburg-Schwerin (18. prosince 1718, Rostock19. března 1746, Cholmogory), byla dcera meklenburského knížete Karla Leopolda a Kateřiny Ivanovny (neteře ruského cara Petra Velikého). V letech 17401741 byla regentkou za svého nedospělého syna, cara Ivana VI.

Původ a jméno regentky

[editovat | editovat zdroj]

Původní jméno Anny Leopoldovny bylo Alžběta. Po přestoupení k pravoslaví přijala jméno na počest své tety, carevny Anny Ivanovny. V Rusku byla nazývána též Annou Meklenburskou. Jejím dědem z otcovy strany byl kníže Friedrich I. von Mecklenburg-Grabow a babičkou lankraběnka Christine Wilhelmine von Hessen-Homburg. Dědem Anny Leopoldovny z matčiny strany byl ruský car Ivan V. a babičkou Praskovja Fjodorovna Saltykovová.

Nastoupení na ruský trůn

[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Petra Velikého se Rusko zmítalo ve sporech o nástupnictví na carský trůn. Potomky Petra Velikého vyřadily ze hry intriky a odpor knížat Dolgorukých, kteří na trůn prosadili neteř Petra Velikého, dceru jeho nevlastního bratra Ivana V. Annu Ivanovnu.

Anna Leopoldovna se svým synem carem Ivanem VI.

Bezdětná carevna Anna Ivanovna dlouho řešila problém s následnictvím trůnu a nakonec se rozhodla povolat do Ruska svou teprve třináctiletou neteř Alžbětu Meklenburskou, dceru své sestry Kateřiny, a za dědice vyhlásit jejího tehdy ještě nenarozeného syna. Alžběta přijala pravoslaví, nové jméno Anna Leopoldovna a ve svých jednadvaceti letech se v roce 1739 provdala za Antonína Ulricha z rodu brunšvických vévodů. 12. srpna 1740 se vytoužený následník skutečně narodil. O dva měsíce později – 17. října 1740 – carevna Anna Ivanovna umírá a na trůn je dosazeno dvouměsíční dítě jako car Ivan VI., za něhož ovšem zpočátku vládl oblíbenec zemřelé carevny, kuronský vévoda Bűhren (Biron). S podporou armády provedla Anna Leopoldovna 8. listopadu 1740 převrat a Biron byl poslán do vyhnanství. Za Ivana VI. od této chvíle vládla jeho matka. Vládu nikdy nepřevzal, neboť již v prosinci následujícího roku nový palácový převrat otevřel cestu k ruskému trůnu druhorozené dceři Petra Velikého Alžbětě. Malý car s regentkou Annou Leopoldovnou byli odstaveni od vlády a posláni do městečka Cholmogory na dalekém severu země.

Siluety jejích čtyř mladších dětí

Provdala se za brunšvického knížete Antona Ulricha Brauschweig-Wolfenbüttel. Ten byl synem knížete Ferdinanda Albrechta II. Braunschweig-Wolfenbüttel a Antonie Amálie Braunschweig-Blankenburg. Antonie Amálie (1696–1762), tchyně Anny Leopoldovny, byla sestrou Charlotty Kristýny Brunšvicko-Wolfenbüttelské (v mládí zemřelé manželky careviče Alexeje, syna Petra Velikého), a současně sestrou císařovny Alžběty, ženy Karla VI. Habsburského; Anton Ulrich byl tedy přes svou matku bratrancem budoucího cara Petra II. a bratrancem římskoněmecké císařovny Marie Terezie.

Z manželství vzešlo pět dětí:

  • Ivan VI. (1740 – 1764); po smrti carevny Anny Ivanovny se stal ruským carem a Anna Leopoldovna vládla jako regentka jeho jménem;
  • Kateřina (1741 – 1807)
  • Alžběta (1743 – 1782)
  • Petr (1745 – 1798)
  • Alexej (1746 – 1787)

Zemřela 19. března 1746 při porodu svého posledního dítěte.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Jan VII. Meklenburský
 
 
Adolf Bedřich I. Meklenburský
 
 
 
 
 
 
Žofie Holštýnsko-Gottorpská
 
 
Fridrich Meklenburský
 
 
 
 
 
 
Julius Arnošt Brunšvicko-Dannenberský
 
 
Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská
 
 
 
 
 
 
Marie Východofríská
 
 
Karel Leopold Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Hesensko-Homburský
 
 
Vilém Kryštof Hesensko-Homburský
 
 
 
 
 
 
Markéta Alžběta Leiningensko-Westerburská
 
 
Kristýna Vilemína Hesensko-Homburská
 
 
 
 
 
 
Jiří II. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Žofie Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Žofie Eleonora Saská
 
Anna Leopoldovna Ruská
 
 
 
 
 
Michail I. Ruský
 
 
Alexej I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Jevdokija Lukjanovna Strešněvová
 
 
Ivan V. Ruský
 
 
 
 
 
 
Ilja Danilovič Miloslavskij
 
 
Marie Iljinična Miloslavská
 
 
 
 
 
 
Jekatěrina Fjodorovna Narbekovová
 
 
Kateřina Ivanovna Ruská
 
 
 
 
 
 
Pjotr Michajlovič Saltykov
 
 
Fjodor Petrovič Saltykov
 
 
 
 
 
 
 
 
Praskovja Fjodorovna Saltykovová
 
 
 
 
 
 
Karel Leopold Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
 
 
Kateřina Ivanovna Ruská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Leopoldowna na polské Wikipedii.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]