Anita Björková
Anita Björková | |
---|---|
Anita Björková (1953) | |
Narození | 25. dubna 1923 Tällberg |
Úmrtí | 24. října 2012 (ve věku 89 let) Stockholm |
Místo pohřbení | Severní hřbitov (od 2013; 59°21′19″ s. š., 18°1′24″ v. d.) |
Alma mater | Dramatens elevskola (1942–1945) Franska Skolan |
Choť | Olof Bergström (1945–1951) Stig Dagerman (1953–1954) Lasse Lindqvist (1962–1970) Carl Hirsch (1972–1973) |
Děti | Jonas Bergström a Lo Dagermanová |
Příbuzní | Joachim Bergström (vnuk) |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anita Barbro Kristina Björková (25. dubna 1923 Tällberg, Švédsko – 24. října 2012 Stockholm) byla švédská filmová a divadelní herečka.
Od třinácti let navštěvovala Královskou švédskou baletní školu a pak studovala herectví na akademii Královského dramatického divadla. V roce 1942 dostala první filmovou roli ve Hře nebes Alfa Sjöberga. Od roku 1945 byla členkou Královského dramatického divadla, kde ztvárnila více než sto rolí.[1] Hrála Claire ve Služkách Jeana Geneta, Julii v Romeovi a Julii, Lízu v Pygmalionu, Marii Stuartovnu, Olgu ve Třech sestrách a markýzu v Madame de Sade Jukia Mišimy. V inscenaci Obrázkářů Pera Olova Enquista, kterou režíroval Ingmar Bergman, Björková ztvárnila postavu Selmy Lagerlöfové. Divadelní angažmá ukončila v roce 2000, po devíti letech se do Dramatenu ještě vrátila ve hře A. R. Gurneyho Milostné dopisy.
V roce 1951 hrála titulní roli ve Sjöbergově zfilmování Slečny Julie, které vyhrálo Zlatou palmu v Cannes.[2] V americkém špionážním filmu Lidé z temnot byla partnerkou Gregoryho Pecka. V USA byla tehdy považována za nástupkyni Grety Garbo.[3] Představila se také jako Kyllikki ve filmu Gustafa Molandera Píseň o červeném květu, Petra v Mileneckých párech Mai Zetterlingové a Hedvig v sociálním historickém dramatu Bo Widerberga Ådalen 31. Ve filmu S nejlepšími úmysly, který natočil Bille August podle autobiografie Ingmara Bergmana, ztvárnila roli královny Viktorie Bádenské. Účinkovala také v televizním seriálu Flickan vid stenbänken, natočeném podle předlohy Marie Gripeové.
Jejím prvním manželem byl herec Olof Bergström, s nímž měla syna Jonase. Pak byla provdána za spisovatele Stiga Dagermana, výtvarníka Lasseho Lindqvista a lékaře Carla Hirsche. Známý byl také její milostný vztah s Grahamem Greenem.[4]
Získala medaili Litteris et Artibus (1979), divadelní cenu Švédské akademie (1991), čestnou profesuru (2001) a Čestného Zlatohlávka (2005). Byla zakladatelkou sdružení Kulturarbetarnas socialdemokratiska förening.
Filmografie
[editovat | editovat zdroj]- 1942 Hra nebes
- 1944 Räkna de lyckliga stunderna blott
- 1947 Host přichází
- 1947 Žena bez tváře
- 1948 På dessa skuldror
- 1950 Kvartetten som sprängdes
- 1951 Slečna Julie
- 1952 Čekající ženy
- 1954 Die Hexe
- 1954 Lidé z temnot
- 1955 Der Cornet - Die Weise von Liebe und Tod
- 1956 Píseň o červeném květu
- 1957 Gäst i eget hus
- 1958 Dáma v černém
- 1960 Kostky jsou vrženy
- 1961 Square of Violence
- 1962 Vita frun
- 1964 Milenecké páry
- 1966 Utro
- 1968 Komedi i Hägerskog
- 1969 Ådalen 31
- 1979 Dědictví
- 1981 Hon na čarodějnice
- 1986 Amorosa
- 1992 S nejlepšími úmysly
- 1998 Okamžik pravdy
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Anita Björk [online]. The Movie Database [cit. 2024-09-04]. Dostupné online.
- ↑ ' Miss Julie,' Swedish Import, With Anita Bjork in Lead, Opens at World Theatre; ' Faithful City,' Movie Made in Israel, at Park Avenue -- 'Pictura' at Little Carnegie. The New York Times [online]. 1952-04-08 [cit. 2024-09-04]. Dostupné online.
- ↑ Obituary: Anita Björk, Swedish actress, April 25, 1923 - October 24, 2012. Daily Express [online]. 2012-11-10 [cit. 2024-09-04]. Dostupné online.
- ↑ Graham Green: our man around the globe [online]. Business Destinations [cit. 2024-09-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anita Björková na Wikimedia Commons
- Anita Björková v Česko-Slovenské filmové databázi
- Anita Björková na Kinoboxu