Anhingovití

Anhingovití
	Anhinga indická (Anhinga melanogaster)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Řád	terejové (Suliformes);
Čeleď	anhingovití (Anhingidae); Reichenbach, 1849
Rody
	Anhinga; †Meganhinga; †Macranhinga; †Giganhinga;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anhingovití (Anhingidae) je čeleď vodních ptáků ptáků z řádu terejů, kteří jsou příbuzní kormoránům. Vyskytují se v tropickém a subtropickém pásu kolem celé Země. Živí se rybami, které harpunují za pomoci svého dlouhého krku.

Druhy

Žijící druhy

Dnes žijí pouze čtyři druhy^[1]^[2] jediného rodu s následujícími českými názvy.^[3]

anhinga americká (Anhinga anhinga)
anhinga indomalajská = anhinga indická = anhinga rezavá (Anhinga melanogaster)
anhinga australská (Anhinga novaehollandiae)
anhinga africká = anhinga rezavá (Anhinga rufa)

Fosilní druhy

Meganhinga (Meganhinga chilensis) – spodní miocén, Chile
Macranhinga
- Macranhinga paranensis – největší druh;^[4] střední/svrchní miocén–spodní pliocén, Jižní Amerika
- Macranhinga ranzii – Brazílie^[5]
Giganhinga (Giganhinga kiyuensis) – svrchní pliocén/spodní pleistocén, Uruguay^[6]
Anhinga
- Anhinga subvolans – spodní miocén, USA
- Anhinga fraileyi – svrchní miocén/?spodní pliocén, jih Jižní Ameriky
- Anhinga minuta – Brazílie^[5]
- Anhinga pannonica – svrchní miocén/spodní pliocén, Německo^[7], Maďarsko, Tunisko, Pákistán, Thajsko, Libye
- Anhinga grandis – svrchní pliocén USA^[8]
- Anhinga malagurala – spodní pliocén, Austrálie; nejmenší druh^[9]
- Anhinga hadarensis – svrchní pliocén/spodní pleistocén, východní Afrika
- byly popsány také Anhinga nana a Anhinga parva, ukázalo se ale, že jde o kosti kormoránů^[10]^[11]

Reference

↑ IOC World Bird List v12.2 [online]. International Ornithologists’ Union, 2022 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online.
↑ KENNEDY, Martyn; SENEVIRATNE, Sampath S.; MENDIS, Ushawarni K. Sorting out the Snakebirds: The species status, phylogeny, and biogeography of the Darters (Aves: Anhingidae). Journal of Zoological Systematics and Evolutionary Research. 2019-11, roč. 57, čís. 4, s. 892–899. Dostupné online [cit. 2023-01-10]. ISSN 0947-5745. DOI 10.1111/jzs.12299. (anglicky)
↑ České názvosloví ptáků světa. nkcso.wz.cz [online]. Názvoslovná komise ČSO, 2022 [cit. 2023-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-10.
↑ Noriega, J. I., 2001: Body mass estimation and locomotion of the Miocene pelecaniform bird Macranhinga. Acta Palaeontologica Polonica 46 (2): 247-260.
↑ ^a ^b Alvarenga, H. M. F. a Guilherme, E., 2003: The anhingas (Aves: Anhingidae) from the upper tertiary (miocene-pliocene) of southwestern Amazonia. Journal of Vertebrate Paleontology 23 (3): 614–621.
↑ Rinderknecht, A., Noriega, J. I., 2002: A new genus of Anhingidae (Aves : Pelecaniformes) from the Pliocene-Pleistocene of Uruguay (San Jose formation). Ameghiniana 39 (2): 183-191.
↑ Gerald Mayr, Thomas Lechner & Madelaine Böhme (2020). The large-sized darter Anhinga pannonica (Aves, Anhingidae) from the late Miocene hominid Hammerschmiede locality in Southern Germany. PLoS ONE, 15(5): e0232179. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0232179
↑ Martin, L. D. a Mengel, R. M., 1975: A New Species of Anhinga (Anhingidae) from the Upper Pliocene of Nebraska. Auk 92 (1): 137-140.
↑ Mackness, B., 1995: Anhinga malagurala, a new pygmy darter from the Early Pliocene Bluff Downs Local Fauna, north-eastern Queensland. Emu 95 (4): 265-271.
↑ Miller, A. H., 1966: An Evaluation of the Fossil Anhingas of Australia. Condor 68 (4): 315-320. článek v pdf Archivováno 11. 12. 2009 na Wayback Machine.
↑ Olson, S. L., 1975: An Evaluation of the Supposed Anhinga of Mauritius. Auk 92: 374-376. článek v pdf Archivováno 11. 12. 2009 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu anhingovití na Wikimedia Commons

[IOC-1] IOC World Bird List v12.2 [online]. International Ornithologists’ Union, 2022 [cit. 2023-01-10]. Dostupné online.

[2] KENNEDY, Martyn; SENEVIRATNE, Sampath S.; MENDIS, Ushawarni K. Sorting out the Snakebirds: The species status, phylogeny, and biogeography of the Darters (Aves: Anhingidae). Journal of Zoological Systematics and Evolutionary Research. 2019-11, roč. 57, čís. 4, s. 892–899. Dostupné online [cit. 2023-01-10]. ISSN 0947-5745. DOI 10.1111/jzs.12299. (anglicky)

[3] České názvosloví ptáků světa. nkcso.wz.cz [online]. Názvoslovná komise ČSO, 2022 [cit. 2023-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-10.

[4] Noriega, J. I., 2001: Body mass estimation and locomotion of the Miocene pelecaniform bird Macranhinga. Acta Palaeontologica Polonica 46 (2): 247-260.

[Alvarenga-5] Alvarenga, H. M. F. a Guilherme, E., 2003: The anhingas (Aves: Anhingidae) from the upper tertiary (miocene-pliocene) of southwestern Amazonia. Journal of Vertebrate Paleontology 23 (3): 614–621.

[6] Rinderknecht, A., Noriega, J. I., 2002: A new genus of Anhingidae (Aves : Pelecaniformes) from the Pliocene-Pleistocene of Uruguay (San Jose formation). Ameghiniana 39 (2): 183-191.

[7] Gerald Mayr, Thomas Lechner & Madelaine Böhme (2020). The large-sized darter Anhinga pannonica (Aves, Anhingidae) from the late Miocene hominid Hammerschmiede locality in Southern Germany. PLoS ONE, 15(5): e0232179. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0232179

[8] Martin, L. D. a Mengel, R. M., 1975: A New Species of Anhinga (Anhingidae) from the Upper Pliocene of Nebraska. Auk 92 (1): 137-140.

[9] Mackness, B., 1995: Anhinga malagurala, a new pygmy darter from the Early Pliocene Bluff Downs Local Fauna, north-eastern Queensland. Emu 95 (4): 265-271.

[10] Miller, A. H., 1966: An Evaluation of the Fossil Anhingas of Australia. Condor 68 (4): 315-320. článek v pdf Archivováno 11. 12. 2009 na Wayback Machine.

[11] Olson, S. L., 1975: An Evaluation of the Supposed Anhinga of Mauritius. Auk 92: 374-376. článek v pdf Archivováno 11. 12. 2009 na Wayback Machine.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]