Přeskočit na obsah

Androfobie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ilustrativní fotografie ženy trpící úzkostí

Androfobií trpí ženy, které mají chorobný strach z mužů. Tato fobie značně znepříjemňuje a ovlivňuje profesní, sociální a osobní život. Takové ženy nedokáží vstoupit do manželství, i když chtějí.[1]
Ačkoli se androfobie obtížně léčí je léčitelná a zcela vyléčitelná. Čím dřív od výskytu androfobie se začne s léčbou, tím lehčí je proces k vyléčení.

Příčiny

[editovat | editovat zdroj]
Ilustrativní fotografie dítěte, které má v noci strach

Androfobie může vzniknout, když se žena stane obětí znásilnění (což může mít za následek i virginitifobii), psychického (slovního) týrání, fyzického týrání – ať už domácího násilí, jednorázového či opakovaného týrání; je svědkem takové události či o něčem takovém slyšela. Také se může vyskytnout v dětství, když dítě vidí, že je jeho matka nějakým způsobem týrána.[2] Ale ne vždy je to způsobeno nějakým nepříjemným zážitkem – dítě může třeba vyrůstat v domácnosti bez muže a se svým otcem se nestýká a tak si k mužům nevytvoří žádný vztah.[3]

U androfobika se při vystavení stresového podnětu (setkání s mužem, vidí muže na fotce/v televizi, nebo při pomyšlení) objevují následující příznaky:[2]

pocity paniky a hrůzy Ilustrativní fotografie paniky
záchvat paniky a úzkosti
dušnost Ilustrativní kresba dušnosti
nadměrné pocení Ilustrativní fotografie pocení
třes a chvění
bušení srdce, zvýšený tep Ilustrativní fotografie pulsního oxymetru
sucho v ústech
nevolnost

Léčba a léčebné postupy

[editovat | editovat zdroj]
Ilustrativní fotografie Paroxetinu, antidepresiva

Existují různé způsoby léčby. U každého je účinnější jiná terapie (neboli to je individuální).

Psychoterapie

[editovat | editovat zdroj]

Tato léčba je založena na verbální i neverbální komunikaci s cílem pomoci pacientce znovu získat sebedůvěru a zbavit se strachu z mužů. Dotyčná mluví o svém problému, o tom co vyvolalo, nebo mohlo vyvolat strach z mužů a také mluví o svých pocitech.

Expoziční terapie

[editovat | editovat zdroj]

Při této terapii je dotyčná vystavena situaci, které se obává. Začíná se u situace, která způsobuje nejmenší strach. Tím po určité době začne úzkost klesat. Expoziční terapie by měla:

  • trvat dostatečně dlouhou dobu aby došlo k poklesu úzkosti
  • být prováděna alespoň 1× denně (ať už za dohledu terapeuta nebo samostatně)
  • k náročnějším situacím by se mělo přecházet až po zvládnutí méně náročných

Relaxační techniky

[editovat | editovat zdroj]

Jsou to metody, které učí zvládat klidné a vyrovnané myšlení – to pomáhá vyhnout se záchvatům paniky.

V některých případech je nutné spolu s jednou z výše uvedených léčebných postupů podávat i léky tlumící úzkost.

Související články

[editovat | editovat zdroj]