Alois Wachsman

Alois Wachsman
	Alois Wachsman
Narození	14. května 1898; Praha; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	16. května 1942 (ve věku 44 let); Jičín; Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze (1917–1922); Akademie výtvarných umění v Praze (1925–1928)
Povolání	architekt a malíř
Příbuzní	Bedřich Wachsmann prastrýc; prof. Bedřich Wachsmann strýc; Julius Wachsmann strýc; Rosa Wachsmann teta; Arnošt Procházka strýc; Jiří Voskovec bratranec; Anna Pitašová neteř
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Wachsman (14. května 1898 Praha^[1] – 16. května 1942 Jičín) byl český malíř, scénograf a architekt.

Život

Pocházel z umělecké rodiny, jeho otec byl zubní lékař.^[2] Jeho prastrýcem byl malíř Bedřich Wachsmann, strýci malíř prof. Bedřich Wachsmann ml. (1871–1944), rakouský malíř a skladatel prof. Julius Wachsmann (1866–1936)^[3], literární kritik a překladatel Arnošt Procházka (bratranec nevlastní matky Julie), tetou rakouská malířka smaltu Rosa Wachsmann (sestra Julia, 1873–?)^[4], bratrancem Jiří Voskovec a neteří herečka Anna Pitašová.^[5] V letech 1917–1922 studoval architekturu na pražské technice (ČVUT) u profesorů Fanty a Engla, roku 1920 byl jedním ze zakladatelů skupiny Devětsil a v letech 1925–1928 studoval architekturu u Josefa Gočára na Akademii výtvarných umění. Od roku 1923 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a od roku 1937 žil ve Dvoře Králové.^[6]

Dílo

Jako malíř byl Wachsman zpočátku pod silným vlivem francouzského kubismu, později se jeho obrazy blížily surrealismu, ovšem s velmi osobitými poetickými náladami. Ke konci života maloval téměř realistické obrazy s náboženskými tématy, opět s charakteristickou poezií. Působil také jako ilustrátor a divadelní architekt pro Osvobozené i Národní divadlo.^[7] V letech 1927–1930 spolupracoval s Josefem Gočárem na návrhu kostela svatého Václava v Praze Vršovicích.^[8]

Alois Wachsman, Ležící žena, 1930, AJG Hluboká nad Vltavou
Alois Wachsman, Ležící žena II, 1930, AJG Hluboká nad Vltavou
Alois Wachsman, Kouzlo, 1932, AJG Hluboká nad Vltavou

Výstavy

Před válkou se pravidelně účastnil výstav spolku Mánes, samostatná výstava se – mimo jiné i z ideologických důvodů – konala až dlouho po válce:

Národní galerie v Praze má jeho návrh opony pro Osvobozené divadlo, obrazy „Krajina“ z roku 1931, „Getsemanská zahrada“ z roku 1940, „Zátiší s jablky“ a „Poslední soud“ z roku 1942 a řadu dalších.^[9]

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
↑ http://www.jicinsko.cz/mistopis/excerpta/mgcm.htm#129 Místopis Jičínska, Malá galerie českých malířů
↑ http://sbirky.moravska-galerie.cz/katalog?author=Wachsmann, Julius Julius Wachsmann, Moravská galerie v Brně
↑ http://sbirky.moravska-galerie.cz/dielo/CZE:MG.U_10605 Rosa Wachsmann, Moravská galerie v Brně
↑ https://www.fdb.cz/lidi/32600-anna-pitasova.html Anna Pitašová na FDb.cz
↑ http://www.libri.cz/databaze/kdo20/search.php?zp=2 Archivováno 1. 4. 2020 na Wayback Machine. Kdo je Kdo
↑ Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. V druhém oddílu knihy "Obrazový průvodce historií Osvobozeného divadla" jsou otištěny nejvýznamnější Wachsmanovy scénické návrhy k hrám Vždy s úsměvem a Těžká Barbora.
↑ ASB portál. www.asb-portal.cz [online]. [cit. 15-09-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-06-2009.
↑ Bach.cz^{[nedostupný zdroj]}

Literatura

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alois Wachsman
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, rodina Aloise Wachsmana 1855
PEČÍRKA, Jaromír. Alois Wachsman, Nové prameny sv. 53, nakl. ČSVU, Praha, 1963, 76 s., 55 vyobrazení, z toho 8 barevných
Kolektiv autorů, Dějiny českého divadla/IV. Academia, Praha, 1983, str. 81, 249, 294, 310, 324, 339, 341, 360, 419, 654–7
MICHALOVÁ, J. Alois Wachsman. Praha: Michal's collection 2003
MRÁZOVÁ-SCHUSTEROVÁ, Marcela. Alois Wachsman. Umění, roč. 19, 1971, č. 5, s. 531-538.
PELC, Jaromír : Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, 248 s.
PELC, Jaromír: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s.
PELC, Jaromír. Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Blíže in: Nespoutatelné osvobozené

Související články

Osvobozené divadlo

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Wachsman na Wikimedia Commons
Heslo Alois Wachsmann na webu Kdo byl kdo Archivováno 1. 4. 2020 na Wayback Machine.
Alois Wachsman v informačním systému abART

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském

[2] ttp://www.jicinsko.cz/mistopis/excerpta/mgcm.htm#129 Místopis Jičínska, Malá galerie českých malířů

[3] ttp://sbirky.moravska-galerie.cz/katalog?author=Wachsmann, Julius Julius Wachsmann, Moravská galerie v Brně

[4] ttp://sbirky.moravska-galerie.cz/dielo/CZE:MG.U_10605 Rosa Wachsmann, Moravská galerie v Brně

[5] ttps://www.fdb.cz/lidi/32600-anna-pitasova.html Anna Pitašová na FDb.cz

[6] ttp://www.libri.cz/databaze/kdo20/search.php?zp=2 Archivováno 1. 4. 2020 na Wayback Machine. Kdo je Kdo

[7] Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. V druhém oddílu knihy "Obrazový průvodce historií Osvobozeného divadla" jsou otištěny nejvýznamnější Wachsmanovy scénické návrhy k hrám Vždy s úsměvem a Těžká Barbora.

[8] ASB portál. www.asb-portal.cz [online]. [cit. 15-09-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-06-2009.

[9] Bach.cz^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]