Aleutština
Aleutština (Unangam Tunuu, Уна́ӈам тунуу́ nebo унаӈан умсуу) | |
---|---|
Rozšíření | Aljaška (Aleutské a Pribilovovy ostrovy), Kamčatský kraj (Komandorské ostrovy) |
Počet mluvčích | asi 500[1] |
Klasifikace | |
Písmo | latinka, cyrilice |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | ale (B) ale (T) |
ISO 639-3 | ale |
Ethnologue | ALE |
Wikipedie | |
testovací verze | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aleutština (aleut. Unangam Tunuu) je jazyk patřící do eskymácko-aleutské jazykové rodiny. Celkem má asi 490 mluvčích, 300 ve Spojených státech a 190 v Ruské federaci.[1]
Nářečí
[editovat | editovat zdroj]Hlavními nářečními skupinami jsou východní aleutština, atkanština a attuanština. Na všech nářečích je zřetelný lexikální vliv ruštiny.
Východní aleutština
[editovat | editovat zdroj]Do východní aleutštiny patří nářečí z Unalasky, Belkofskské zátoky, ostrova Akutan, Pribilovových ostrovů, Kašegy a Nikolski. Nářečí z Pribilovových ostrovů má v současné době[kdy?] větší počet mluvčích než jakýkoliv jiný dialekt aleutštiny.
Atkanština
[editovat | editovat zdroj]Atkanská nářečí zahrnují dialekty z Atky a také z Beringova ostrova v důsledku toho, že na začátku 19. století byla část Aleutů z Atky převezena Rusy na pustý Beringův ostrov.
Attuánština
[editovat | editovat zdroj]Attuánské nářečí je dnes již vymřelé. Byl na něm zřejmý vliv obou dalších dialektů, atkanštiny i východní aleutštiny.
Mednovská aleutština
[editovat | editovat zdroj]Pouze část attuánského nářečí se zachovala díky tomu, že několik Aleutských rodin z ostrova Attu bylo na začátku 19. století Rusy převezeno na ostrov Mednyj kde smíšením ruštiny a právě attuánského nářečí vznikla mednovská aleutština (rusky: Алеутско-медновский язык). Tou v roce 2004 hovořilo pouze 5 lidí z Beringova ostrova, kam byli na konci 60. let 20. století převezení zbývající Aleuté z ostrova Mednyj kteří hovořili mednovskou aleutštinou. Od 7. března 2021 se jedná o mrtvý jazyk.
Abeceda
[editovat | editovat zdroj]Aleutská abeceda má 5 samohlásek a 21 souhlásek:
Velká písmena (majuskule) | ||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
A | B | Ch | D | F | G | Ĝ | X | X̂ | H | I | K | L | M | N | O | Q | R | S | T | U | V | W | Y | Z |
Malá písmena (minuskule) | ||||||||||||||||||||||||
a | b | ch | d | f | g | ĝ | x | x̂ | h | i | k | l | m | n | o | q | r | s | t | u | v | w | y | z |
Příklady
[editovat | editovat zdroj]Číslovky
[editovat | editovat zdroj]Západní aleutština | Východní aleutština | Česky |
ataqan | ataqan | jedna |
alax | aalax | dvě |
qankus | qaankun | tři |
siching | sichin | čtyři |
chaang | chaang | pět |
atuung | atuung | šest |
uluung | uluung | sedm |
qamchiing | qamchiing | osm |
sichiing | sichiing | devět |
hatix̂ | atix̂ | deset |
Vzorový text
[editovat | editovat zdroj]Všeobecná deklarace lidských práv
aleutsky |
Anĝaĝinam huzungis agaxtakuu ingisxigikux̂ ama liidax̂ nagan sahnganaxtada. Txin sakaaĝatal anagis mataxchx̂ida inaqamchix̂ agangudaganasaaĝiiĝutakus ludaangan huzuu ngaan quĝasaatakus. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- University of Alaska Fairbanks, Aleut Collections List (anglicky)
- Aleutština) Archivováno 1. 5. 2011 na Wayback Machine. (rusky)