Adrien-Marie Legendre
| Adrien-Marie Legendre | |
|---|---|
 Karikatura, jediný dochovaný portrét | |
| Narození | 18. září 1752 Paříž |
| Úmrtí | 10. ledna 1833 Paříž |
| Místo pohřbení | Hřbitov Auteuil |
| Alma mater | Kolej čtyř národů (do 1770) Pařížská univerzita |
| Povolání | matematik, vysokoškolský učitel a spisovatel |
| Zaměstnavatelé | École Militaire (1775–1780) École normale supérieure (od 1795) Bureau des Longitudes (od 1812) Polytechnická škola (od 1816) |
| Ocenění | společník Edinburské královské společnosti (1820) společník Americké akademie umění a věd rytíř Řádu čestné legie člen Královské společnosti 72 jmen na Eiffelově věži |
| Funkce | prezident (Francouzská akademie věd; 1805–1806) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adrien-Marie Legendre (/adʁiɛ̃ maʁi ləʒɑ̃ːdʁ/; 18. září 1752 Paříž – 10. ledna 1833 tamtéž) byl francouzský matematik. Svou prací významně přispěl k rozvoji statistiky, teorie čísel, abstraktní algebry a matematické analýzy.
Za přínos vědě je jeho jméno uvedeno v seznamu 72 jmen na Eiffelově věži, je po něm pojmenován i měsíční kráter Legendre či planetka (26950) Legendre.
Život
[editovat | editovat zdroj]Adrien-Marie Legendre se narodil v Paříži 18. září 1752 v zámožné rodině. Vzdělání se mu dostalo na Pařížské univerzitě (Collège Mazarin), svou závěrečnou práci z fyziky a matematiky obhájil v roce 1770. V letech 1775 až 1780 vyučoval na École militaire v Paříži a od roku 1795 na École normale supérieure. V tomto období byl členem Bureau des Longitudes. V roce 1782 jeho pojednání o projektilech ocenila Pruská akademie věd. Tato práce mu přinesla i pozornost Joseph-Louis Lagranga.
Legendre se v roce 1783 stal mimořádným a v roce 1785 řádným členem Académie des Sciences. V roce 1789 byl zvolen členem Královské společnosti.[1] Účastnil se anglo-francouzského vyměřování, které mělo za cíl v letech 1784–1790 zjistit a pomocí trigonometrie spočítat vzdálenost mezi Pařížskou observatoří a Královskou greenwichskou observatoří. Za tímto účelem v roce 1787 navštívil Dover a Londýn společně s J. D. Cassinim a Pierre Méchainem. Trojice navštívila i Williama Herschela, objevitele planety Uran.
Legendre o svůj majetek přišel v roce 1793 během Francouzské revoluce. V tomto roce se také oženil s Marguerite-Claudine Couhin, což mu pomohlo po finanční stránce. V roce 1795 se Legendre stal jedním ze šesti členů sekce matematiky rekonstituované Akademie věd, přejmenované na Institut National des Sciences et des Arts. Později, v roce 1803, když Napoleon Institut National reorganizoval se Legendre stal členem geometrické sekce. V letech 1799 až 1812 byl Legendre zkoušejícím absolventů z matematiky v dělostřeleckých kurzech na École militaire a v období 1799 až 1815 byl stálým zkoušejícím z matematiky na École polytechnique.[2]
V roce 1831 byl jmenován důstojníkem Řádu čestné legie, v roce 1832 byl zvolen zahraničním čestným členem Americké akademie umění a věd.[3]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Sur la figure des planetes. 1784
- Elements de geometrie. Paris 1794
- Memoire sur les transcendantes elliptiques. Paris 1794.
- Essai sur la théorie des nombres. Paris 1797/1798
- Nouvelle théorie des paralleles. Paris 1803
- Nouvelles methodes pour la détermination des orbites des comètes, etc. Paris 1807
- Exercises du calcul intégral. Paris 1811/1817
- Traité des fonctions elliptiques et integrales Euleriennes. Paris 1826–1829
Podoba
[editovat | editovat zdroj]Po dvě staletí, až do objevu chyby v roce 2005, podávaly knihy, vyobrazení a články nesprávně vydávaly portrét francouzského politika Louise Legendra (1752–1797) za portrét matematika Legendra. Chyba vznikla proto, že náčrt byl označen jednoduše jako „Legendre“ a objevil se v knize spolu se současnými matematiky, jako je například Lagrange. Jediný známý portrét Legendra, teprve nedávno objevený, pochází z knihy Album de 73 portraits-charge aquarellés des membres de I’Institut z roku 1820, což byla práce se 73 karikaturami členů Institutu francouzského umělce Juliena-Leopolda Boillyho.[4]
.jpg) |
 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adrien-Marie Legendre na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adrien-Marie Legendre na anglické Wikipedii.
- ↑ Library and Archive [online]. Royal Society [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ André Weil, Number Theory: An approach through history From Hammurapi to Legendre, Springer Science & Business Media2006, s. 325.
- ↑ Book of Members, 1780–2010: Chapter L [online]. American Academy of Arts and Sciences [cit. 2014-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Boilly, Julien-Leopold. (1820). Album de 73 portraits-charge aquarellés des membres de I’Institut (watercolor portrait #29). Biliotheque de l’Institut de France.
- ↑ DUREN, Peter. Changing Faces: The Mistaken Portrait of Legendre. Notices of the American Mathematical Society. December 2009, roč. 56, čís. 11, s. 1440–1443, 1455. Dostupné online. (anglicky)
