Přeskočit na obsah

Acrocanthosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Acrocanthosaurus atokensis)
Jak číst taxoboxAcrocanthosaurus
Stratigrafický výskyt: Spodní křída, před 116 až 108 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Acrocanthosaurus atokensis, rekonstrukce vzezření
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
InfrařádCarnosauria
NadčeleďAllosauroidea
ČeleďCarcharodontosauridae
RodAcrocanthosaurus
Stovall & Langston, 1950
Typový druh
Acrocanthosaurus atokensis
Stovall & Langston, 1950
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Acrocanthosaurus („ještěr s vysokými trny“) byl rod obřího teropodního dinosaura z čeledi Carcharodontosauridae, žijící v období rané křídy na území dnešních USA.[1] Jeho fosilie jsou známé například ze sedimentů geologického souvrství Cloverly, souvrství Antlers a souvrství Cedar Mountain.[2]

Acrocanthosaurus byl obří teropod, dosahoval délky asi 11,5 až 12 metrů[3] a vážil zřejmě kolem 3,5 až 7 tun[4][5][6][7]. Byl to masožravý dinosaurus (teropod) z čeledi Carcharodontosauridae. Hmotnost největšího známého exempláře byla v roce 2009 odhadnuta zhruba na 6177 kilogramů.[8] Jeho lebka dosahovala maximální délky kolem 130 cm. Žil zhruba před 116 až 110 milióny let (spodní křída, věk aptalb) na území dnešního Texasu, Oklahomy, Arkansasu a prokazatelně i Marylandu (USA).[9]

Síla čelistního stisku tohoto obřího teropoda byla odhadnuta na 8 266 newtonů v přední části čelistí a na 16 984 newtonů v zadní části čelistí.[10]

O inteligenci těchto velkých teropodů zatím mnoho informací nemáme, podle výzkumu publikovanému roku 2022 však mohlo jít o relativně velmi inteligentní tvory, jejichž počet nervových buněk (neuronů) v koncovém mozku (zhruba 2,2 miliardy v mozku o hmotnosti 198 gramů) mohl překonávat počet telencefalických neuronů například u současných primátů makaků.[11][12]

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]
Kostra akrokantosaura

Rod Acrocanthosaurus disponoval stavbou těla typickou pro infrařád Carnosauria: měl velkou, otvory odlehčenou lebku, silné, ale krátké přední končetiny s třemi prsty, dlouhé zadní končetiny a dlouhý ocas. Jeho krk byl pravděpodobně držený více vodorovně než u jiných teropodů. Páteřní obratle měly značně prodloužené trnové výběžky, přičemž nejdelší se nacházely nad bedry (podobně prodloužené trny obratlů nacházíme u mnoha jiných dinosaurů, např. Suchomimus, nebo ještě výraznější u rodů Spinosaurus a Ouranosaurus).

Význam hřbetní plachty

[editovat | editovat zdroj]

Účel prodloužených obratlových trnů není dosud uspokojivě vysvětlen. Nejčastěji se předpokládá, že sloužily jako opora kožené plachty, která pomáhala při termoregulaci, vnitrodruhové komunikaci a nebo ji samci využívali při pářícím chování (lákání samic). Další názory uvažují o použití na skladování tuku, případně na uchycení páteřního svalstva (v tom případě by nešlo o plachtu, ale spíše o jakýsi "masitý" hrb).

Klasifikace

[editovat | editovat zdroj]

Klasifikace akrokantosaura je problematická. Původně byl zařazený do čeledi Allosauridae, později se však většina vědců přiklonila k názoru, že byl zástupcem čeledi Carcharodontosauridae, kam spadaly mnohé formy, patřící mezi největší suchozemské dravce všech dob (např. jihoamerický Giganotosaurus).

Paleobiologie

[editovat | editovat zdroj]

Známé série stop od říčky Paluxy (u města Glen Rose v Texasu) zřejmě patří právě akrokantosaurovi. Série stop naznačují, že tu tento velký dravec asi před 110 miliony let pronásledoval sauropodní dinosaury, kteří zřejmě byli jeho občasnou kořistí. Slavné jsou například série stop dvou dinosaurů (dravého teropoda a býložravého sauropoda), zobrazující možná útok prvního z nich na druhého zmíněného - možná se jedná o jakýsi paleontologický záznam dávného lovu. Původci stop mohli být dinosauři příbuzní rodům Acrocanthosaurus a Sauroposeidon.[13] Podobné série stop velkého teropoda ze stejného období byly v říjnu roku 2011 ohlášeny také z Arkansasu.[14]

Akrokantosauři byli dominantními predátory a mohli se živit širokou škálou živočichů - mezi nimi například i mláďaty nebo starými a nemocnými jedinci obřích sauropodů druhu Sauroposeidon proteles.[15]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acrocanthosaurus na slovenské Wikipedii.

  1. https://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2015/08/acrocanthosaurus-beast-of-week.html
  2. Článek o akrokantosaurovi na webu Extinct Monsters (anglicky)
  3. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  4. Therrien, F.; Henderson, D. M. (2007). "My theropod is bigger than yours ... or not: estimating body size from skull length in theropods". Journal of Vertebrate Paleontology. 27 (1): 108–115. doi:10.1671/0272-4634(2007)27[108:MTIBTY]2.0.CO;2
  5. Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi:10.1111/2041-210X.12226 Archivováno 26. 5. 2020 na Wayback Machine.
  6. Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full
  7. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 96 (anglicky)
  8. Bates, K. T., Manning, P. L., Hodgetts, D., & Sellers, W. I. (2009). Estimating Mass Properties of Dinosaurs Using Laser Imaging and 3D Computer Modelling. PLoS ONE, 4(2), e4532. http://doi.org/10.1371/journal.pone.0004532
  9. Matthew T. Carrano (2023). First definitive record of Acrocanthosaurus (Theropoda: Carcharodontosauridae) in the Lower Cretaceous of eastern North America. Cretaceous Research. 105814. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2023.105814
  10. Sakamoto, M. (2022). Estimating bite force in extinct dinosaurs using phylogenetically predicted physiological cross-sectional areas of jaw adductor muscles. PeerJ. 10: e13731. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.13731
  11. SOCHA, Vladimír. Byl tyranosaurus chytřejší než šimpanz?. osel.cz [online]. 14. července 2022. Dostupné online. 
  12. Herculano-Houzel, S. (2022). Theropod dinosaurs had primate-like numbers of telencephalic neurons. biorXiv. doi: 10.1101/2022.06.20.496834
  13. SOCHA, Vladimír. Jak zaútočit na sauropoda. OSEL.cz [online]. 16. listopadu 2022. Dostupné online.  (česky)
  14. http://news.nationalgeographic.com/news/2011/10/111006-new-dinosaur-tracks-arkansas-paleontology-science/
  15. http://www.osel.cz/11034-nejvyssi-zivocich-vsech-dob.html

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CURRIE, Philip J.; CARPENTER, Kenneth. A new specimen of Acrocanthosaurus atokensis (Theropoda, Dinosauria) from the Lower Cretaceous Antlers Formation (Lower Cretaceous, Aptian) of Oklahoma, USA. Geodiversitas. 2000, roč. 22, čís. 2, s. 207–246. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  • HOLTZ, Thomas R.; MOLNAR, Ralph E.; CURRIE, Philip J. The Dinosauria. Příprava vydání David Weishampel, Peter Dodson, Halszka Osmólska. 2. vyd. Berkeley: University of California Press, 2004. Dostupné online. ISBN 0-520-24209-2. Kapitola Basal Tetanurae, s. 71–110. (anglicky) 
  • STOVALL, J. Willis; LANGSTON, Wann. Acrocanthosaurus atokensis, a new genus and species of Lower Cretaceous Theropoda from Oklahoma. American Midland Naturalist. 1950, roč. 43, čís. 3, s. 696–728. Dostupné online. DOI 10.2307/2421859. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]