Přeskočit na obsah

Absam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Absam
Pohled na obec ze západu
Pohled na obec ze západu
Absam – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška632 m n. m.
Časové pásmoUTC 01:00 (standardní čas)
UTC 02:00 (letní čas)
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměTyrolsko
OkresInnsbruck-venkov
Absam
Absam
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha51,9 km²
Počet obyvatel7 319 (2021)[1]
Hustota zalidnění140,9 obyv./km²
Správa
StarostaManfred Schafferer
Oficiální webwww.absam.at/system/web/default.aspx?sprache=1
E-mailsekretariat@absam.at
Telefonní předvolba05223
PSČ6067
Označení vozidelIL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Absam je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Innsbruck-venkov.

Žije zde přibližně 7 300[1] obyvatel.

Obec leží na okraji pohoří Karwendel nedaleko středověkého města Hall in Tirol a hlavního města země Insbruck v nadmořské výšce 632 m n. m. Nejvyšším bodem obce je hora Große Bettelwurf (2725 m n. m.).

Rozloha obce Absam je 51,92 km², z toho 5,3 % připadá na zemědělskou půdu a 2,1 % na zahrady, 39,4 % tvoří lesy, 2,1 % alpské louky 50,1 % jsou vysokohorské (skalnaté) oblasti. Z celkové rozlohy je 10,1 % území osídleno.[2]

Složení obce

[editovat | editovat zdroj]

V katastrálním území Absam leží vesnice Absam a částí Absam Dorf a Eichat.[3]

Sousední obce

[editovat | editovat zdroj]

Obec sousedí[3]

Scharnitz Vomp
Thaur Gnadenwald,

Baumkirchen

Hall in Tirol Mils,

Fritzens

Archeologické nálezy (meč s kotoučovou hlavicí, bronzová fibule) dokládají, že území obce bylo osídleno již v období 1500 let př. n. l. V letech od roku 995 do roku 1005 je území poprvé zmiňováno v kopiáři kláštera Brixen jako Abazânes nebo Abazanes.[4] V roce 1282 se Absam stal samostatnou farností, do té doby byl přiřazen k farnosti Thaur pod patronátem augsburské diecéze. Krátce na to byla v regionu objevená sůl a v roce 1232 v byl v Thauru otevřen první solný důl. V 15. století (kolem roku 1440) byla farnost per iure přenesena do Hallu a stala se filiální farností Hallu.[5]

Industrializace území začala nejdříve v oblasti Absamer, zejména v důsledku těžby soli v údolí Hall. V roce 1413 byl Absam vypálen Bavory, kteří v té době obléhali Hal.[5]

V roce 1736 byla farnost Absamu povýšená na vikariát a v roce1786 se stal opět samostatnou farností.[5]

V roce 1845 vznikla v obci první továrna.[5]

Mariánské zjevení v roce 1797

[editovat | editovat zdroj]

Dne 17. ledna 1797 objevila dcera sedláka Rosina Puecherová na okenní tabulce obraz Panny Marie, který připomínal černou mědirytinu. Potvrdilo se, že obyvatel domu s tím nemá nic společného. Okenní křídlo bylo vyjmuto a odvezeno do Innsbrucku k prozkoumání. Skutečnost, že právě v této době velkého utrpení (mor a francouzské obléhání) se ve skle zjevil obraz Madony, byla vykládána jako boží znamení.[6]

Obraz byl původně umístěn na hlavním oltáři v bazilice svatého Michaela, později byl přemístěn pod nástěnnou malbou gotické Madony (boční oltář na epištolní straně). Od té doby sem přicházelo a stále přichází nespočet poutníků, aby u Panny Marie Absamské hledali útěchu a pomoc.[6]

Městský znak byl udělený v roce 1965 a zobrazuje housle a obraz baziliky. Nástroj připomíná jednoho z nejslavnějších synů obce, houslaře Jakoba Stainera, a obraz milosti odkazuje na zjevení Panny Marie v roce 1797, díky němuž se Absam stal jedním z nejvýznamnějších poutních míst v Tyrolsku.[7][3]

Osobnosti spojené s obcí

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Absam na německé Wikipedii.

  1. a b Dostupné online.
  2. Ein Blick auf die Gemeinde Absam <70301>. www.statistik.at [online]. Statistik Austria, 2023-12-31 [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  3. a b c Absam. tirolatlas.uibk.ac.at [online]. [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  4. BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Tiroler Urkundenbuch / Abt. 2. Die Urkunden zur Geschichte des Inn-, Eisack- und Pustertals Bd. 1. Bis zum Jahr 1140.. Innsbruck: Universitätsverl. Wagner 399 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0469-8, ISBN 3-7030-0469-X. OCLC 501323164 S. 138–139. 
  5. a b c d Absam. www.geschichte-tirol.com [online]. [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  6. a b Das Gnadenbild von Absam. www.hall-wattens.at [online]. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. 
  7. WIDMOSER, Eduard. Tiroler Wappenfibel. Innsbruck: Tyrolia-Verl, 1978. 80 s. Dostupné online. ISBN 3-7022-1324-4, ISBN 978-3-7022-1324-4. OCLC 8195510 S. 17. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]