Přeskočit na obsah

1980–1989

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
1970–1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990–1999


Roky 1980–1989, souhrnně zvané 80. léta 20. století, je možno charakterizovat celosvětovým důrazem na rozvoj materiálního blahobytu a ekonomické produkce. Technické i ekonomické zaostávání sovětského bloku bylo završeno jeho zhroucením na přelomu 80. a 90. let.

Sametová revoluce v roce 1989

Počátek 80. let byl v Česku a na Slovensku charakterizován pokračováním okupace sovětskými vojsky, totalitou sovětského typu, cenzurou, diktaturou Komunistické strany a nesvobodou. Utajováním černobylské havárie ztratil režim poslední zbytky důvěryhodnosti. Příchod perestrojky v druhé půlce 80. let neměl na normalizační Československo téměř žádný vliv. Rok 1989 byl charakterizován demokratickými změnami v sousedním Polsku, NDR a Maďarsku, které v listopadu 1989 následovalo sametovou revolucí i ČSSR.

80. léta v Československu

[editovat | editovat zdroj]

Československá kultura

[editovat | editovat zdroj]

V anketě Zlatý slavík o nejoblíbenějšího interpreta populární hudby se na první místa dostali Karel Gott, Hana Zagorová, Dalibor Janda, Petra Janů, Miroslav Žbirka, Peter Nagy, Iveta Bartošová a kapely Elán, Olympic, Katapult, Citron a Team. Vznikly kapely Kabát, Arakain, Tři sestry, Čechomor, Mňága a Žďorp, Turbo, Tata Bojs, Visací zámek, Orlík, Buty, Argema, Laura a její tygři, Stromboli a Nerez.

V tomto období měly premiéru filmy Jiřího Menzela (Vesničko má středisková, Slavnosti sněženek, Postřižiny), Ladislava Smoljaka (Jára Cimrman ležící, spící, Vrchní, prchni, Nejistá sezóna, Rozpuštěný a vypuštěný), Karla Kachyni (Smrt krásných srnců, Pozor, vizita!), Oldřicha Lipského (Tajemství hradu v Karpatech, Tři veteráni) nebo Juraja Jakubiska (Sedím na konári a je mi dobre, Tisícročná včela). Československá televize natočila televizní seriály jako Dobrodružství kriminalistiky, Vlak dětství a naděje, Arabela a Návštěvníci.

V roce 1984 byla básníku Jaroslavu Seifertovi udělena Nobelova cena za literaturu.

Československý sport

[editovat | editovat zdroj]

Na mistrovství světa v ledním hokeji v roce 1985 získali českoslovenští hokejisté zlatou medaili, v letech 1982 a 1983 stříbrné a 1981, 1987 a 1989 bronzové. Českoslovenští fotbalisté v roce 1980 na mistrovství Evropy v Itálii a získali bronzovou medaili.

Hlavy států a političtí lídři

[editovat | editovat zdroj]

Během tohoto desetiletí z osobností zemřeli politici Leonid Iljič Brežněv, Nicolae Ceaușescu a Josip Broz Tito, umělci Jaroslav Seifert, Jan Werich, Vladimír Menšík, Louis de Funès, John Lennon, Salvador Dalí, Andy Warhol a Bob Marley.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]