105mm houfnice M101

105mm houfnice M2A1/M101; Howitzer, 105 mm, M2A1/M101
	Houfnice M2A1 za tahačem CCKW 352 během operace Torch.
Typ	houfnice
Místo původu	USA
Historie služby
Používána	Armáda Spojených států amerických; Námořní pěchota Spojených států amerických; a řada dalších
Války	druhá světová válka; čínská občanská válka; indočínská válka; válka v Koreji; válka ve Vietnamu; rusko-ukrajinská válka
Historie výroby
Výrobce	Rock Island Arsenal
Výroba	1941–1953
Vyrobeno kusů	10 200
Varianty	105mm houfnice M4
Základní údaje
Hmotnost	2 258 kg
Délka	5 991 mm
Délka hlavně	2 574 mm
Obsluha	8 osob
Ráže	105 mm
Závěr	horizontální klínový
Zpětný ráz	délka zákluzu 110 cm
Doprava	tažením
Náměr	-5°– 65°
Odměr	45°
Kadence	10 ran/min
Úsťová rychlost	472 m/s
Maximální dostřel	11 270 m

105mm houfnice M101 (do roku 1962 nesoucí označení M2A1) byla americká polní houfnice z období druhé světové války. Do výzbroje armády USA byla zavedena v roce 1940.^[4] V průběhu války se tato houfnice stala nejvýznamnějším a nejpočetnějším^[6] polním dělem amerických ozbrojených sil. Dělostřelectvo pěší divize standardně disponovalo třemi prapory po 12 kusech M2A1.^[7]

Nejdříve byla nasazena do bojů na tichomořském bojišti, a posléze i na západní frontě. Byla užívána i později, v době válek v Koreji a ve Vietnamu.

Již za druhé světové války byly menší počty typu na základě zákona o půjčce a pronájmu poskytnuty také ozbrojeným silám spojeneckých zemí, například čínským a francouzským, a k jeho dalšímu mezinárodnímu rozšíření došlo v době studené války prostřednictvím programu MAP a později přímými prodeji.^[8] Do výzbroje jej zavedlo nejméně 67 zemí.^[5]

Konstrukce

Houfnice má monoblokovou hlaveň, horizontální klínový závěr, hydropneumatické brzdovratné zařízení a rozevíratelnou dvouramennou lafetu s dvoukolým podvozkem,^[4] konstruovaným pro vlek za motorovým tahačem.^[9]

Munice

Ke střelbě mohou být užívány tyto druhy nábojů:^[4]

tříštivotrhavé
protitankové
- kumulativní
- podkaliberní
zadýmovací
osvětlovací
chemické

Samohybné lafetace

Houfnice, případně její specializovaná varianta označená M4,^[10] se v době druhé světové války i po jejím skončení stala základem výzbroje několika samohybných dělostřeleckých prostředků:^[11]

M4(105) - varianta tanku Sherman pro poskytování palebné podpory.
T19 105 mm Howitzer Motor Carriage - na bázi polopásového obrněného transportéru M3 Half-track.
M7 Priest
M37 105 mm Howitzer Motor Carriage

Odkazy

Poznámky

↑ Z toho 8 536 v letech 1941–1945.^[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 105 mm haubica M101 na polské Wikipedii.

↑ Windrow 2021.
↑ AXE, David. Ukraine’s World War II-Vintage Howitzers Still Work Just Fine. Forbes [online]. [cit. 2023-12-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Zaloga 2007, s. 9.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l Ciepliński, Woźniak 1994, s. 124.
↑ ^a ^b Hogg 2000, s. 40.
↑ Zaloga 2007, s. 12.
↑ McKenney 2007, s. 159–160.
↑ Zaloga 2007, s. 37.
↑ Zaloga 2007, s. 11.
↑ Hunnicutt 1994, s. 568.
↑ Zaloga 2007, s. 41–43.

Literatura

CIEPLIŃSKI, Andrzej; WOŹNIAK, Ryszard, 1994. Encyklopedia współczesnej broni palnej (od połowy XIX wieku). Varšava: Wydawnictwo „WIS”. ISBN 83-86028-01-7. (polsky)
HOGG, Ian, 2000. Dělostřelectvo dvacátého století. Překlad Petr Tůma. 1. vyd. Praha 3 - Královské Vinohrady: Svojtka & Co.. 320 s. ISBN 80-7237-350-1. Kapitola 105mm houfnice M2A1.
HUNNICUTT, R.P., 1994. Sherman: A History of the American Medium Tank. Novato, California: Presidio Press. (anglicky)
MCKENNEY, Janice E., 2007. The Organizational History of Field Artillery. 1. vyd. Washington, D.C.: United States Army Center of Military History. 392 s. (Army Lineage Series; sv. I). (anglicky)
WINDROW, Martin, 2021. Dien Bien Phu. 1. vyd. Oxford: Osprey Publishing. 96 s. ISBN 978-1-47284-400-2. (anglicky)
ZALOGA, Steven J., 2007. US Field Artillery of World War II. 1. vyd. Oxford: Osprey Publishing. 48 s. Dostupné online. ISBN 978-1-84603-061-1. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu 105mm houfnice M101 na Wikimedia Commons
(česky)/(anglicky) M2A1 (105 mm lehká tažená houfnice)/M2A1 (105 mm light towed howitzer) na www.valka.cz
(anglicky) M101A1 105mm Light Howitzer, Towed na FAS Military Analysis Network

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[4] Z toho 8 536 v letech 1941–1945.^[3]

[FOOTNOTEWindrow2021-1] Windrow 2021.

[2] AXE, David. Ukraine’s World War II-Vintage Howitzers Still Work Just Fine. Forbes [online]. [cit. 2023-12-23]. Dostupné online. (anglicky)

[FOOTNOTEZaloga20079-3] Zaloga 2007, s. 9.

[FOOTNOTECiepliński,_Woźniak1994124-5] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l Ciepliński, Woźniak 1994, s. 124.

[FOOTNOTEHogg200040-6] Hogg 2000, s. 40.

[FOOTNOTEZaloga200712-7] Zaloga 2007, s. 12.

[FOOTNOTEMcKenney2007159–160-8] McKenney 2007, s. 159–160.

[FOOTNOTEZaloga200737-9] Zaloga 2007, s. 37.

[FOOTNOTEZaloga200711-10] Zaloga 2007, s. 11.

[FOOTNOTEHunnicutt1994568-11] Hunnicutt 1994, s. 568.

[FOOTNOTEZaloga200741–43-12] Zaloga 2007, s. 41–43.

[1]

[2]

[p 1]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[3]