Žák
Žák (přechýlená podoba žákyně nebo žačka, hromadně žactvo) je osoba, která se v rámci organizovaného procesu vzdělává v rámci základního (hovorové synonymum školák) nebo středního školství, ačkoli v druhém případě se často neformálně používá i pojem student. Ten, kdo žáka vzdělává, je označován jako učitel. Organizovaný proces může být škola, vzdělávací kurs, školení apod. Slovem žák bývají označovány osoby vzdělávající se na nižších typech škol - typicky základní škola, na vyšších typech škol bývají žáci označováni slovem studující či student - typicky vysoká škola.
Žákem se osoba stává obvykle na delší dobu. Často se toto děje v rámci nějaké vzdělávací instituce – nejčastěji školy. Vzdělávání je organizováno po skupinách, žák je obvykle součástí nějaké třídy nebo studijní skupiny. Případné nošení školních uniforem žáky nemá vliv na jejich chování.[1]
Žák je se svým učitelem v pravidelném kontaktu. Jedná se o dlouhodobý a soustavný proces, během kterého žák od svého učitele získává nové znalosti, jež si soustavně rozšiřuje a upevňuje. Často jsou jednotlivé etapy vzdělávacího procesu zakončeny ověřováním nabytých znalostí. Může to být ústní nebo písemná zkouška, test apod.
Děti navštěvující mateřské školy (od 2 do 6 let věku, v případě odkladu povinné školní docházky do 7 let) se dle legislativy označují jako děti v předškolním vzdělávání, hovorově někdy také předškoláci.
Žák střední školy
[editovat | editovat zdroj]Žák střední školy (neboli středoškolák) nastupuje po ukončení základní školní docházky na střední školu ve věku přibližně 15 až 18 let.
Adolescenti a škola
[editovat | editovat zdroj]Věková skupina, do které se zařazují žáci středních škol, se nazývá pozdní adolescence. V této době se objevují dva důležité sociální mezníky – ukončení povinné školní docházky a volba dalšího profesního směřování.
- Po ukončení povinné školní docházky přechází většina dospívajících na střední nebo učňovskou školu a získávají tak roli středoškolského žáka nebo učně. Obě role symbolizují další stupeň primárního sociálního rozlišení, které začalo již na konci základní školní docházky. Adolescent si jejich prostřednictvím uvědomuje i své budoucí společenské zařazení.
- Úspěšnost v roli studenta jako prostředku k dosažení lepší profesní role a větší sociální prestiže není jednoznačná. Školní práce u mnohých středoškoláků i učňů je velmi slabá, protože z hlediska jeho budoucího uplatnění či ekonomických výhod jsou známky v dnešní době většinou bezvýznamné.
- Na konci tohoto období se objevuje další důležitý mezník - nástup do zaměstnání či volba dalšího studia. Profesně školské zařazení ovlivňuje i rozvoj a obsah individuální identity.
- Pro mnohé adolescenty je důležité dosáhnout nějakého vzdělání, ale určitá část učňovské mládeže odmítá nebo rezignuje na další vzdělání, a tím i na dosažení lepší sociální pozice.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GRABMEIER, Jeff. School uniforms don't improve child behavior, study finds. phys.org [online]. 2021-12-20 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2012.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu žák na Wikimedia Commons 
Téma Žák ve Wikicitátech
Slovníkové heslo žák ve Wikislovníku
Žák ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
