Šlajferka
| Šlajferka (Schleiferka) | |
|---|---|
 usedlost a klášter Schleiferka | |
| Účel stavby | |
hospodářská usedlost, klášter | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Výstavba | 17. století |
| Přestavba | 1922 |
| Další majitelé | Mikuláš Vopřetický, Adam Schleichert, Kongregace školských sester řádu svatého Františka |
| Současný majitel | Kongregace školských sester řádu svatého Františka |
| Poloha | |
| Adresa | Radimova 33/2, Praha 6 - Břevnov,  Česko |
| Ulice | Na Malovance |
| Souřadnice | 50°5′17,65″ s. š., 14°22′40,76″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40414/1-1438 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šlajferka (Schleiferka) je klášter a bývalá usedlost v Praze 6-Břevnově, která se nachází na rohu ulic Na Malovance a Na Petynce a její zahradou v jižní části protéká potok Brusnice. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejméně od 14. století patřily pozemky klášteru svatého Jiří na Pražském hradě. Prvním doloženým majitelem zahrady byl Mikuláš Vopřetický a jeho dědicové, kteří jsou zde uváděni koncem 16. století. Roku 1607 připadla zahrada, vinice, pole a louka jako odúmrť zpět klášteru. Majetek se však dostal zpět do rukou Marty Vopřetické z Libenberka a ta jej předala svému druhému manželovi Adamu Schleichertovi, po kterém získala usedlost název.
Během třicetileté války byla Šlajferka zpustošena. Do konce 17. století ji nový majitel obnovil.[pozn. 1] Dvůr se na čas dostal mimo původní rodinu; vrátil se až sňatkem s Filipem Adolfem Schleichertem a v držení rodiny byl až do roku 1787. Na Šlajferce je k tomu roku uváděna vinice, sad, budova a nádrž na vodu.
Roku 1806 koupil usedlost a sousední Petynku František říšský hrabě von Sickingen a oba dvory spojil. Později se majitelé opět rychle střídali, usedlosti se rozdělily a Šlajferka se na čas spojila se sousední Malovankou. Kolem poloviny 19. století k ní patřila zahrada s ovocnými stromy, louky a pole o výměře přes 6 jiter.
Klášter
[editovat | editovat zdroj]Roku 1922 koupila Šlajferku Kongregace Školských sester řádu svatého Františka. Řád usedlost značně přestavěl a rozšířil pro své potřeby. V prvním patře zřídil kapli a dvě sakristie a v dalších dvou patrech ubytovací místnosti.
Po roce 1939
[editovat | editovat zdroj]Klášter byl za okupace zabaven a sídlila v něm německá posádka. Po skončení války získal budovu ONV v Praze 5, který zde zřídil kanceláře. Kapli roku 1957 přestavěl na kulturní síň a oltář převezl do kostela svatého Fabiána a Šebestiána v Liboci. V 60. letech 20. století měla v bývalé kapli Československá televize nahrávací studio. Po přestěhování na Kavčí hory vznikl v kapli koncertní sál pro Klub Na Petynce. V objektu se nacházely i učebny kurzů hraní na hudební nástroje, nepatřily však pod LŠU. Učil zde např. Michal Ambrož či Vít Malinovský.
Po roce 1989
[editovat | editovat zdroj]Objekt byl vrácen řádu Kongregace školských sester a slouží jako charitní dům.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Z té doby je zachycena na Ouden-Allenově panoramatu Prahy.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Usedlost Šleiferka. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000152482_0001, rejstříkové číslo ÚSKP 40414/1-1438. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 261 - 264
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šlajferka na Wikimedia Commons - Břevnov, archivní mapy na webu ČÚZK
- Břevnov. Město Praha. Odbor památkové péče