Římskokatolická farnost Blíževedly

Římskokatolická farnost Blíževedly
	Farní kostel sv. Václava v Blíževedlech
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	českolipský
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Administrátor excurrendo	in spiritualibus:; J.M. can. Mgr. Rudolf Repka; in materialibus:; Mgr. Milan Mordačík; trvalý jáhen
Lokalizace farnosti
	Římskokatolická; farnost Blíževedly
Území farnosti
	Blíževedly • Skalka u Blíževedel • Stranné
Kontakt
Adresa sídla	Požárníků 120/134, Dubá, 471 41, Česko
Souřadnice	50°36′35,34″ s. š., 14°23′58,07″ v. d.
Datová schránka	cni4tii
IČO	63778092 (VR)
Externí odkazy
	Databáze Ministerstva kultury České republiky
	Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Blíževedly (lat. Bleiswedlium^[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Blíževedly a v jejím okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je původně gotický, v 18. století raně barokně přestavěný, kostel sv. Václava v Blíževedlech.

Historie farnosti

Nejstarší zmínka o středověké farní duchovní správě v Blíževedlích pochází z roku 1364, kdy místní kněz odváděl papežský desátek 18 grošů ročně. Tato středověká farnost zanikla a od roku 1626 byly Blíževedly přifařeny k farnosti Kravaře u České Lípy. Matriky jsou pro oblast Blíževedel jsou zachovány od roku 1657. Ke znovuzřízení farnosti Blíževedly došlo v roce 1754.^[2]

Od 2. poloviny 20. století byly, z důvodu nedostatku kněží v duchovní správě, vytvářeny v litoměřické diecézi farní obvody (kolatury několika farností). V rámci této praxe začaly být Blíževedly administrovány excurrendo vždy z nějakého většího centra. Od 1. června 1990 byla farnost Blíževedly spravována z Ústěku, od 1. srpna 1991 z Nového Boru a od 1. července 1993 z Jestřebí. Od 12. října 2020 začala být farnost spravována excurrendo ze Cvikova. Od 1. srpna 2022 je excurrendo spravovaná in spiritualibus (ve věcech duchovních) ze Cvikova, excurrendo in materialibus (ve věcech materiálních) z Dubé. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.^[3]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:^{[p 1]}

30. 12. 1754 Ioannes Müller
19. 12. 1768 Mathias Bugent
5. 11. 1776 Florian Bendel, † 19. 11. 1813
1814 Ign. Massopust, n. 6. 2. 1783 Polletscheiens, o. 23. 4. 1808, † 10. 2. 1855
1848 Theod. Eschler, n. 6. 1. 1812 B. Kamnitz, o. 3. 8. 1835, † 17. 10. 1872
1858 par. vacat, admin. interim. Thadd. Stoessel
1859 Thadd. Stoessel, n. 16. 10. 1816 Leipa, o. 3. 8. 1840, † 14. 7. 1883
1862 Wenc. Bittner, n. 1. 1. 1820 Bržehoryj, o. 26. 7. 1847, † 11. 10. 1879
1879 par. vacat, admin. int. Franc. Stalla
1880 Jos. Novotný, n. 11. 12. 1832 Aloysburg, o. 25. 7. 1857, † 13. 8. 1894
1894 par. vacat, admin. int. Wencesl. Zörner
1895 Anton. Herglotz, n. 10. 1. 1864 Kaadan, o. 27. 5. 1888, † 8. 2. 1935
1905 Joann. Lischka, n. 24. 4. 1858 Leitmeritz, o. 24. 8. 1882, † 27. 7. 1922
1. 12. 1922 Josef Kade, n. 28. 10. 1880 Georgswalde, o. 17. 7. 1904
x. 8. 1946 Alois Frajt
1. 9. 1948 František Ondrouch
1951 Václav Hataš
1. 12. 1970 Jan Křížek, SDB
1. 6. 1990 Milan Matfiak, adm. exc. z Úštěka
1. 8. 1991 Josef Pavlas, adm. exc. z Nového Boru
1. 7. 1993 Ondřej Bakoň, adm. exc. z Jestřebí
1. 5. 2002 Josef Rousek, adm. exc. z Jestřebí, † 9. 10. 2020
12. 10. 2020 Rudolf Repka, admin. exc.; od 1. 8. 2022 admin. exc. in spiritualibus ze Cvikova
- 1. 8. 2022 Milan Mordačík, trvalý jáhen, admin. exc. in materialibus z Dubé^[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleží území těchto obcí:^[2]

Blíževedly (Bleiswedel^{[p 2]})
Skalka u Blíževedel (Skalken^{[p 2]})
Stranné (Stran^{[p 2]})

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostel
1.	Kostel svatého Václava	Blíževedly	bližší informace o bohoslužbách	50°36′35″ s. š., 14°23′58″ v. d.	farní kostel^[4]	16721/5-2840 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q14458074)
Sloupy a sochy
2.	Sloup se sousoším Nejsvětější trojice	Blíževedly	—	50°36′30″ s. š., 14°23′49″ v. d.	trojiční sloup	21584/5-2841 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q37008575)
Venkovní kříže
3.	Krucifix – kříž rodiny varhaníků Treuhlerů	Blíževedly	—	50°36′25″ s. š., 14°23′14″ v. d.	krucifix	54571/5-2842 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q37008563)
Zaniklé sakrální stavby
4.	Kaple Panny Marie Bolestné	Blíževedly	nelze sloužit	50°36′18″ s. š., 14°24′3″ v. d.^[5]	hřbitovní kaple (zbořená)^[2]	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky

↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
↑ ^a ^b ^c Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference

↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 404.
↑ ^a ^b ^c Macek, s. 22.
↑ ^a ^b Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.
↑ Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Václava, Blíževedly [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
↑ Kaple Panny Marie Bolestné, Blíževedly [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2017-04-26]. Dostupné online.

Literatura

KRACÍKOVÁ, Lucie; SMETANA, Jan. Románská a gotická sakrální architektura v okrese Česká Lípa. Praha: Unicornis, 2000. 127 s. ISBN 80-86204-04-9. S. 30–33.

Související články

Externí odkazy

[latina-4] Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

[němčina-5] Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

[1] MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 404.

[Macek22-2] Macek, s. 22.

[archiv-3] Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.

[václav-6] Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Václava, Blíževedly [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.

[7] Kaple Panny Marie Bolestné, Blíževedly [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2017-04-26]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[p 1]

[p 2]

[4]

[5]