Árpád Göncz

Dr. Árpád Göncz
Dr. Árpád Göncz
1. prezident Maďarské republiky
	Ve funkci:; 2. května 1990 – 4. srpna 2000
Předseda vlády	József Antall; Péter Boross; Gyula Horn; Viktor Orbán
Předchůdce	Mátyás Szűrös
Nástupce	Ferenc Mádl
Předseda NS MR
	Ve funkci:; 2. května 1990 – 3. srpna 1990
Předchůdce	István Fodor
Nástupce	György Szabad
Stranická příslušnost
Členství	FKgP (1945–1949); SZDSZ (1988–1990); Nestraník
Narození	10. února 1922; Budapešť, Maďarské království
Úmrtí	6. října 2015 (ve věku 93 let); Budapešť, Maďarsko
Místo pohřbení	Óbudský hřbitov
Národnost	maďarská
Choť	Zsuzsanna Göntér
Rodiče	Lajos Göncz
Děti	(4) Kinga Göncz
Alma mater	Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (do 1944)
Profese	spisovatel, překladatel
Náboženství	katolická církev
Ocenění	Cena Attily Józsefa (1983); Velký řád Mugunghwa (1990); čestný doktor Svobodné univerzity v Bruselu (1991); rytíř komandér Řádu sv. Michala a sv. Jiří (1991); rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (1991); … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.gonczarpad.hu
Commons	Árpád Göncz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Árpád Göncz (10. února 1922 Budapešť – 6. října 2015 Budapešť) byl maďarský liberální politik, spisovatel a překladatel. V letech 1990–2000 byl prvním prezidentem Maďarské republiky.

Biografie

Árpád Göncz se narodil dne 10. února 1922 v Budapešti v tehdejším Maďarském království. V roce 1944 získal diplom na Pázmány Péter Tudományegyetem (dnešní Univerzita Loránda Eötvöse). Byl ženatý se Zsuzsannou Göntér se kterou měl čtyři děti.^[1] Jeho dcera Kinga Göncz byla v letech 2006–2009 ministryně zahraničí a v letech 2009–2014 europoslankyně za levicovou Maďarskou socialistickou stranu.

V roce 2003 mu byl udělen Řád Bílého lva.^[2]

Kariéra

V období Druhé Maďarské republiky se angažoval v Független Kisgazda (Malorolnická strana). S následným vznikem komunistické Maďarské lidové republiky byl uvězněn. Po celou dobu vlády komunistického režimu v Maďarské lidové republice patřil do řad opozice a režim kritizoval. Po potlačení revoluce v roce 1956 byl uvězněn na doživotí. Gönczův spis měl 450 stran a obvinění se zakládalo na tom, že pomohl propašovat do Velké Británie rukopis ústřední postavy revoluce Imreho Nagye Na obranu národa. Druhým bodem obžaloby byl parlamentní projekt reformovaného socialismu. Obsahoval představy o povolení drobného podnikání a soukromého majetku. V 60. a 70. letech ho postupně realizoval János Kádár.^[3]

Po svém propuštění v roce 1963 pracoval jako překladatel (zprvu technických textů), později vydal několik novel a her. Svou činností výrazně přispěl rozhodující měrou k pokojnému přechodu Maďarska k demokracii a zasazoval se za smír s bývalými politickými protivníky. Svým podílem na osvobození Maďarska a podporou znovusjednocení Německa významně přispěl ke spojení východní a západní Evropy.^[4]

Jako literát zpřístupnil svým rodákům významná díla západoevropské literatury a sám se stal známým jako spisovatel díky překladům svých knih v západní Evropě. V letech 1988–1990 byl prezidentem Maďarské překladatelské asociace.^[1] Překládal převážně z angličtiny, k jeho překladům patří Frankenstein Mary Shelleyové, Tolkienův Pán prstenů a také různá díla Williama Goldinga, Williama Styrona a Williama Faulknera.

Prezident

Po prvních svobodných volbách v roce 1990 byl Árpád Göncz zvolen do funkce prezidenta republiky. Funkce se ujal dne 2. května 1990. Stal se tak prvním prezidentem třetí Maďarské republiky. Prezidentské volby vyhrál i v roce 1995 a úřadoval do 4. srpna 2000, kdy funkci předal Ferenci Mádlovi.

Literární práce

Romány a povídky

Sarusok (Magvető, 1974; Ulpius-ház, 2003)
Találkozások (Magvető, 1980; Ulpius-ház, 2001)
Hazaérkezés (Pátria könyvek, 1991)

Drama

Magyar Médeia (monodráma, Magvető, 1976)
Rácsok (Magvető, 1979)
Mérleg; Pesszimista komédia; Perszephoné; Sarusok (6 dráma) (Magvető, 1990)
Kristályrács (6 dráma) (Ulpius-ház, 2005)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Göncz Árpád na maďarské Wikipedii.

↑ ^a ^b Göncz. CoJeCo [online]. 28.10.2000, rev. 19.10.2005. Dostupné online.
↑ Origo.hu - 90 éves az első szabadon választott köztársasági elnök
↑ Göncz Árpád. SME.sk [online]. 28.10.2000, rev. 19.10.2005. Dostupné online.
↑ http://www.mzv.cz/berlin/cz/aktuality/rozhovory_texty/index.html

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Árpád Göncz na Wikimedia Commons
(maďarsky) Hirkereso.hu - Göncz Árpád
(maďarsky) (anglicky) Köztársasági Elnöki Hivatal - Elődök / Göncz Árpád
HERTL, David. Árpád Göncz jako by byl Václav Havel Maďarska. Věznili ho komunisté, později byl prezidentem. Plus [online]. Český rozhlas, 2022-02-10 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online.

[cojeco-goencz-1] Göncz. CoJeCo [online]. 28.10.2000, rev. 19.10.2005. Dostupné online.

[2] Origo.hu - 90 éves az első szabadon választott köztársasági elnök

[3] Göncz Árpád. SME.sk [online]. 28.10.2000, rev. 19.10.2005. Dostupné online.

[4] ttp://www.mzv.cz/berlin/cz/aktuality/rozhovory_texty/index.html

[1]

[2]

[3]

[4]

Hlavy maďarského státu

Nezávislé Maďarské království	Lajos Kossuth (1849)

První Maďarská republika	Mihály Károlyi (1919)

Maďarská republika rad	Sándor Garbai (1919)

Maďarské království	Josef August Rakouský jako Zemský správce (1919) • Miklós Horthy jako Regent MK (1920–1944) • Ferenc Szálasi jako Vůdce národa (1944–1945)

Druhá Maďarská republika	Zoltán Tildy (1946–1948) • Árpád Szakasits (1948–1949)

Maďarská lidová republika (Předsedové Prezidiální rady)	Árpád Szakasits (1949–1950) • Sándor Rónai (1950–1952) • István Dobi (1952–1967) • Pál Losonczi (1967–1987) • Károly Németh (1987–1988) • Brunó Ferenc Straub (1988–1989)

Třetí Maďarská republika	Mátyás Szűrös (1989–1990) • Árpád Göncz (1990–2000) • Ferenc Mádl (2000–2005) • László Sólyom (2005–2010) • Pál Schmitt (2010–2012) • László Kövér (2012) • János Áder (2012–2022) • Katalin Nováková (2022–2024) • László Kövér (2024) • Tamás Sulyok (od 2024)