Přeskočit na obsah

Záloha na nápojové obaly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vratná lahev
Přepravky na vratné lahve
Kontejner na sklo
Budova supermarketu

Záloha na nápojové obaly (známá také jako záloha na láhve nebo plechovky) označuje peněžní ekvivalent (poplatek) za láhve a nádoby (také kontejnery), který kupující zaplatí navíc k původní ceně při nákupu a který je vrácen v plné výši pouze v případě, že je obal v pořádku vrácen.

Rozlišuje se záloha na jednorázové a opakovaně použitelné nápojové obaly – jednorázové nápojové obaly, které jsou obvykle vyrobeny z plastu, hliníku (viz nápojová plechovka) nebo jiných kompozitních materiálů (viz nápojový karton), se plní pouze jednou a po vrácení se obvykle ihned zničí, např. v automatu na zpětný odběr, ale recyklují se. Naproti tomu opakovaně použitelné nádoby, které jsou obvykle vyrobeny ze skla, tvrdého plastu nebo kovu, lze díky jejich trvanlivosti plnit několikrát.[1]

Systémy záloh na nápohové obaly představují slibnou strategii pro zvýšení míry recyklace a snížení množství odpadků. Ačkoli v různých kontextech prokázaly svou účinnost, úspěch těchto systémů závisí na pochopení chování spotřebitelů, řešení potenciálních nezamýšlených důsledků a sladění s širšími cíli udržitelnosti.

Po celém světě existují různé zálohové systémy bez mezinárodní standardizace; mnoho zemí však nemá ani celostátní zálohové systémy.

Vlády mohou přijímat právní předpisy o zálohách na obaly z několika důvodů, mimo jiné proto, aby podpořily recyklaci a doplnily stávající programy recyklace na veřejných prostranstvích, aby snížily spotřebu energie a materiálu na výrobu obalů, aby snížily množství odpadků z nápojových obalů podél silnic, v přírodě a na jiných veřejných nebo soukromých pozemcích (tam, kde se vyskytují odpadky z nápojových obalů, představuje nominální záloha ekonomickou pobídku k jejich úklidu, což může být pro některé chudé jednotlivce a neziskové občanské organizace významným zdrojem příjmů) a aby prodloužily dobu použitelnosti skládek financovaných daňovými poplatníky.

Zálohy, které nejsou vykoupeny, si často ponechávají distributoři nebo plniči lahví, aby pokryli náklady systému (včetně manipulačních poplatků placených maloobchodníkům nebo výkupním střediskům za sběr, třídění a manipulaci s nádobami), nebo jsou odváděny příslušnému vládnímu subjektu na financování environmentálních programů. Studie ukázaly, že systémy zálohování nápojových obalů jsou v praxi obecně velmi úspěšné, přičemž míra návratnosti běžně dosahuje až 90 % nebo více.[2]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Společnost A & R Thwaites & Co v irském Dublinu oznámila v roce 1799, že nabízí umělou „sodovou vodu“ a že za vrácené lahve platí 2 šilinky za tucet. Společnost Schweppes, která rovněž podnikala v oblasti uměle vyráběných minerálních vod, měla podobnou recyklační politiku přibližně od roku 1800, aniž by byla přijata jakákoli legislativa.[3] Také skotské společnosti vyrábějící nápoje v lahvích dobrovolně zavedly takový systém, aby podpořily vracení svých lahví k opětovnému použití.[4] Ve Švédsku byl v roce 1884 zaveden standardní systém záloh na nápojové obaly.[5][6]

Vědecké výzkumy zavádění záloh na nápojové obaly

[editovat | editovat zdroj]

Zavedení systémů záloh na nápojové obyly vykazuje významné pozitivní výsledky, pokud jde o míru recyklace a snížení množství odpadků. Studie například ukazují, že v zemích, jako je Německo a Nizozemsko, kde jsou zálohové systémy na opakovaně použitelné nádoby rozšířené, dochází k výraznému zvýšení účinnosti recyklace a snížení množství odpadků.[7] V Polsku se předpokládá, že zavedení systému záloh na obaly přinese značné ekonomické přínosy, což naznačuje, že podobné systémy by mohly být prospěšné v celé Evropě.[8] Na Slovensku navíc první rok fungování systému vratných záloh na PET lahve a hliníkové plechovky prokázal slibné zapojení spotřebitelů a míru recyklace.[9]

Zásadní roli v úspěchu těchto systémů hrají také behaviorální faktory. Výzkum naznačuje, že počáteční změny v recyklačním chování po zavedení systému zálohových systémů jsou ovlivněny změnami v přesvědčení a návycích spotřebitelů.[10] Vnímání recyklace jako automatického chování, které je posilováno častou účastí v systému, přispívá k trvalému zapojení. To zdůrazňuje význam nejen zavádění zálohových systémů, ale také podpory kultury recyklace prostřednictvím vzdělávání a zapojení komunity.

Zavádění zálohových systémů však není bez problémů. Například v Německu sice zálohový systém vedl ke zvýšení míry recyklace, ale zároveň vyvolal obavy ohledně jeho potenciálu narušit širší cíle oběhového hospodářství tím, že neúmyslně podporuje jednorázové nádoby oproti opakovaně použitelným variantám.[11] To podtrhuje potřebu pečlivého zvážení koncepce a implementace zálohových systémů, aby bylo zajištěno, že doplňují cíle udržitelnosti, a nikoliv jsou s nimi v rozporu.[10]

Ekonomické důsledky systémů zálohového zpětného odběru jsou významné. Slouží jako dvojí mechanismus zdanění a dotací, který podporuje jak nákup výrobků, tak odpovědné nakládání s odpady.[12] Finanční pobídky poskytované těmito systémy mohou vést ke zlepšení postupů nakládání s odpady, jak dokládají různé studie v Evropě.[13][14] Kromě toho je zřejmý potenciál zálohových systémů pro posílení oběhového hospodářství, zejména v souvislosti s nakládáním s plastovým odpadem, kde mohou vést k vyšší míře recyklace a snížení dopadu na životní prostředí.[15][16]

Situace ve světě

[editovat | editovat zdroj]
Systémy zálohování nápojových obalů podle legislativy
Stát Zavedení Hliník Sklo PET Záloha zahrnuje Iniciátor Ref.
RakouskoRakousko Rakousko 1990, aktualizace 2025 Ano Ano Ano Pivo a pivní směsi, alkoholické nápojové směsi, jablečné víno a jiné kvašené nápoje, džusy a nektary, nealkoholické nápoje, vody, vína a lihoviny Vláda [17]
BarbadosBarbados Barbados 1986, aktualizace 2019 Ano Ano Ano Sycené a nesycené nealkoholické nápoje, minerální a sodová voda, pivo a sladové nápoje Vláda [18]
BěloruskoBělorusko Bělorusko projednává se Plánovaná Plánovaná Plánovaná Všechny nápoje kromě mléčných výrobků Vláda [19]
BelgieBelgie Belgie 1993 Ne Ano Ne Opakovaně plnitelné nádoby na pivo Vláda [20]
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko 2005, aktualizace 2020 Ano Ano Ano Nádoby >200 ml: džusy, voda, pivo, víno, tvrdý alkohol;

Nádoby <200 ml: mléko a mléčné výrobky.

Vláda [21]
DánskoDánsko Dánsko 1981, aktualizace 2020 Ano Ano Ano Pivo, sycené a nesycené nealkoholické nápoje, energetické nápoje, kvašené nápoje (kromě vína a lihovin), cider, alkoholické a nealkoholické míchané nápoje, minerální vody, džusy Průmysl (1922)[22] Vláda (1981) [23][24]
EkvádorEkvádor Ekvádor 2012 Ne Ne Ano Alkoholické, nealkoholické, sycené a nesycené nápoje Vláda [25]
EstonskoEstonsko Estonsko 2005 Ano Ano Ano Nealkoholické nápoje, voda, pivo, jablečné víno, džusy, nektary a džusové koncentráty, alkoholické nápoje s nízkým obsahem ethanolu (≤ 6 % objemových alkoholu). Vláda [26]
FidžiFidži Fidži projednává se Plánovaná Plánovaná Plánovaná Projednává se Vláda [27]
FinskoFinsko Finsko 1996 (hliník)

2008 (PET)

2012 (sklo)

Ano Ano Ano Téměř všechny nealkoholické nápoje, voda, pivo, cider, long drinky, sportovní nápoje, džusy, likéry/lihoviny/víno prodávané společností Alko. Vláda či

výrobce

[28]
NěmeckoNěmecko Německo 2003, aktualizace 2024 (mléko) Ano Ano Ano Pivo, nealkoholické nápoje (sycené i nesycené), voda, míchané alkoholické nápoje, džusy v PET lahvích, mléko v PET lahvích Výrobce [29]
IslandIsland Island 1989 Ano Ano Ano Všechny hotové nápoje, víno a likéry Vláda [30]
IrskoIrsko Irsko 2024 Ano Ne Ano Všechny nápoje kromě mléčných produktů Vláda [31][32]
IzraelIzrael Izrael 2001, aktualizace 2010 Ano Ano Ano Všechny obaly od 100 ml do 5l Vláda [33]
JamajkaJamajka Jamajka 2021 Ne Ne Ano neznámo Vláda [34][35]
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko 2022 Ano Ano Ano Voda, minerální voda, limonáda, energetické nápoje, čaj, džusy a nektary, pivo, chlazené víno a míchané nápoje s obsahem alkoholu nižším než 6 %. Vláda [36]
LitvaLitva Litva 2016 Ano Ano Ano Pivo a pivní koktejly, cider a hruškové víno, ovocné víno a nápoje na bázi ovocného vína, nealkoholické nápoje, voda, kvas, džusy a nektar. Vláda [37]
LucemburskoLucembursko Lucembursko 2023 Ano Ano Ano Všechny nápoje Vláda [38]
KiribatiKiribati Kiribati 2005 Ano Ne Ano Pivo, nealkoholické nápoje, voda Vláda [39]
MaltaMalta Malta 2022 Ano Ano Ano Voda, sycené a nesycené nealkoholické nápoje, mošty, piva, hotová káva a ředěné nápoje. Výrobce [40]
MikronésieMikronésie Mikronésie (Kosrae) 1991, aktualizace 2007 Ano Ano Ano neznámo Vláda [41]
IndieIndie Indie (Maharashtra) 2018, aktualizace 2019 Ne Ne Ano neznámo Vláda [42]
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 2004, aktualizace 2021 Ano Ano Ano Pivo, voda, nealkoholické nápoje, systém dobrovolný pro výrobce ovocných šťáv Vláda [43]

[44]

NorskoNorsko Norsko 1997, aktualizace 1999 Ano Ne Ano neznámo Vláda [45]
PalauPalau Palau 2011 Ano Ano Ano Pivo, míchané víno a lihoviny, čajové a kávové nápoje, sodovka, nesycená voda, všechny nealkoholické nápoje Vláda [46]
PolskoPolsko Polsko 2025 Plánovaná Ano Plánovaná připravuje se Vláda [47]
RumunskoRumunsko Rumunsko 2023 Ano Ano Ano Všechny nápoje (kromě mléka) v jednorázových nádobách do 3 litrů Vláda [48]
SkotskoSkotsko Skotsko 2025 Plánovaná Ne Plánovaná připravuje se Vláda [49]
SeychelySeychely Seychely 2007 Ano Ano Ano neznámo Vláda [50]
SingapurSingapur Singapur 2025 Ano Ne Ano neznámo Vláda [51]
SlovenskoSlovensko Slovensko 2022 Ano Ano Ano Voda, pivo, džusy, víno Vláda [52][53]
Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea 1985, aktualizace 2003 Ne Ano Ne Alkoholické nápoje, jako je soju a pivo, sycené nealkoholické nápoje Vláda [54]
ŠvédskoŠvédsko Švédsko 1982, aktualizace 2022 Ano Ano Ano Všechny nápoje připravené k pití, kromě mléčných Vláda [55][56][57][58][59]
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 2001 Ano Ano Ano Všechny nápoje v plnitelných nádobách, jednorázové nealkoholické nápoje, pivo a minerální voda. Vláda [60]
TureckoTurecko Turecko 2022 Ano Ano Ano Čaj a káva, sycené nealkoholické nápoje, energetické nápoje, kravské mléko, ovocné a zeleninové šťávy, voda (perlivá i neperlivá), sportovní nápoje, alkoholické nápoje. Vláda [61]
Spojené královstvíSpojené království Spojené království 2025 Plánovaná Ne Plánovaná Projednává se Vláda [62][63]

Situace v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Legislativní základ pro zřízení výkupu lahví

[editovat | editovat zdroj]

Každý maloobchodník, který prodává zboží ve vratných obalech, je povinen podle zákona o obalech 477/2001 Sb. a podle živnostenského zákona 455/1991 Sb. obaly zpětně vykupovat. Množství vykoupených obalů nesmí být vázáno na počet obalů prodaných.

Organizačně technické zabezpečení výkupu lahví

[editovat | editovat zdroj]

Oddělení výkupu lahví je často zřizováno jako zcela samostatné. Prostorově bývá umístěno v přímé návaznosti na část skladu, kde jsou skladovány nápoje ve vratných obalech, aby se omezila manipulace s přepravkami a paletami. Výkupní místo může být vytvořeno jako průchod ve stěně oddělující sklad od prostoru prodejny. Na straně prodejny musí být prostor snadno přístupný i pro příjezd nákupních vozíků, kvalitně osvětlený a nejlépe také sledovaný bezpečnostní kamerou. Na straně skladu musí být dostatečná plocha pro prázdné přepravky a manipulaci s nimi. Manipulace s přepravkami je přednostně ruční, za pomoci rudlu. V rozlehlých prodejnách je často pracoviště výkupu lahví umístěno mimo nákupní prostor, s přístupem přímo z ulice (parkoviště). Takové řešení brání nežádoucímu shlukování zákazníků mezi regály se zbožím a zcela prozaicky také zkonzumování nápojů uvnitř prodejny a vrácení lahve, za kterou nebyla zaplacena záloha. Vlastní třídění lahví na vratné a nevratné provádí buď vizuálně pracovník výkupu nebo třídící automat, do kterého zákazník lahve (či přepravky naplněné lahvemi) vkládá. Nepřijaté lahve jsou zákazníkovi vráceny. V dobře vybavených odděleních výkupu lahví je umístěn i rozměrný koš na odpad (krabice, plastové tašky, ve kterých byly lahve doneseny) a kontejner na sklo pro vyhození netypizovaných a poškozených lahví.

Finanční toky při výkupu lahví

[editovat | editovat zdroj]

Výkup lahví se v současnosti (červenec 2010) týká prakticky jen skleněných lahví pro některé druhy nápojů a přepravek pro transport těchto lahví. Typickým objektem výkupu jsou skleněné pivní lahve o obsahu 0,5 litru. Stejný výrobek (pivo) je často dostupný i v nevratných obalech. Vratné lahve (záloha za ně) jsou zákazníkovi účtovány jako samostatná položka při nákupu. Při výkupu není zákazník povinen dokazovat, že lahve nakoupil ve stejné prodejně. Za vykoupené lahve může zákazník obdržet buď přímo hotovost nebo často tištěnou stvrzenku, na základě které je mu cena lahví proplacena (odečtena z ceny nákupu) na pokladním místě.

Každý zálohovaný obal musí být viditelně označen – zpravidla „zálohovaný obal“, „vratný obal“.

Přepravky na výše uvedené nápoje lze vracet buď klasicky s příslušnými lahvemi, nebo také prázdné bez lahví. Důležité ovšem je, aby v dané přepravce byly takové lahve, které do ní patří. Přepravky, které obsahují jiné typy lahví, nejsou většinou vykupovány – je potřeba lahve vrátit jednotlivě a přepravku vracet prázdnou.

Obchod má dle zákona za povinnost vykupovat pouze ty lahve a přepravky na nápoje, které sám prodává. Pokud prodejna daný obal neprodává, není ani povinna jej zpětně vykupovat, lahve a přepravky je potřeba vracet nejlépe tam, kde byly zakoupeny.

Výkup lahví v umění

[editovat | editovat zdroj]

Prostředí výkupu lahví využil jako dějiště svého filmu režisér Jan Svěrák ve filmu Vratné lahve.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pfand auf Getränkebehälter na německé Wikipedii a Container-deposit legislation na anglické Wikipedii.

  1. ↑ DPG Deutsche Pfandsystem GmbH – Umweltaspekte. dpg-pfandsystem.de [online]. [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ DALZALL, J. M. Food Industry and the Environment: Practical Issues and Cost Implications. [s.l.]: Springer Science & Business Media 425 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4615-2097-9. S. 327. (anglicky) Google-Books-ID: ATHSBwAAQBAJ. 
  3. ↑ EMMINS, Colin. Soft Drinks [online]. [cit. 2024-11-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ A.G.Barr p.l.c. Website : About Us : Frequently Asked Questions. web.archive.org [online]. 2014-04-26 [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ That's pant! The story behind Sweden's bottle recycling scheme. The Local [online]. [cit. 2024-11-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ BottleBill.org - Beverage Container Legislation in Sweden. www.bottlebill.org [online]. [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ RHEIN, Sebastian; STRÄTER, Katharina Friederike. Intended and unintended effects of statutory deposit return schemes for single-use plastic bottles: Lessons learned from the German experience. GAIA - Ecological Perspectives for Science and Society. 2021-12-16, roč. 30, čís. 4, s. 250–256. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. ISSN 0940-5550. DOI 10.14512/gaia.30.4.8. (anglicky) 
  8. ↑ BRONIEWICZ, Elżbieta; LARSSON, Anna; PIONTEK, Wojciech. Economic effects of introducing a deposit-return system for packaging in Poland. Economics and Environment. 2023-12-22, roč. 86, čís. 3, s. 169–185. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. ISSN 2300-6420. DOI 10.34659/eis.2023.86.3.718. 
  9. ↑ JAROSSOVÁ, Malgorzata A.; GUBÍNIOVÁ, Katarína. Baverage Container Deposit Return System in Slovakia: Insights after One Year of Its Introduction. Engineering Sciences And Technologies. 2022, roč. 2022, čís. 1(38), s. 75–89. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. ISSN 2080-5985. DOI 10.15611/nit.2022.38.05. (anglicky) 
  10. ↑ a b PHIPPS, Daniel J.; BROWN, Daniel J.; HAGGER, Martin S. Can the Cans: Determinants of Container Deposit Behavior before and after Introduction of a Container Refund Scheme. Behavioral Sciences. 2024-02-02, roč. 14, čís. 2, s. 112. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. ISSN 2076-328X. DOI 10.3390/bs14020112. PMID 38392465. (anglicky) 
  11. ↑ PHIPPS, Daniel J.; BROWN, Daniel J.; HAGGER, Martin S. Can the Cans: Determinants of Container Deposit Behavior before and after Introduction of a Container Refund Scheme. Behavioral Sciences. 2024-02-02, roč. 14, čís. 2, s. 112. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. ISSN 2076-328X. DOI 10.3390/bs14020112. PMID 38392465. (anglicky) 
  12. ↑ LINDERHOF, Vincent; OOSTERHUIS, Frans H.; VAN BEUKERING, Pieter J.H. Effectiveness of deposit-refund systems for household waste in the Netherlands: Applying a partial equilibrium model. Journal of Environmental Management. 2019-02, roč. 232, s. 842–850. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. DOI 10.1016/j.jenvman.2018.11.102. (anglicky) 
  13. ↑ AGNUSDEI, Giulio Paolo; GNONI, Maria Grazia; SGARBOSSA, Fabio. Are deposit-refund systems effective in managing glass packaging? State of the art and future directions in Europe. Science of The Total Environment. 2022-12, roč. 851, s. 158256. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. DOI 10.1016/j.scitotenv.2022.158256. (anglicky) 
  14. ↑ RAZIS, Athanasios; ANASTASSAKIS, Georgios. Establishment of deposit refund system in Greece for PET bottles: Economic analysis, benefits and impacts. Reciklaza i odrzivi razvoj. 2023, roč. 16, čís. 1, s. 51–66. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. ISSN 1820-7480. DOI 10.5937/ror2301051R. (anglicky) 
  15. ↑ PINTER, Elisabeth; WELLE, Frank; MAYRHOFER, Elisa. Circularity Study on PET Bottle-To-Bottle Recycling. Sustainability. 2021-07-01, roč. 13, čís. 13, s. 7370. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. ISSN 2071-1050. DOI 10.3390/su13137370. (anglicky) 
  16. ↑ GÖRGÜN, Erdem; ADSAL, Kardelen; MISIR, Aybike. Deposit refund system for beverage containers as a best practice example for recycling maximization. Environmental Research and Technology. 2021-09-30, roč. 4, čís. 3, s. 199–205. Dostupné online [cit. 2024-11-16]. ISSN 2636-8498. DOI 10.35208/ert.862611. 
  17. ↑ Austria [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  18. ↑ Barbados [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  19. ↑ Belarus [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  20. ↑ Belgium [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. 
  21. ↑ Croatia [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  22. ↑ Historisk udvikling af pantsystemet [online]. [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (Danish) 
  23. ↑ Bekendtgørelse om emballage til øl og læskedrikke [online]. [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (Danish) 
  24. ↑ Denmark [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  25. ↑ Ecuador [online]. [cit. 2012-10-01]. Dostupné online. 
  26. ↑ Estonia [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  27. ↑ Fiji [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  28. ↑ Finland [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  29. ↑ Germany [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  30. ↑ Iceland [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  31. ↑ Ireland [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. 
  32. ↑ Ireland [online]. [cit. 2023-01-25]. Dostupné online. 
  33. ↑ Israel [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  34. ↑ Jamaica [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  35. ↑ Deposit Refund Scheme For Plastic Bottles Now In Place [online]. 25 June 2021 [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 
  36. ↑ Latvia [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  37. ↑ Lithuania [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  38. ↑ Ce que va changer la loi déchets dans notre quotidien [online]. 27 April 2022 [cit. 2023-10-03]. Dostupné online. (French) 
  39. ↑ Kiribati [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  40. ↑ BCRS Malta homepage [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. 
  41. ↑ Federated States of Micronesia [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  42. ↑ Maharashtra, India [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  43. ↑ The Netherlands [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  44. ↑ Statiegeld Nederland [online]. [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. 
  45. ↑ Norway [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  46. ↑ Palau [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  47. ↑ Polish government plans deposit system for plastic and glass bottles [online]. 9 April 2021 [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  48. ↑ TOMRA welcomes today's launch of Romania's deposit return scheme [online]. 30 November 2023 [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. 
  49. ↑ Scotland [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  50. ↑ Seychelles [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  51. ↑ Singapore [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 
  52. ↑ Slovakia [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  53. ↑ Správca Zálohového Systému - Homepage [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. 
  54. ↑ South Korea [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  55. ↑ Svensk författningssamling [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online. 
  56. ↑ Sweden [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  57. ↑ Förordning (2022:1274) om producentansvar för förpackningar [online]. [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (švédsky) 
  58. ↑ Panta och återvinn som en vardagshjälte! [online]. [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (švédsky) 
  59. ↑ Nya regler för pant och retur [online]. 15 January 2023 [cit. 2024-03-03]. Dostupné online. 
  60. ↑ Switzerland [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  61. ↑ Turkey [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  62. ↑ United Kingdom [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 
  63. ↑ Deposit Return Scheme for drinks containers moves a step closer [online]. 20 January 2023 [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Mojmír Novotný; Obchodní provoz pro SOU – obor prodavač; Fortuna 2003; ISBN 80-7168-845-2
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Záloha_na_nápojové_obaly&oldid=24394854“