Mats Hummels
Mats Hummels | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Mats Hummels | |||||||
Osobní informace | |||||||
Celé jméno | Mats Julian Hummels | ||||||
Datum narození | 16. prosince 1988 (35 let) | ||||||
Místo narození | Bergisch Gladbach, SRN | ||||||
Výška | 192 cm | ||||||
Hmotnost | 88 kg | ||||||
Klubové informace | |||||||
Současný klub | AS Řím | ||||||
Číslo dresu | 15 | ||||||
Pozice | střední obránce, defenzivní záložník | ||||||
Mládežnické kluby* | |||||||
| |||||||
Profesionální kluby* | |||||||
| |||||||
Reprezentace** | |||||||
| |||||||
Úspěchy | |||||||
Další informace | |||||||
Manžel(ka) | Cathy Hummels | ||||||
Rodiče | Hermann Hummels | ||||||
Příbuzní | Jonas Hummels (sourozenec) | ||||||
Web | www | ||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 4. 6. 2023 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 4. 6. 2023 | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mats Julian Hummels[1] (* 16. prosince 1988, Bergisch Gladbach, Západní Německo) je německý fotbalový obránce a reprezentant, hráč klubu AS Řím. Hraje na pozici středního obránce neboli stopera, ale může rovněž nastoupit jako defenzivní záložník.
Německou reprezentaci dvakrát reprezentoval na Mistrovství světa, a to v letech 2014 (to Německo triumfovalo) a 2018. Třikrát reprezentoval na Mistrovství Evropy, a to v letech 2012, 2016 a 2020, kde Německo v prvních dvou případech prohrálo semifinále.[2]
Klubová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Bayern Mnichov
[editovat | editovat zdroj]Svou profesionální kariéru nastartoval v Bayernu Mnichov, za jehož A-tým však odehrál jediný zápas – 19. května 2007 debutoval v Bundeslize pod trenérem Ottmarem Hitzfeldem. Jinak strávil zbytek času v rezervním mnichovském týmu.
Borussia Dortmund
[editovat | editovat zdroj]Na začátku roku 2008 se přesunul do Borussie Dortmund, zatím jen na hostování, a vytvořil stoperskou dvojici s Nevenem Subotićem. O rok později do Dortmundu přestoupil za částku 4,2 milionů eur.[3] V sezónách 2010/11 a 2011/12 vyhrál s Dortmundem ligový titul. V ročníku 2011/12 Borussia zvítězila i v DFB-Pokalu, když ve finále porazila Bayern Mnichov 5:2. Hummels vstřelil ve finále jeden gól.[4][5]
V prvním utkání osmifinále Ligy mistrů 2012/13 13. února 2013 proti Šachtaru Doněck se vstřeleným gólem podílel na remíze 2:2.[6] V prvním zápase Borussie v semifinále 24. dubna 2013 proti Realu Madrid chyboval nedaleko vlastního pokutového území, z čehož rezultoval vyrovnávající gól Madridu na průběžných 1:1. Nakonec ho to až tolik mrzet nemuselo, Borussia zvítězila rozdílem třídy 4:1 a vytvořila si výbornou pozici do odvety.[7] S Dortmundem se představil 25. května 2013 ve Wembley ve finále Ligy mistrů UEFA proti rivalovi Bayernu Mnichov, Borussia však nejprestižnější evropský pohár nezískala, podlehla Bayernu 1:2. Hummels odehrál utkání v základní sestavě.[8]
Návrat do Mnichova
[editovat | editovat zdroj]2016/2017
[editovat | editovat zdroj]Během května 2016 byl doladěn přestup Hummelse do Bayernu Mnichov, v bavorském klubu měl podepsat pětiletou smlouvu. Předchozí zaměstnavatel, Borussia Dortmund, za něj inkasovala částku asi 35 milionů eur, což z Hummelse učinilo nejdražším přestupujícím hráčem německé ligy, jehož smlouva měla rok před vypršením.[9] V polovině srpna se Bayern utkal o německý superpohár s Borussií Dortmund a tento souboj vyhrál 2:0. Samotný Hummels se musel popasovat s nezvyklou rolí pravého stopera vedle Javiho Martíneze, obvykle totiž hraje stopera nalevo.[10] O několik dní později vstřelil první gól za Bayern a pomohl tím vyhrát zápas Poháru DFB 5:0 na hřišti neprvoligového klubu Carl Zeiss Jena.[11] Proti Leverkusenu 26. listopadu dal hlavou první ligový gól za Bayern a tento gól přiřkl jeho týmu výhru 2:1.[12]
Při březnovém vítězném zápase 24. kola s Eintrachtem Frankfurt (3:0) na sebe upozornil skvělým a na sociálních sítích opěvovaným obranným zákrokem, během něhož zabránil skórovat útočníkovi soupeře Branimiru Hrgotovi.[13] V dubnu jej potíže s kotníkem vyřadili z nominace na první zápas čtvrtfinále proti Realu Madrid,[14] do venkovní odvety hrané 18. dubna se ovšem zotavil a patřil k nejlepším na trávníku. Bavorské mužstvo sahalo po postupu, v prodloužení ale neuspělo a bylo po porážce 2:4 vyřazeno.[15] Po výhře 6:0 nad Wolfsburgem 29. dubna (31. kolo) vybojoval Bayern Mnichov rekordní pátý titul v řadě.[16]
2017/2018
[editovat | editovat zdroj]Proti svému bývalému týmu se postavil 5. srpna v souboji o německý superpohár, který Bayern ukořistil až v penaltovém rozstřelu.[17] Navzdory venkovní porážce ve třetím ligovém zápase na hřišti Hoffenheimu byl Hummels oporou středu obrany, po jehož pravici se střídali Jérôme Boateng, Javi Martínez a Niklas Süle.[18] Ve druhém skupinovém zápase Ligy mistrů jej trenér Carlo Ancelotti posadil, tento tah se ovšem nevyplatil, neboť Bayern Mnichov prohrál skupinový zápas na hřišti PSG rekordně 0:3, což vedlo k Ancelottiho odvolání.[19] Mužstvo převzal Jupp Heynckes, který Hummelse nasadil do třetího zápasu skupiny proti Celtiku. Obránce se mu odvděčil gólem hlavou, Bayern doma vyhrál 3:0.[20]
V domácím prostředí čelil 31. března Borussii Dortmund, výhra 6:0 Bavory přiblížila zisku titulu. Pro Hummelse šlo o jubilejní 50. soutěžní klání ve dresu Bayernu Mnichov.[21] Další kolo 7. dubna proti Augsburg pět kol před koncem proseděl mezi náhradníky. Jeho spoluhráči na hřišti vyhráli a vybojovali titul německého mistra.[22] Při výhře 4:1 nad Eintrachtem Frankfurt 28. dubna prvně za své působení v Mnichově navlékl kapitánskou pásku.[23]
Na konci dubna čelil Realu Madrid, pro Bayern Mnichov byla ovšem v semifinále konečná. Domácí první zápas zvládli hosté výhrou 2:1. Sportovní média Hummelse hodnotila spíše pozitivně,[24] zejména jeho dirigování obrany jako celku a za držení kroku s Cristianem Ronaldem.[25] Odveta skončila nerozhodně 2:2, obrana však doplácela na nesoulad mezi Hummelsem a jeho kolegou Sülem.[26][27]
2018/2019
[editovat | editovat zdroj]Proti RB Leipzig 19. prosince 2018 odehrál Hummels své 100. utkání za Bayern Mnichov, který v utkání ligy vyhrál 1:0.[28]
Návrat na Signal Iduna Park
[editovat | editovat zdroj]V letním přestupovém 2019 se Mats dohodl se svým bývalým klubem Borussií Dortmund a vrátil se tak po třech letech na Iduna Park. Dortmund svého bývalého hráče odkoupil od svého rivala za 38 milionu eur.[29] Vzájemné utkání Borussie Dortmund s Bayernem ale kvůli zranění nestihl, navzdory tomu jeho staronový tým zvítězil 2:0.[29]
Hummels stvrdil svůj návrat dne 17. srpna 2019, kdy jej trenér Lucien Favre postavil do základní sestavy úvodního ligového střetu proti Augsburgu.[30] V mužstvu mu byla svěřena role třetího kapitána.[31]
Když nastoupil 27. listopadu 2021 k venkovnímu duelu Borussie s Wolfsburgem, dosáhl na třetí stovku zápasů v Bundeslize. V základní sestavě pomohl vyhrát 3:1.[32]
V pořadí 400. utkání v nejvyšší lize Německa odehrál proti Mönchengladbachu dne 11. listopadu 2022, mezi aktivními hráči mu po Manuelu Neuerovi, Thomasu Müllerovi a Oliveru Baumannovi náleželo čtvrté místo. V souboji Borussií však ze hřiště odcházel po výsledku 2:4 jako poražený.[33] Po řadě osmi vítězných ligových duelů nadešlo jubilejní 100. Revierderby v rámci Bundesligy mezi Schalke a Borussií, které 11. března 2023 po remíze 2:2 zbrzdilo tažení Borussie na titul.[34] Během střetnutí s Bayernem odehraném 1. dubna nezabránil prohře 2:4, které připravilo Borussii o desetizápasovou ligovou neporazitelnost a po které ji Bayern vystřídal v čele tabulky.[35] Borussia se posléze vrátila do čela a před závěrečným utkáním 34. kola měla k titulu blíže. Proti Mohuči 27. května hráči Borussie remizovali 2:2 a nabídnutou příležitost využil Bayern, který je po výhře předskočil a opět obhájil.[36] Obdobně jako další zkušený hráč v kabině Marco Reus prodloužil smlouvu, a to o jeden další rok.[37]
AS Řím
[editovat | editovat zdroj]V létě 2024 podepsal jednoletý kontrakt s možností opce na další rok v italském AS Řím, čímž se stal teprve sedmým hráčem německé národnosti v historii klubu.[38] [39]
Reprezentační kariéra
[editovat | editovat zdroj]Nastupoval za německé mládežnické reprezentace. Trenér Horst Hrubesch jej nominoval na Mistrovství Evropy hráčů do 21 let 2009 kopané ve Švédsku, kde mladí Němci získali svůj premiérový titul v této kategorii.[40]
V seniorské reprezentaci Německa debutoval 13. května 2010 pod trenérem Löwem v domácím zápase s Maltou, když nastoupil na druhý poločas za jiného obránce Serdara Tasciho.[41]
EURO 2012
[editovat | editovat zdroj]Hrál na evropském turnaji EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině, kde Německo získalo bronzové medaile. Ač se o základní sestavu hlásil také Per Mertesacker, sestavil trenér Joachim Löw stoperské duo z dvojice Hummels–Badstuber. První zápas takzvané „skupiny smrti“ sehrálo Německo 9. června s Portugalskem a vzešlo z něho jako vítěz výsledkem 1:0. Hummels podal skvělý výkon a pomohl národnímu týmu k prvním čistému kontu po více než roce.[42][43][44] Německé brankoviště bylo díky obraně nepropustné i 13. června při střetnutí s Nizozemskem. Ačkoliv Hummels své dvě střelecké příležitosti po začátku druhého poločasu nevyužil, vyhrálo Německo 2:0 a přiblížilo se postupu mezi nejlepší osmici.[45] Ve třetím skupinovém zápase s Dánskem 17. června pomohl postoupit do čtvrtfinále po výhře 2:1, která Německu zaručila první místo s devíti body.[46] Na webu WhoScored.com byl zahrnut do nejlepší jedenáctky skupinových zápasů, ve statistice přerušených akcí (interceptions) byl se 13 přerušeními na děleném prvním místě.[47]
Výkonnostní pokles pro Hummelse nenastal ani 22. června ve čtvrtfinále proti Řecku, ve kterém Německo zvítězilo 4:2.[48][49] Nad síly německého týmu byla Itálie, která soupeři 28. června uštědřila porážku 2:1. Samotný Hummels měl gólovou příležitost, v obraně však na rozdíl od předchozích zápasů nevynikl a v jednom případě dopustil gólový centr Antonia Cassana.[50]
Do oficiálního nejlepšího výběru turnaje UEFA tvořeného 23 fotbalisty se nevměstnal, do své ideální jedenáctky jej ovšem zvolili například čtenáři britského The Guardian či fotbalový expert Garth Crooks.[51] Německý obránce měl statisticky nejvyšší úspěšnost (81,1%) v hlavičkových soubojích ze všech hráčů Eura.[52]
Mistrovství světa 2014
[editovat | editovat zdroj]Trenér Joachim Löw jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii.[53] Němci postoupili ze základní skupiny G se 7 body z prvního místa po výhře 4:0 s Portugalskem[54], remíze 2:2 s Ghanou[55] a výhrou 1:0 s USA.[56] Hummels vstřelil jeden gól proti Portugalsku. V osmifinále Němci vyřadili Alžírsko po výsledku 2:1 po prodloužení[57] a ve čtvrtfinále Francii 1:0.[58] Vítězný gól Francouzům vstřelil hlavou Hummels. S týmem získal zlaté medaile po finálové výhře 1:0 proti Argentině.[59]
EURO 2016
[editovat | editovat zdroj]Trenér Joachim Löw jej zařadil do závěrečné 23členné nominace na EURO 2016 ve Francii.[60] Němci získali na turnaji bronzové medaile, v semifinále je vyřadila domácí Francie po výsledku 0:2.[61]
Cesta na světové mistrovství
[editovat | editovat zdroj]Na červencový Konfederační pohár FIFA 2017 pořádaný Ruskem neodcestoval, neboť trenér Löw navzdory mediální kritice vsadil na mladé hráče. Německo na turnaji zvítězilo.[62]
Kapitánskou pásku si na mezinárodní úrovni poprvé navlékl 10. listopadu 2017 v zápase proti Anglii na jejím stadionu ve Wembley. Ve tříčlenné obraně dovedl mužstvo k remíze 1:1.[63]
Mistrovství světa 2018
[editovat | editovat zdroj]Hummels se zúčastnil Mistrovství světa 2018 v Rusku, kde bylo Německo vyřazeno již ve skupině.
Roku 2019 oznámil reprezentační trenér Joachim Löw za podpory německého svazu svůj úmysl nepovolávat zkušené opory Hummelse, Müllera a Boatenga a přenechat v kvalifikaci na EURO 2020 místo mladším hráčům.[64]
EURO 2020
[editovat | editovat zdroj]Hummels odehrál první skupinový zápas Německa proti Francii, ve kterém vlastním gólem ve 20. minutě rozhodl o výsledku 0:1 pro soupeře.[65] V tomto ohledu tak „navázal“ na Bertiho Vogtse, do té doby posledního Němce s vlastním gólem na kontě na závěrečném mistrovství, který vlastní gól zaznamenal v zápase s Rakouskem na mistrovství světa 1978.[66] Následně se 19. června postavil do tříčlenné obrany po boku Antonia Rüdigera a Matthiase Gintera, aby čelil Portugalsku a pomohl vyhrát 4:2.[67] Postup do osmifinále ze druhé příčky zaručila remíza 2:2 s Maďarskem 23. června. Hummels, jehož start byl kvůli drobnému zranění nejistý, nastřelil brankovou konstrukci a jeho pozdější hlavičku proměnil jeho ofenzivní spoluhráč Kai Havertz v gól.[68] Osmifinálové vyřazení od domácí Anglie 29. června bylo prvním turnajovým vyřazením od Ostrovanů od Anglií pořádaného mistrovství světa 1966. Samotný Hummels patřil k nejlepším hráčům týmu a bránil soupeřova útočníka Harryho Kanea.[69]
Úspěchy
[editovat | editovat zdroj]Klubové
[editovat | editovat zdroj]- Bundesliga (2× vítěz)
- DFB-Pokal (2× vítěz)
- DFL-Supercup (3× vítěz)[70]
- Bundesliga (4× vítěz)
- DFB-Pokal (1× vítěz)
- DFL-Supercup (3× vítěz)
Reprezentační
[editovat | editovat zdroj]Německo U21
- Mistrovství Evropy U21 – 1. místo (2009)
Německo
- Mistrovství světa (2014 – 1. místo)
- Mistrovství Evropy (2012 – 3. místo, 2016 – 3. místo)
Individuální
[editovat | editovat zdroj]- Tým roku podle ESM: 2010/11,[71] 2011/12[72]
- FIFA Tým hvězd mistrovství světa (FIFA World Cup All-Star Team): 2014[73]
- FIFA Tým snů mistrovství světa (FIFA World Cup Dream Team): 2014[74]
- Nejlepší sestava sezóny Evropské ligy UEFA: 2015/16[75]
- Tým sezóny Bundesligy: 2012/13,[zdroj?] 2013/14,[76] 2015/16,[77] 2016/17,[zdroj?] 2017/18,[78] 2020/21[79]
- Tým sezóny Bundesligy podle kickeru – 2017/18,[80] 2019/20[81]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]V srpnu 2017 podpořil fotbalistu Juana Manuela Matu a Matovu charitativní výzvu Common Goal, při které fotbalisti darují jedno procento ze svého platu.[82]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://aktie.bvb.de/IR-News/Ad-Hoc-News/Wechselgeruechte-um-den-BVB-Spieler-Mats-Julian-Hummels Archivováno 18. 6. 2016 na Wayback Machine. (německy)
- ↑ a b c Mats Hummels – Achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ [1]
- ↑ Dortmund complete double Bayern blown away by Bundesliga champs. Sky Sport [online]. 2012-05-12 [cit. 2013-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 5:2 - Dortmund bleibt Bayerns Albtraum. FAZ.net [online]. 2012-05-12 [cit. 2013-04-24]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Shakhtar Doneck - Dortmund 2:2, UEFA.com, cit. 25. 4. 2013 (anglicky)
- ↑ Borussia Dortmund - Real Madrid 4:1, iDNES.cz, cit. 24. 4. 2013
- ↑ Dortmund - Bayern 1:2, finále Ligy mistrů, iDNES.cz, cit. 25. 5. 2013
- ↑ Bayern Munich sign Dortmund's Mats Hummels to five-year deal. ESPN [online]. 2016-05-23 [cit. 2021-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UERSFELD, Stephan. Mats Hummels eyes improvement after Bayern debut at Dortmund. ESPN [online]. 2016-08-16 [cit. 2021-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COERTS, Stefan. Carl Zeiss Jena 0-5 Bayern Munich: Lewandowski hat-trick fires reigning champions into next round. Goal.com [online]. 2016-08-19 [cit. 2021-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bayern Munich 2–1 Bayer Leverkusen. BBC Sport [online]. 2016-11-26 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LAZAR, Siddhant. Twitter reacts after Mats Hummels makes a goal-saving tackle. Sportskeeda [online]. 2017-03-12 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bayern's Mats Hummels to miss Real Madrid clash. Eurosport.com [online]. 2017-04-09 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bayern Munich fall to Ronaldo and Real Madrid in Champions League quarters. Bundesliga.com [online]. [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bayern Munich crowned Bundesliga champions after win at Wolfsburg. Bundesliga.com [online]. [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bayerns erster Titel dank Flippertor und Ulreich. kicker.de [online]. 2017-08-05 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mats Hummels: From Badstuber back-up to Bayern's best centre-back. Bundesliga.com [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ancelotti sacked by Bayern Munich after defeat to PSG. Goal.com [online]. 2017-09-28 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ENGLISH, Tom. Bayern Munich 3–0 Celtic. BBC Sport [online]. 2017-10-18 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lewandowski and Müller chase the top hree. fcbayern.com [online]. 2018-03-31 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FC Augsburg - Bayern Mnichov 1:4. Eurofotbal [online]. 2018-04-07 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Captain Hummels. fcbayern.com [online]. 2018-04-28 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SMITH, Alex. Bayern Munich 1-2 Real Madrid player ratings as Cristiano Ronaldo and Keylor Navas struggle despite win. mirror.co.uk [online]. 2018-04-25 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NETTO, Brendon. Bayern Munich player ratings as James Rodriguez stands tall against Real Madrid despite defeat. sport360.com [online]. 2018-04-26 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BRAND, Gerard. Real Madrid 2-2 Bayern (Agg: 4-3): Real through to Champions League final after thriller in Madrid. SkySports [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UEFA Champions League: Player ratings for Real Madrid vs Bayern Munich. thestatesman.com [online]. 2018-05-02 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BENEDIKT, Warmbrunn. Schlecht gelaunt mit Schnauzbart. sueddeutsche.de [online]. 2018-12-21 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Hummels missed German Super Cup through injury. besoccer.com [online]. 2019-08-03 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FAHEY, Ciarán. Dortmund starts Bundesliga campaign with 5-1 win v Augsburg. AP News [online]. 2019-08-17 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HENNECKE, Thomas. Hummels jetzt auch dritter Kapitän. kicker.de [online]. 2019-08-18 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Bundesliga-Statistiken: 300. BVB-Spiel für Hummels – Müller zieht mit Beckenbauer gleich. Transfermarkt.de [online]. 2021-11-27 [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Borussia Dortmund defender Mats Hummels reaches 400 Bundesliga appearances. Bundesliga.com [online]. 2022-11-10 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Schalke deny Borussia Dortmund in thrilling Revierderby draw. Bundesliga.com [online]. 2023-03-11 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BAYERN MUNICH 4-2 BORUSSIA DORTMUND: BAVARIANS RE-CLAIM ADVANTAGE IN TITLE RACE AS THOMAS TUCHEL BEGINS WITH WIN. Eurosport.com [online]. 2023-04-01 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dortmund měl titul na dosah, mistry Bundesligy jsou ale znovu fotbalisté Bayernu. Rozhodl gól Musialy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-05-27 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Dortmund prodloužil s dalším veteránem, po Reusovi zůstává i Hummels. Eurofotbal.cz [online]. 2023-05-24 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Hummels konečně ukončil spekulace, zkušený obránce se upsal italskému AS Řím. www.livesport.cz [online]. [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Mats Hummels signs for the Giallorossi. www.asroma.com [online]. [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GER – ENG 4:0[nedostupný zdroj], UEFA.com, cit. 17. 6. 2015
- ↑ [2]
- ↑ NYARI, Cristan. Ronaldo a marked man, Hummels steps up & Netherlands on a knife edge - five things we learned from Germany 1-0 Portugal. Goal.com [online]. 2012-06-10 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BIMERSHA, Gautam. Germany vs. Portugal: Rating the German Players in Euro 2012 Clash. Bleacher Report [online]. 2012-06-09 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LAWRENCE, Amy. Euro 2012: Mats Hummels leads the way for Germany's humble generation. The Guardian [online]. 2012-06-27 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KELL, Tom. Gómez double for Germany leaves Dutch in peril in EURO 2012 Group B. UEFA.com [online]. 2012-06-13 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATKIN, John. Germany joy signals despair for Denmark in EURO 2012 Group B. UEFA.com [online]. 2012-06-17 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LAURENCE, Martin. Euro 2012 Focus: WhoScored's Team of the Group Stages. WhoScored.com [online]. 2012-06-20 [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DARLING, Kevin. Germany knock Greece out of Euros. CNN [online]. 2012-06-22 [cit. 2012-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WEBSTER, Peter. Germany vs. Greece: Rating the Two Sets of Players in Euro 2012. Bleacher Report [online]. 2012-06-23 [cit. 2012-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ADAMS, Sam. Balotelli sends Italy past Germany to EURO 2012 final. UEFA.com [online]. 2012-06-28 [cit. 2021-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ADAMSON, Mike. Euro 2012: Andrés Iniesta wins best player in Guardian readers' ratings. The Guardian [online]. 2012-07-02 [cit. 2021-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CROOKS, Garth. Euro 2012: Garth Crooks's team of the tournament. BBC Sport [online]. 2012-07-01 [cit. 2021-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 15. 1. 2017 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 28. 6. 2014 (anglicky)
- ↑ GER - POR 4:0 Archivováno 12. 12. 2018 na Wayback Machine., FIFA 2014 World Cup Brazil (německy)
- ↑ GER - GHA 2:2 Archivováno 24. 3. 2019 na Wayback Machine., FIFA 2014 World Cup Brazil (německy)
- ↑ USA - GER 0:1 Archivováno 12. 12. 2018 na Wayback Machine., FIFA 2014 World Cup Brazil (německy)
- ↑ GER - ALG 2:1, iDNES.cz, citováno 30. 6. 2014
- ↑ Archivovaná kopie. www.fifa.com [online]. [cit. 2014-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-15.
- ↑ Mistrovství světa ovládlo Německo, Argentinu porazilo po prodloužení, iDNES.cz, citováno 14. 7. 2014
- ↑ EURO 2016, SME.sk, cit. 11. 6. 2016 (slovensky)
- ↑ Odveta za MS se zdařila. Antoine Griezmann vystřelil Francouzům finále, lidovky.cz, cit. 7. 7. 2016
- ↑ PENDER, Kieran. Germany win Confederations Cup after Lars Stindl punishes error to deny Chile. The Guardian [online]. 2017-07-02 [cit. 2021-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ THOROGOOD, James. How Germany's players rated against England. Deutsche Welle [online]. 2017-11-10 [cit. 2021-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Löw plant ohne Müller, Hummels, Boateng. DFB.de [online]. 2019-03-05 [cit. 2021-12-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Francie slaví výhru nad bezzubým Německem. Rozhodl vlastní gól Hummelse. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-06-15 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online.
- ↑ BERNSTEIN, Dan. Hummels own goal equals tournament record just 12 games into Euro 2020. Goal.com [online]. 2021-06-15 [cit. 2021-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TERRY, Dylan. Portugal vs Germany player ratings: Robin Gosens shines in Euro 2020 heavyweight clash. The Independent (UK) [online]. 2021-06-19 [cit. 2021-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Selçuk Buğra Gökalp. Germany make Euro 2020 last 16 with draw against Hungary. Anadolu Agency [online]. 2021-06-24 [cit. 2021-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HARDING, Jonathan. Euro 2020: Germany's Joachim Löw era ends with loss to England. Deutsche Welle [online]. 2021-06-29 [cit. 2021-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Reus eröffnet und beendet den Torreigen, kicker.de, citováno 28. 7. 2013 (německy)
- ↑ ESM Team of the season: the players who excelled throughout. WorldSoccer.com [online]. 2011-07-01 [cit. 2021-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERENDS, Sander. Eén landgenoot in ESM Elftal van het Seizoen. ELF Voetbal [online]. 2012-05-31 [cit. 2021-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-25. (nizozemsky)
- ↑ Castrol Index Top 11. FIFA.com [online]. 2014-07-??, rev. 2014-07-14 [cit. 2021-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-30. (anglicky)
- ↑ The Dream Team. FIFA.com [online]. 2014-05-21 [cit. 2021-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-28. (anglicky)
- ↑ BRENNAN, Feargal. UEFA Europa League Squad 2015-16 Confirmed. 90min.com [online]. 2016-05-21 [cit. 2021-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-31. (anglicky)
- ↑ Schalke's Uchida makes Bundesliga Team of the Year. TribalFootball.com [online]. 2014-05-15 [cit. 2021-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-23. (anglicky)
- ↑ Team of the Season 1516 Results. Bundesliga.com [online]. 2016-??-?? [cit. 2021-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-22. (anglicky)
- ↑ CONFIRMED 2017/18 Bundesliga FIFA 18 Team of the Season. Bundesliga.com [online]. 2018-??-?? [cit. 2021-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The 2020/21 Bundesliga Team of the Season!. Bundesliga.com [online]. 2021-05-15 [cit. 2021-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Casteels und Co.: Die Elf der Saison. kicker.de [online]. 2018-05-16 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Sechsmal Bayern, einmal Gladbach: Die kicker-Elf der Saison. kicker.de [online]. 2020-07-03 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (německy)
- ↑ SPRATT, Ben. Hummels joins Mata in pledging one per cent of his wages to charity. Goal.com [online]. 2017-08-17 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mats Hummels na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky
- (německy) Archivované někdejší oficiální stránky (Wayback Machine)
- (německy) Profil hráče na oficiálních stránkách německého fotbalového svazu DFB
- (německy) Profil hráče na Fussballdaten.de
- (německy) Profil hráče, transfermarkt.de
- (anglicky) Profil hráče, transfermarkt.com
- (česky)(rusky)(anglicky)Profil hráče Archivováno 12. 10. 2017 na Wayback Machine. na eu-football.info – reprezentační statistiky v A-mužstvu
- Fotbalisté Borussie Dortmund
- Fotbalisté FC Bayern Mnichov
- Fotbalisté AS Řím
- Narození v roce 1988
- Němečtí fotbalisté
- Němečtí fotbaloví reprezentanti
- Fotbaloví obránci
- Bronzoví medailisté z ME ve fotbale
- Mistři světa ve fotbale
- Narození 16. prosince
- Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2020
- Hráči Mistrovství světa ve fotbale 2018
- Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2016
- Hráči Mistrovství světa ve fotbale 2014
- Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2012