Hartinkov
Hartinkov | |
---|---|
Kaple v Hartinkově | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Jevíčko |
Obec s rozšířenou působností | Moravská Třebová (správní obvod) |
Okres | Svitavy |
Kraj | Pardubický |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°40′45″ s. š., 16°48′50″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 53 (2024)[1] |
Rozloha | 5,15 km²[2] |
Katastrální území | Hartinkov |
Nadmořská výška | 511 m n. m. |
PSČ | 569 43 |
Počet domů | 59 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Hartinkov 63 569 43 Jevíčko [email protected] |
Starosta | Michal Sedláček |
Oficiální web: www | |
Hartinkov | |
Další údaje | |
Kód obce | 572284 |
Kód části obce | 37257 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Hartinkov (původně Herrmannsdorf[4]) se nachází v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Žije zde 53[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší doložené jméno vesnice je německé Hartungsdorf - "Hartungova ves". Z něj vzniklo české Hartunkov, doložené od 16. století. Nejstarší zaznamenaná podoba českého jména nicméně byla Hertvíkov (zapsáno 1490). V češtině se během novověku prosadila podoba Hartinkov, z níž pak vzniklo nové německé Hartinkau. K roku 1371 je doloženo ojedinělé Hermansdorf.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1291. Ve středověku tu na statcích žilo 7 rodin. Ve 30. letech 17. století byli původní majitelé nuceni zadlužený statek prodat a ten připadl Jaroslavu Drahanovskému z Pěnčína, který sídlil na zámku v Biskupicích.[6]
V první polovině 19. století po nálezu rudy v lesích mezi Hartinkovem a Vranovou Lhotou se do vesnice stěhují havíři a roku 1870 zde trvale žilo 426 osob.[6]
V údolí Věžnice dříve stával mlýn, nad kterým se rozkládal rybník, z obojího se zachovaly pouze pozůstatky. Výkon vodního motoru mlýna dosahoval výkonu 3,08 kW při spádu čtyři metry. Na začátku 20. století patřila budova mlynářské rodině Šmídů. Dne 4. května 1945 se v blízkosti mlýna strhla potyčka mezi partyzány a protipartyzánským komandem, jehož výsledek byla smrt pěti členů trestného komanda. Podle některých historiků byla tato událost poslední z příčin tragédie v nedalekém Javoříčku.[7]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Obec se nachází ve střední části Zábřežské vrchoviny na území přírodním parku Bohdalov-Hartinkov, který je typický mozaikou polopřirozených a přírodně blízkých luk a pastvin.
Východní část obce spadá do povodí potoka Věžnice, voda ze západní části odtéká bezejmennými toky do Nectavy a severní část je odvodňována Maratovským potokem.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kaple
-
Pohled do obce
-
Pohled na severní část obce od severozápadu
-
Pohled na jižní část obce od severozápadu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Ladislav HOSÁK, Historický místopis země Moravskoslezské, Praha, Academia 2004, s. 553
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 243.
- ↑ a b KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 4. 3. 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné online.
- ↑ KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 24. 7. 2013 [cit. 2016-01-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hartinkov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Hartinkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Hartinkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)