Fumigace
Fumigace (plynování) je metoda ošetření úlů, uskladněného zboží a podobně pomocí pesticidů v plynném skupenství.[1]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Včelstva
[editovat | editovat zdroj]Fumigace je postup (léčebná metoda), jímž je distribuován léčivý přípravek do včelstva. Metoda spočívá v nakapání účinné látky na savý částečně hořlavý (doutnající) knot – odparný proužek. Z tohoto odparného proužku, umístěného v úlu, se látka po zapálení odpaří do prostoru úlu.
Fumigace se používá při léčbě včelstva na parazitické roztoče Varroa jacobsoni a Varroa destructor. Léčba včelstev proti varroáze je nařizována SVS a patří ke každoročním povinnostem včelarů.[2]
Fumigaci lze provádět pouze není-li včelstvo v chomáči a tudíž může dojít k proniknutí účinné látky mezi včely. To je obvykle splněno při vnějších teplotách vyšších než 10 °C. Limitní teplota však závisí i na způsobu zateplení úlu. Při nižších teplotách nelze fumigaci pro neúčinnost provádět a léčení musí být provedeno prostřednictvím aerosolu.
Léčiva aplikovaná prostřednictvím fumigace:
- Varidol FUM – účinná látka: amitraz[3]
- MP-10 FUM – účinná látka: tau-fluvalinát (méně časté)
Při provádění fumigace je nezbytné dodržovat základy požární prevence.
Chyby při provádění fumigace:
- Zapálení odparného proužku mimo prostor úlu (např. ve sklenici u česna, kdy dojde k vysrážení se účinné látky ještě na stěnách sklenice)[4][5]
- Nedostatečně utěsněné úly[6]
- Fumigování v době, kdy je ve včelstvu plod (pro neúčinnost na roztoče pod víčkem u zavíčkovaného plodu)
Uskladněné nebo převážené zboží
[editovat | editovat zdroj]Fumigace se také používá pro redukci škůdců (hmyz, hlodavci, ...) ve zboží uloženém v uzavřených prostorách, například kontejnerech.[7]
Dřevo
[editovat | editovat zdroj]Touto metodou se ošetřují také dřevěné obalové materiály nebo palety. Pro vývoz do některých zemí je toto opatření nezbytné.[1] V roce 2017 probíhaly testy ohledně možnosti využití k ošetření dřeva napadeného kůrovcem.[8]
Fumiganty
[editovat | editovat zdroj]Fumiganty jsou druhem pesticidů. Patří sem například kyanovodík (např. Cyklon B), oxid siřičitý nebo methylbromid.[9] Často se jedná o látky pro člověka vysoce toxické.[7]
Fumigace v Česku
[editovat | editovat zdroj]Fumigace některými plyny (např.: methylbromidem) je v současnosti (leden 2020) v Česku zakázána.[10]
Krajská hygienická stanice a Ústav na ochranu rostlin sestavují seznamy fumigační společností a akreditovaných fumigátorů.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Fumigace | ASAPO [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2015-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-12.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2015-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ a b c Fumigační služby | Ochrana před škůdci Rentokil Česká republika. www.rentokil.com [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Nová technologie fumigace dřeva proti kůrovcům. Lesnická práce [online]. 2017 [cit. 2020-4-21]. Dostupné online.
- ↑ fumiganty, chemické látky s insekticidními účinky - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie. cojeco.cz [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Průvodce implementací ISPM 15 a dovozními požadavky některých zemí (ÚKZÚZ). eagri.cz [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.
