Přeskočit na obsah

Wikipedista:Insperata/Pískoviště: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Insperata (diskuse | příspěvky)
2 214 editací
Vložení infoboxu
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Insperata (diskuse | příspěvky)
2 214 editací
Doplnění a oprava
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 5: Řádek 5:
| místo narození = Valparaíso,
| místo narození = Valparaíso,
| národnost = chilská
| národnost = chilská
| alma mater = Univerzita v Lipsku<br /> Univerzita v Havaně<br /> Univerzita v Iowě
| alma mater = Univerzita v Chile<br /> Univerzita v Havaně<br /> Univerzita v Lipsku<br /> Univerzita v Iowě
| povolání = spisovatel, novinář, diplomat, univerzitní profesor
| povolání = spisovatel, novinář, diplomat, univerzitní profesor
}}
}}
Řádek 45: Řádek 45:
Jeho otec Roberto Ampuero Brule pracoval během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] ve vnějších informačních službách pro [[Spojené státy americké|Spojené státy americké.]] Matka Angelica Espinoza byla dcerou [[Francouzi|Francouzky]]. Ampuero vyrůstal ve středostavovské rodině, která se přikláněla k politické pravici. Nejdříve navštěvoval [[Presbyterní církev (USA)|presbyteriánskou]] školu Davida Trumbulla, později [[Německo|německou]] školu Deutsche Schule Valparaiso. V roce 1972 začal studovat [[Antropologie|antropologii]] a [[Latinskoamerická literatura|latinskoamerickou literaturu]] na [[Chilská univerzita|Universidad de Chile]] v [[Santiago de Chile|Santiagu de Chile]] a vstoupil do Komunistické mládeže Chile.
Jeho otec Roberto Ampuero Brule pracoval během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] ve vnějších informačních službách pro [[Spojené státy americké|Spojené státy americké.]] Matka Angelica Espinoza byla dcerou [[Francouzi|Francouzky]]. Ampuero vyrůstal ve středostavovské rodině, která se přikláněla k politické pravici. Nejdříve navštěvoval [[Presbyterní církev (USA)|presbyteriánskou]] školu Davida Trumbulla, později [[Německo|německou]] školu Deutsche Schule Valparaiso. V roce 1972 začal studovat [[Antropologie|antropologii]] a [[Latinskoamerická literatura|latinskoamerickou literaturu]] na [[Chilská univerzita|Universidad de Chile]] v [[Santiago de Chile|Santiagu de Chile]] a vstoupil do Komunistické mládeže Chile.


V roce 1973, tři měsíce po [[Vojenská diktatura v Chile|vojenském převratu]], mohl vycestovat do [[Německá demokratická republika|NDR]] díky stipendiu ke studiu na žurnalistické sekci Univerzity [[Karl Marx|Karla Marxe]] v [[Lipsko|Lipsku.]] Tam se setkal s Margaritou Flores, dcerou [[Kuba|kubánského]] generálního [[Prokurátor|prokurátora]]. V roce 1974 se spolu odcestovali na [[Kuba|Kubu]] a vzali se. Jejich manželství trvalo jen tři roky.
V roce 1973, tři měsíce po [[Vojenská diktatura v Chile|vojenském převratu]], mohl vycestovat do [[Německá demokratická republika|NDR]] díky stipendiu ke studiu na žurnalistické sekci Univerzity [[Karl Marx|Karla Marxe]] v [[Lipsko|Lipsku.]] Tam se setkal s Margaritou Flores, dcerou [[Kuba|kubánského]] generálního [[Prokurátor|prokurátora]]. V roce 1974 se spolu odcestovali na [[Kuba|Kubu]] a vzali se. Jejich manželství trvalo jen tři roky. V roce 1979 získal bakalářský titul na Univerzitě v Havaně, kde studoval latinskoamerickou literaturu.


V roce 1979 se vrátil do NDR. Rok studoval [[marxismus-leninismus]] na fakultě Jugendhochschule der Freien Deutschen Jugend „[[Wilhelm Pieck]]“. V letech 1980-1983 studoval [[Literární věda|literární vědu]] a [[Politická ekonomie|politickou ekonomii]] na [[Humboldtova univerzita|Humboldtově univerzitě]] a současně pracoval jako překladatel a příležitostně pro nakladatelství Neues Life jako odborník na překlady latinskoamerické literatury.
V roce 1979 se vrátil do NDR. Rok studoval [[marxismus-leninismus]] na fakultě Jugendhochschule der Freien Deutschen Jugend „[[Wilhelm Pieck]]“. V letech 1980-1983 studoval [[Literární věda|literární vědu]] a [[Politická ekonomie|politickou ekonomii]] na [[Humboldtova univerzita|Humboldtově univerzitě]] a současně pracoval jako překladatel a příležitostně pro nakladatelství Neues Life jako odborník na překlady latinskoamerické literatury.


V roce 1983 se přestěhoval do [[Západní Německo|Západního Německa]]. Do roku 1991 pracoval jako dopisovatel pro tiskovou agenturu Inter Press Service, od roku 1987 do roku 1990 byl ředitelem německého časopisu Desarrollo y Cooperación v [[Bonn|Bonnu]], pro [[Španělština|španělsky]] psaný redakční tým časopisu Deutsche Welle pracoval v letech1990-1993. V roce 1987 se oženil s Anou Lucrecií Rivera Schwarz, která byla velvyslankyní [[Guatemala|Guatemaly]] v Německu.
V roce 1983 se přestěhoval do [[Západní Německo|Západního Německa]]. Do roku 1991 pracoval jako dopisovatel pro tiskovou agenturu Inter Press Service, od roku 1987 do roku 1990 byl ředitelem německého časopisu Desarrollo y Cooperación v [[Bonn|Bonnu]]. Pro [[Španělština|španělsky]] psaný redakční tým časopisu Deutsche Welle pracoval v letech1990-1993. V roce 1987 se oženil s Anou Lucrecií Rivera Schwarz, která byla velvyslankyní [[Guatemala|Guatemaly]] v Německu.


V roce 1993 se vrátil do Chile a pracoval jako spisovatel na volné noze a [[Publicistika|publicista]] pro noviny La Tercera a El Mercurio. V letech 1997-2000 žil ve [[Švédsko|Švédsku]]. V roce 2000 se přestěhoval do [[Iowa City]] a učil na [[Iowa State University|University of Iowa]] na katedře španělštiny a [[Portugalština|portugalštiny]], v roce 2006 zde získal [[Doktor|doktorát]]. Od roku 2011 do roku 2013 byl chilským [[Velvyslanec|velvyslancem]] v [[Mexiko|Mexiku]].<ref>{{Citace elektronického periodika
V roce 1993 se vrátil do Chile a pracoval jako spisovatel na volné noze a [[Publicistika|publicista]] pro noviny La Tercera a El Mercurio. V letech 1997-2000 žil ve [[Švédsko|Švédsku]]. V roce 2000 se přestěhoval do [[Iowa City]] a učil na [[Iowa State University|University of Iowa]] na katedře španělštiny a [[Portugalština|portugalštiny]], v roce 2006 zde získal [[Doktor|doktorát]]. Od roku 2011 do roku 2013 byl chilským [[Velvyslanec|velvyslancem]] v [[Mexiko|Mexiku]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 108: Řádek 108:
| jazyk = en-US
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2024-09-08
| datum přístupu = 2024-09-08
}}</ref> Od té doby vyšly další romány, ''El caso Neruda'' z ''r''oku 2008 byl šestým dílem série a zároveň prvním, který vyšel v angličtině. Tato série významně přispěla k oživení žánru latinskoamerické detektivní prózy. [[Autobiografický román]] o jeho životě na Kubě ''Nuestros Años Verde''vyšel v roce 1999. Bestsellerem a knihou roku v Chile se stala kniha ''Los Amantes de Estocolmo,'' která vyšla v roce 2003. Kniha ''Pasiones Griegas'' z roku 2006 byla vyhlášena nejlepším španělským románem v [[Čína|Číně.]] V roce 2014 vyšla kniha ''El Ultimo Tango de [[Salvador Allende]].''<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Od té doby vyšly další romány, ''El caso Neruda'' z ''r''oku 2008 byl šestým dílem série a zároveň prvním, který vyšel v angličtině. Tato série významně přispěla k oživení žánru latinskoamerické detektivní prózy. [[Autobiografický román]] o jeho životě na Kubě ''Nuestros Años Verde''vyšel vyšel v roce 1999. Bestsellerem a knihou roku v Chile se stala kniha ''Los Amantes de Estocolmo,'' která vyšla v roce 2003. Kniha ''Pasiones Griegas'' z roku 2006 byla vyhlášena nejlepším španělským románem v [[Čína|Číně.]] V roce 2014 vyšla kniha ''El Ultimo Tango de [[Salvador Allende]].''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Roberto Ampuero, el gimnasta
| titul = Roberto Ampuero, el gimnasta
| periodikum = El Mostrador
| periodikum = El Mostrador
Řádek 142: Řádek 142:
| datum přístupu = 2024-09-05
| datum přístupu = 2024-09-05
}}</ref>
}}</ref>
* ''Naše léta v olivově zeleném'', 2024 (''Nuestros años verde olivo'', 1999)<ref>{{Citace monografie
* ''Naše léta v olivově zeleném'', 2024 (''Nuestros años verde olivo'', 1999)<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Databazeknih.cz
| titul = Los años del bipartidismo (1973-1993)
| titul = Naše léta v olivově zeleném
| url = http://dx.doi.org/10.2307/j.ctvm7bbhz.35
| periodikum = www.databazeknih.cz
| vydavatel = Editorial Universidad del Rosario
| url = https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/nase-leta-v-olivove-zelenem-538329
| strany = 367–383
| datum přístupu = 2024-09-09
}}</ref>
}}</ref>


== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references />

== Externí odkazy ==

* '''[https://aleph.nkp.cz/F/Y7USTESB7TB4R934YNX7TINDK4XA4T7SLN64L5G49AGDCPNQ5J-13952?func=short-rank&action=RANK&W01=roberto&W02=ampuero Seznam děl]''' v [[Souborný katalog České republiky|Souborném katalogu ČR]], jejichž autorem nebo tématem je ''Roberto Ampuero''
* [https://digital.lib.uiowa.edu/islandora/object/ui:vwu_2067 Rozhovor s autorem]

Verze z 9. 9. 2024, 13:21

Roberto Ampuero Espinoza
Narození20. února 1953
Valparaíso,
Národnostchilská
Alma materUniverzita v Chile
Univerzita v Havaně
Univerzita v Lipsku
Univerzita v Iowě
Povoláníspisovatel, novinář, diplomat, univerzitní profesor

Roberto Ampuero (20. února 1953 Valparaíso, Chile) je chilský spisovatel, fejetonista, diplomat, univerzitní profesor. Je jedním z nejčtenějších chilských spisovatelů, jeho díla byla přeložena do patnácti jazyků včetně češtiny. Je absolventem International Writing Workshop (IWP) na univerzitě v Iowě[1][2], profesorem na Universidad san Sebastián[3] a hostujícím profesorem na Universidad Finis Terrae v Chile[4]. Psal také sloupky pro La Tercera a New York Times Syndicate.[5] Za svou tvorbu obdržel četná ocenění.

Život

Jeho otec Roberto Ampuero Brule pracoval během druhé světové války ve vnějších informačních službách pro Spojené státy americké. Matka Angelica Espinoza byla dcerou Francouzky. Ampuero vyrůstal ve středostavovské rodině, která se přikláněla k politické pravici. Nejdříve navštěvoval presbyteriánskou školu Davida Trumbulla, později německou školu Deutsche Schule Valparaiso. V roce 1972 začal studovat antropologii a latinskoamerickou literaturu na Universidad de Chile v Santiagu de Chile a vstoupil do Komunistické mládeže Chile.

V roce 1973, tři měsíce po vojenském převratu, mohl vycestovat do NDR díky stipendiu ke studiu na žurnalistické sekci Univerzity Karla Marxe v Lipsku. Tam se setkal s Margaritou Flores, dcerou kubánského generálního prokurátora. V roce 1974 se spolu odcestovali na Kubu a vzali se. Jejich manželství trvalo jen tři roky. V roce 1979 získal bakalářský titul na Univerzitě v Havaně, kde studoval latinskoamerickou literaturu.

V roce 1979 se vrátil do NDR. Rok studoval marxismus-leninismus na fakultě Jugendhochschule der Freien Deutschen Jugend „Wilhelm Pieck“. V letech 1980-1983 studoval literární vědu a politickou ekonomii na Humboldtově univerzitě a současně pracoval jako překladatel a příležitostně pro nakladatelství Neues Life jako odborník na překlady latinskoamerické literatury.

V roce 1983 se přestěhoval do Západního Německa. Do roku 1991 pracoval jako dopisovatel pro tiskovou agenturu Inter Press Service, od roku 1987 do roku 1990 byl ředitelem německého časopisu Desarrollo y Cooperación v Bonnu. Pro španělsky psaný redakční tým časopisu Deutsche Welle pracoval v letech1990-1993. V roce 1987 se oženil s Anou Lucrecií Rivera Schwarz, která byla velvyslankyní Guatemaly v Německu.

V roce 1993 se vrátil do Chile a pracoval jako spisovatel na volné noze a publicista pro noviny La Tercera a El Mercurio. V letech 1997-2000 žil ve Švédsku. V roce 2000 se přestěhoval do Iowa City a učil na University of Iowa na katedře španělštiny a portugalštiny, v roce 2006 zde získal doktorát. Od roku 2011 do roku 2013 byl chilským velvyslancem v Mexiku.[6] V roce 2013 byl jmenován prezidentem Chilské kulturní rady (Consejo Nacional de la Cultura y las Artes de Chile) s ministerskou hodností.[7][8] Od roku 2018 do roku 2019 byl chilským ministrem zahraničí, od roku 2019 chilským velvyslancem ve Španělsku.[9]

Robert Ampuero spolupracoval také na chilském televizním seriálu Brigada Escorpión.[10] V roce 2024 navštívil Svět knihy v Praze.[11][12]

Dílo - výběr

Jeho první román ¿Quién mató a Kristián Kustermann? vyšel v roce 1993 a získal cenu El Mercurio udělovanou Revista del Libro. Byl to první román ze série kriminálních románů, protagonistou je valparaíský detektiv s kubánskými kořeny Cayetano Brulè.[13] Od té doby vyšly další romány, El caso Neruda z roku 2008 byl šestým dílem série a zároveň prvním, který vyšel v angličtině. Tato série významně přispěla k oživení žánru latinskoamerické detektivní prózy. Autobiografický román o jeho životě na Kubě Nuestros Años Verdevyšel vyšel v roce 1999. Bestsellerem a knihou roku v Chile se stala kniha Los Amantes de Estocolmo, která vyšla v roce 2003. Kniha Pasiones Griegas z roku 2006 byla vyhlášena nejlepším španělským románem v Číně. V roce 2014 vyšla kniha El Ultimo Tango de Salvador Allende.[14][15]

Česky vydané knihy

  • Případ Neruda, 2014 (El caso Neruda, 2008)[16][17]
  • Naše léta v olivově zeleném, 2024 (Nuestros años verde olivo, 1999)[18]

Reference

  1. ↑ Roberto Ampuero | The International Writing Program. iwp.uiowa.edu [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ web.archive.org [online]. [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ Litoralpress - Texto de la Noticia. litoralpress.cl [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ URANTIACOS. Roberto Ampuero | Nuestra Universidad | Finis Terrae [online]. 2024-04-23 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. ↑ AMPUERONACIMIENTO1953VALPARAÍSO, Roberto AmpueroNombreRoberto; MERCURIO, ChileOcupaciónEscritorTítuloHijo Ilustre de la ciudad de ValparaísoPremiosPremio de Novela de la Revista de Libros El. Roberto Ampuero - EcuRed. www.ecured.cu [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. ↑ Ministro Presidente del Consejo Nacional de la Cultura y las Artes - Gobierno de Chile. 2010-2014.gob.cl [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Ministro de Cultura adelanta detalles del circo internacional Jumbo que contará con expertos del Cirque Du Soleil. www.cultura.gob.cl [online]. [cit. 2024-08-25]. Dostupné online. (španělsky) 
  8. ↑ S.A.P, El Mercurio. Roberto Ampuero y Bruno Baranda asumirán como nuevos ministros en Cultura y Desarrollo Social. Emol [online]. 2013-06-07 [cit. 2024-08-25]. Dostupné online. (Spanish) 
  9. ↑ Antartica - Libros. web.archive.org [online]. 2008-06-15 [cit. 2024-08-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Brigada Escorpión. Chilenovelas Wiki [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (španělsky) 
  11. ↑ Host — Svět knihy. Host [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ Krásná Praha na mě vždycky čekala. FORUM 24 [online]. [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ KEVINBURTONSMITH. Cayetano Brulé. The Thrilling Detective Web Site [online]. 2023-08-27 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Roberto Ampuero, el gimnasta. El Mostrador [online]. 2012-04-20 [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. (španělsky) 
  15. ↑ THRIFTBOOKS. Roberto Ampuero Books | List of books by author Roberto Ampuero. ThriftBooks [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Případ Neruda. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. 
  17. ↑ A.S, Economia. Roberto Ampuero: Případ Neruda. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2014-08-08 [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. 
  18. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Naše léta v olivově zeleném. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2024-09-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Insperata/Pískoviště&oldid=24226126“