Přeskočit na obsah

Lev Skrbenský z Hříště: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →Život: oprava wikiodkazu
link kramerius4 -> NDK, NDK do externích odkazů #NKCR
Řádek 137: Řádek 137:
Za Skrbenského působení na pražském arcibiskupském stolci došlo k novému vydání některých provinčních liturgických knih:
Za Skrbenského působení na pražském arcibiskupském stolci došlo k novému vydání některých provinčních liturgických knih:


* ''Manuale rituum ecclesiasticae provinciae Pragensis'' (1916) [http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:f3e70cd0-738f-11e3-a2a7-005056827e52 Dostupné online]
* ''Manuale rituum ecclesiasticae provinciae Pragensis'' (1916) [https://ndk.cz/uuid/uuid:f3e70cd0-738f-11e3-a2a7-005056827e52 Dostupné online]
* ''Officia propria provinciae Pragensis'' (1915, čtyři části jako přívazky jednotlivých dílů [[breviář]]e)
* ''Officia propria provinciae Pragensis'' (1915, čtyři části jako přívazky jednotlivých dílů [[breviář]]e)


Řádek 152: Řádek 152:
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{NK ČR|jk01111611}}
* {{NK ČR|jk01111611}}
* {{Ndk autor|id=Skrbenský z Hříště, Lev|jméno=Lva Skrbenského z Hříště}}
* [https://web.archive.org/web/20051218141615/http://www.apha.cz/biskupove_vypis.php?osoba=skrbensky Životopis na stránkách pražského arcibiskupství]
* [https://web.archive.org/web/20051218141615/http://www.apha.cz/biskupove_vypis.php?osoba=skrbensky Životopis na stránkách pražského arcibiskupství]
* [http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=be8724d8-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=38 Záznam o narození v matrice] na stránkách Zemského archivu v Opavě
* [http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=be8724d8-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=38 Záznam o narození v matrice] na stránkách Zemského archivu v Opavě

Verze z 22. 4. 2024, 20:01

Jeho Eminence
Lev kardinál Skrbenský
29. pražský arcibiskup
9. olomoucký arcibiskup
17. primas český
Lev Skrbenský z Hříště
Lev Skrbenský z Hříště
Církevřímskokatolická
Arcidiecézepražská
PředchůdceFrantišek Schönborn
NástupcePavel Huyn
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení1889
Biskupské svěcení1899
Kardinálská kreace1901
Osobní údaje
Datum narození12. června 1863
Místo narozeníHukovice, Rakouské císařství
Datum úmrtí24. prosince 1938
(ve věku 75 let)
Místo úmrtíDlouhá Loučka u Uničova
(Langendorf), Německá říše
Místo pohřbeníKatedrála svatého Václava v Olomouci
RodičeFilip Skrbenský z Hříště, Leonie Czeike z Badenfeldu
PříbuzníHans Skrbenský z Hřiště (sourozenec)
PovoláníCírkevní heraldikaŘímskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lev kardinál Skrbenský, svobodný pán z Hříště, pokřtěn jako Lev Karel Anna Filip (12. června 1863 Hukovice[1] – 24. prosince 1938 Dlouhá Loučka u Uničova) byl duchovním na Moravě a v Čechách a moravský šlechtic, z rodu Skrbenských z Hříště. Sloužil římskokatolické církvi jako 29. arcibiskup pražský (1899–1916), 9. arcibiskup olomoucký (1916–1920) a kardinál (od roku 1901).

Život

Znak kardinála Skrbenského na zdi Brajnerova dvora u Horní Cerekve

Lev Skrbenský pocházel ze starobylé šlechtické rodiny Skrbenských z Hříště.

Narodil se 12. června 1863 na zámku v Hukovicích jako druhorozené dítě. Dětství strávil na zámku v Dřevohosticích, který matka roku 1877 zdědila po smrti své ovdovělé matky, baronky von Badenfeld, rozené hraběnky von Erdödy, která zemřela rok před tím.

Gymnazijní studia započal na státním gymnáziu u benediktinů v Kremsmünsteru. Studoval pak na gymnáziu v Kroměříži, kde složil maturitní zkoušku. Na popud svých rodičů studoval právo v Innsbrucku, odkud pak za dva roky přešel do služby u šestého dragounského pluku se sídlem v Brně. Později se přihlásil do arcibiskupského semináře v Olomouci a posléze studoval církevní práva na Gregoriánské univerzitě a Animě v Římě. Na kněze byl vysvěcen v roce 1889.

Poté působil jako kaplan v Dubu nad Moravou, Moravské Ostravě a Uherském Ostrohu, a v roce 1895 se stal farářem v Melči.

Roku 1899 se stal kanovníkem olomoucké kapituly a téhož roku byl také zvolen do funkce pražského arcibiskupa. V roce 1901 byl jmenován kardinálem, jeho titulárním kostelem byl chrám Santo Stefano Rotondo al Celio. V průběhu války vyjádřil císař František Josef I. nespokojenost s jeho nedostatečně burcujícím postojem ve věcech válečných a přinutil jej přejít do úřadu arcibiskupa olomouckého. V roce 1920 na tuto funkci rezignoval. Pobýval na zámku v Horní Dlouhé Loučce, kde na Štědrý den roku 1938 zemřel. Pohřben byl v katedrále sv. Václava v Olomouci.[2]

Snažil se zavést v arcidiecézi v platnost závěry prvního vatikánského koncilu a zvýšit malý počet kněží, který mu bránil v realizaci jeho plánu. Před první světovou válkou byl předsedou biskupské konference rakouské části monarchie.

Liturgické knihy

Za Skrbenského působení na pražském arcibiskupském stolci došlo k novému vydání některých provinčních liturgických knih:

  • Manuale rituum ecclesiasticae provinciae Pragensis (1916) Dostupné online
  • Officia propria provinciae Pragensis (1915, čtyři části jako přívazky jednotlivých dílů breviáře)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ STIBOR, Jiří; FUKALA, Radek; TRAPL, Miloš. Skrbenští z Hřiště. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 4. Opava ; Ostrava: Optys ; Ostravská univerzita, 1995. ISBN 80-85819-45-7. S. 124–125.

Literatura

Externí odkazy

Seznam pražských arcibiskupů
Pražští arcibiskupové
(1344–1421)
Znak pražského arcibiskupství
Znak pražského arcibiskupství
Sedisvakance (1421–1561)
V letech sedisvakance 1421–1561 arcidiecézi spravovali administrátoři
Pražští arcibiskupové
(1561– současnost)
Antonín Brus z Mohelnice • Martin Medek z Mohelnice • Zbyněk Berka z Dubé a Lipé 1 • Karel z Lamberka • Jan Lohelius • Arnošt Vojtěch z Harrachu • Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat • Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • Jan Bedřich z Valdštejna • Jan Josef z Breuneru • František Ferdinand z Kuenburgu • Daniel Josef Mayer z Mayernu • Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu • Antonín Petr Příchovský z Příchovic • Vilém Florentin ze Salm-Salmu • Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk • Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice • Alois Josef Schrenk z Notzingu • Bedřich Josef ze Schwarzenbergu • František ze Schönbornu • Lev Skrbenský z Hříště • Pavel Huyn • František Kordač • Karel Kašpar • Josef Beran • František Tomášek • Miloslav Vlk • Dominik Duka • Jan Graubner
Pozn. zvýrazněná jména představují kardinály, 1 Zbyněk Berka z Dubé a Lipé bývá uváděn jako kardinál
Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Znak olomouckého arcibiskupství
Znak olomouckého arcibiskupství
Olomoučtí
biskupové
(1063–1776)
1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(1304–1777)
1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské
ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí
arcibiskupové
(od r. 1777)
1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(od r. 1779)
1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lev_Skrbenský_z_Hříště&oldid=23848202“