Přeskočit na obsah

Jiří Janda: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m odstranění obrázku s popiskem z šablony a přesunutí popisu do WD k ekvivalentnímu obrázku, ibox clean
→Odkazy: oprava odkazu (Kramerius4->NDK); formální úprava citace webu; NDK do externích #NKCR
Řádek 147: Řádek 147:
| vydavatel = Ústřední nakladatelství učitelstva československého
| vydavatel = Ústřední nakladatelství učitelstva československého
| místo = Praha
| místo = Praha
| url = http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:ba1c16f0-3354-11e4-8e0d-005056827e51
| url = https://ndk.cz/uuid/uuid:ba1c16f0-3354-11e4-8e0d-005056827e51
}}
}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
Řádek 169: Řádek 169:
}}
}}
* {{Citace periodika| příjmení=Heráňová| jméno=Hana| titul=Jiří Janda, pozapomenutý vědec a publicista| periodikum=[[Živa (časopis)|Živa]]| rok vydání= 2014| číslo=1|strany=IV–V| url=https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/jiri-janda-pozapomenuty-vedec-a-publicista.pdf}}
* {{Citace periodika| příjmení=Heráňová| jméno=Hana| titul=Jiří Janda, pozapomenutý vědec a publicista| periodikum=[[Živa (časopis)|Živa]]| rok vydání= 2014| číslo=1|strany=IV–V| url=https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/jiri-janda-pozapomenuty-vedec-a-publicista.pdf}}
* {{Citace elektronického periodika
⚫
* HERÁŇOVÁ, Hana. [https://ziva.avcr.cz/2014-1/jiri-janda-pozapomenuty-vedec-a-publicista.html Kompletní, chronologicky řazená bibliografie Jiřího Jandy].
| příjmení = Heráňová
| jméno = Hana
| odkaz na autora =
| titul = Kompletní, chronologicky řazená bibliografie Jiřího Jandy
| periodikum = Živa
| odkaz na periodikum = Živa (časopis)
| vydavatel =
| odkaz na vydavatele =
| datum vydání = 2014
| datum přístupu = 22.4.2024
⚫
| url = https://ziva.avcr.cz/2014-1/jiri-janda-pozapomenuty-vedec-a-publicista.html
| issn =
}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
Řádek 175: Řádek 188:
* {{Wikizdroje|autor=Jiří Janda}}
* {{Wikizdroje|autor=Jiří Janda}}
* {{NK ČR|jk01050841}}
* {{NK ČR|jk01050841}}
* {{Ndk autor|id=Janda, Jiří|jméno=Jiřího Jandy}}
* [http://www.ahmp.cz/katalog/permalink?xid=1E0101DB23A911E08F95005056C00008&scan=1 Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Janda Jiří 1865]
* [http://www.ahmp.cz/katalog/permalink?xid=1E0101DB23A911E08F95005056C00008&scan=1 Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Janda Jiří 1865]
* [https://web.archive.org/web/20090410153950/http://www.zoopraha.cz/cs/o-zoo/historie/za-profesorem-jirim-jandou Zoo Praha: Za profesorem Jiřím Jandou]
* [https://web.archive.org/web/20090410153950/http://www.zoopraha.cz/cs/o-zoo/historie/za-profesorem-jirim-jandou Zoo Praha: Za profesorem Jiřím Jandou]

Verze z 22. 4. 2024, 10:23

Další významy jsou uvedeny na stránce Jiří Janda (rozcestník).
Jiří Janda
Jiří Janda
Jiří Janda
Narození24. dubna 1865
Praha-Malá Strana
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. srpna 1938 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníornitolog, zoolog, gymnaziální profesor, spisovatel a redaktor
Oceněníčestný člen
RodičeBohumil Janda Cidlinský[1]
Funkcepředseda (Česká společnost ornitologická; 1926–1936)
ředitel (Zoologická zahrada Praha; 1931–1938)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Janda (24. dubna 1865, Praha-Malá Strana[2] – 25. srpna 1938 tamtéž) byl středoškolský profesor, ornitolog, zakladatel Zoologické zahrady v Praze a první předseda Československé společnosti ornithologické. Jeho otcem byl spisovatel Bohumil Janda Cidlinský (1831–1875).

Mládí a studia

V mládí se zajímal o zvířata a zejména o ptáky a tento jeho zájem se ještě více prohloubil, když během nemoci svého otce pobýval v Poděbradech u svého dědečka na statku.[3] Po otcově smrti se vrátil do Prahy, začal zde navštěvovat novoměstské gymnázium, kde v roce 1894 složil maturitu.

Pak studoval přírodní vědy na a na Filosofické fakultě UK (tehdy ještě přírodovědecká fakulta neexistovala). Navštěvoval přednášky zoologie u významného přírodovědce Antonína Friče. Během studia, které dokončil v roce 1889, absolvoval i roční studijní pobyt (1887–1888) na univerzitě ve Štýrském Hradci.

Profesní dráha

Po promoci zůstal na univerzitě u prof. Františka Vejdovského, odborníka na strunovce. Působil zde jako asistent a demonstrátor. Napsal několik prací o strunovcích a pavoucích, ale obor bezobratlých živočichů jej však nezaujal; prohlásil „tato oficiální zoologická věda se zabývá jen mrtvými živočichy, a nepozoruje jejich život a nedbá krás živé přírody“.[3]

Univerzitu opustil v roce 1893 s do roku 1904 vystřídal jako profesor několik středních škol na Moravě [4] (působil v Uherském Hradišti, v Kroměříži, ve Valašském Meziříčí a v Brně). V té době se také věnoval intenzivně ornitologii a publikoval v tomto oboru mnoho kratších a několik rozsáhlejších prací, např. Užitečné ptactvo našeho domova (1898) nebo Atlas ptactva středoevropského (1902).[3]

Poté se vrátil do Prahy, kde opět učil jako středoškolský profesor. V roce 1907 nastoupil na akademické gymnázium a toto místo zastával až do svého odchodu do penze v roce 1926. Nadále se věnoval publikační činnosti: napsal např. díla Stručná ornitologie všeobecná (1908), Ptačí profily (1911) a Naše zpěvné ptactvo (1923). Vydal také obsáhlý čtyřdílný Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší (1912), v němž napsal díl savci – ptáci.[3] Toto dílo se dočkalo i druhého vydání v roce 1930.

V letech 1926–1930 vyšel v Ottově nakladatelství jím redigovaný překlad Brehmova života zvířat, v němž 4 svazky o ptácích přeložil.[4]

V roce 1926 byl jedním ze zakladatelů a prvním předsedou tehdejší Československé společnosti ornithologické. Spoluzaložil také Klub přátel exotického ptactva.[5] Sám byl uznávaným chovatelem papoušků, především amazoňanů.[3]

Založení pražské zoo

Pamětní deska Jiřího Jandy umístěná v Zoologické zahradě Praha

Myšlenka na zřízení zoo v Praze napadla Jandu již v 19 letech, kdy se vrátil z cest po evropských zoologických zahradách.[4] Věnoval tomuto tématu značnou pozornost ve svých příspěvcích do tisku a i jinak tuto myšlenku obhajoval. V roce 1904 se diskuse o založení zoo rozproudila silněji a Jiří Janda byl o dva roky později pověřen primátorem Prahy dr. Grošem přípravou vybudování zoo v hlavním městě království (tehdy se uvažovalo o jejím umístění na vltavském ostrově Štvanici).[3]

Nedostatek vhodných pozemků a válka však odsunuly realizaci na pozdější dobu. V roce 1919 zvolil Poradní sbor matematicko-přírodovědecký při ministerstvu školství a národní osvěty komisi k založení pražské zoologické zahrady. Ta v roce 1923 pověřila přípravnými pracemi Jiřího Jandu.[6] Mezitím v roce 1922 daroval velkostatkář Alois Svoboda pozemky v Troji s podmínkou, že na nich má být vybudována také zoologická zahrada.[7]

V roce 1926 se konala ustavující schůze Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada a Jiří Janda se stal jeho prvním předsedou (jím zůstal až do roku 1932).[3] Organizoval výstavbu prvních pavilónů, terénní úpravy a další přípravné práce. Musel ale odrážet i útoky oponentů – např. spisovatele Ignáta Hermanna a především cestovatele Viléma Němce,[8] jehož koncepce zoo nebyla magistrátem vybrána.

Během výstavby zahrady přicházela první zvířata a pro nedostatek místa umístil Jiří Janda některá z nich i do své vily v Troji. Nejznámějším z nich je mladá lvice Šárka, kterou zoo daroval majitel cirkusu Rebernigg.[7]

„ Na zkoušku a se srdcem úzkostlivým otevřeli jsme brány našeho staveniště… “
— Jiří Janda na valné hromadě družstva Zoologická zahrada v dubnu 1932
Hrobka rodiny na Olšanských hřbitovech

28. září 1931 byla zoologická zahrada otevřena – tehdy ještě jako „staveniště zoologické zahrady“ – a Jiří Janda se stal jejím prvním ředitelem.[6] Pod jeho vedením probíhala výstavba dalších expozic a pavilónů. Nejvýznamnějšími byly:[9]

  • Šárčin pavilónek (dokončen roku 1931) – dřevěná stavba sloužící původně pro lvici Šárku, další lvy a tygry , později pro exotické ptáky
  • Voliéra pro dravce (1931) – svou délkou 28  m tehdy největší v Evropě
  • Pavilón tlustokožců (1934) pro slony , hrochy a nosorožce
  • Pavilón šelem (1935), kam se z Šárčina pavilónku přestěhovali lvi, tygři a přibyli i levharti a hyena

Ředitelem zoo zůstal Janda až do své náhlé smrti na srdeční selhání 25. srpna 1938. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Ocenění a členství v institucích

Jiří Janda byl uznávaným zoologem. Byl předsedou Mezinárodní společnosti pro ochranu ptáků (předchůdkyně dnešní BirdLife International) a členem Mezinárodního institutu pro ochranu přírody.

V roce 1919 byl jmenován státním konzervátorem přírodních památek.[4] V této funkci se pokoušel o založení společného československo-polského přírodního parku ve Vysokých Tatrách (tato jeho snaha se minula účinkem; Tatranský národní park byl na Slovensku založen až v roce 1948 a jeho polský protějšek – Tatrzański Park Narodowy – o 6 let později). Ve 30. letech 20. století byl znalcem Masarykovy akademie práce a předsedou jejího ornitologického ústavu.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Karel Hudec: Sylvia. Česká společnost ornitologická. Dostupné online.
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Malá Strana (kostel sv.Tomáše)
  3. ↑ a b c d e f g h FELIX, Jiří. Za profesorem Jiřím Jandou [online]. Zoologická zahrada Praha, 1998 [cit. 2010-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-10. 
  4. ↑ a b c d ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha: Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola Kdo byl Jiří Janda, s. 28–31. 
  5. ↑ Něco z historie i současnosti [online]. Klub přátel exotického ptactva [cit. 2010-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-13. 
  6. ↑ a b ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha: Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola Boj o zoo, s. 9–25. 
  7. ↑ a b Stručná historie pražské zoo [online]. Zoo Praha [cit. 2010-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-16. 
  8. ↑ Autem napříč Egyptem: Čeští cestovatelé mířili do Egypta už před sto lety. Radio Prague International [online]. 2008-05-31 [cit. 2021-09-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha: Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola První stavby, s. 33–41. 

Literatura

  • JANDA, Jiří. Průvodce po zoologické zahradě v Praze-Troji. Praha: vl. n., 1934. Dostupné online. 
  • JANDA, Jiří. Zoologická zahrada : Feuilletony a úvahy 1921–24. Praha: s. n., 1924. Dostupné online. 
  • JANDA, Jiří. Rok: Obrázky z přírody. Praha: Ústřední nakladatelství učitelstva československého, 1916. Dostupné online. 
  • JANDA, Jiří. ZOO: O zoologických zahradách a v životě v nich. Praha: Nakladatelství a knihkupectví učitelstva československého, 1927. Dostupné online. 
  • ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha: Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola Kdo byl Jiří Janda, s. 28–31. 
  • HERÁŇOVÁ, Hana. Jiří Janda, pozapomenutý vědec a publicista. Živa. 2014, čís. 1, s. IV–V. Dostupné online. 
  • HERÁŇOVÁ, Hana. Kompletní, chronologicky řazená bibliografie Jiřího Jandy. Živa [online]. 2014 [cit. 22.4.2024]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Janda&oldid=23846607“