Zippeit

uranový minerál

Zippeit (Haidinger, 1845), chemický vzorec K4(UO2)6(OH)10(SO4)3.4H2O, je kosočtverečný minerál. Ve starších publikacích ho můžeme nalézt pod názvem Dauberit.
Pojmenován podle Františka Xavera Zippeho (1791–1863), česko-rakouského mineraloga.

Zippeit
nažloutlé povlaky zippeitu společně s pitchblenditem z lokality Zálesí u Javorníka v ČR
nažloutlé povlaky zippeitu společně s pitchblenditem z lokality Zálesí u Javorníka v ČR
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecK4(UO2)6(OH)10(SO4)3.4H2O
Identifikace
Barvazlatě žlutá, sv. žlutá,…
Vzhled krystalutabulkovité krystaly, jehlicovité nebo práškovité povlaky
Soustavarombická
Tvrdost2
Leskmatný až zemitý
Štěpnostdokonalá podle {010}
Index lomunα=1,550 - 1,655 nβ=1,717 nγ=1,765
Vrypbílý, žlutý
Hustota3,66 g ⋅ cm−3
Rozpustnostv kyselinách
Ostatníradioaktivní

Sekundární, vzniklý zvětráváním uraninitu. Je běžný v podzemí uranových dolů.

Morfologie

editovat

Tvoří mikroskopické tabulkovité krystaly, povlaky a zemité agregáty.

Vlastnosti

editovat
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2, hustota 3,66 g/cm³, je křehký, dokonale štěpný dle {010}.
  • Optické vlastnosti: Barva: zlatě žlutá, žlutá, oranžovočervená, červenohnědá, průhledný až jen průsvitný, vryp žlutý nebo bílý, lesk mdlý. V UV záření jasně žlutý, opticky dvojosý (-), pleochroický.
  • Chemické vlastnosti: Složení: K 6,78 %, U 61,91 %, H 0,79 %, S 4,17 %, O 26,35 %. Je rozpustný v kyselinách a je také silně radioaktivní.


Výskyt

editovat

Parageneze

editovat

Vyskytuje se společně s uranopilitem, uraninitem, limonitem a sádrovcem.

Externí odkazy

editovat