Zimní olympijské hry 1984
XIV. Zimní olympijské hry hostilo ve dnech 8. až 19. února roku 1984 bosenské město Sarajevo v bývalé Jugoslávii. Olympijských her se zúčastnilo celkem 1272 sportovců (998 mužů a 274 žen) ze 49 zemí světa, bezmála 10 500 dobrovolníků a 7393 akreditovaných novinářů (z toho 5030 sportovních komentátorů).
| XIV. zimní olympijské hry | |
|---|---|
 | |
| Místo konání | Sarajevo, Jugoslávie |
| Počet zemí | 49 |
| Počet sportovců | 1272 (274 žen) |
| Soutěže | 39 v 6 sportech |
| Zahájení | 8. února 1984 |
| Zakončení | 19. února 1984 |
| Slib za sportovce | Bojan Křižaj |
| Slib za rozhodčí | Dragan Petrovič |
| Pochodeň | Sanda Dubravčič |
| Stadion | Stadion Asima Ferhatoviće Hase |
← 1980 1988 → | |
Byly to první hry pořádané pod vedením Juana Antonia Samaranche.
Dalšími kandidátskými městy byly švédský Göteborg (Falun) a japonské Sapporo.
Byly to první zimní hry konané v zemi s komunistickým režimem a dosud jediné, které pořádalo město s převážně muslimským obyvatelstvem. Olympijský oheň zapálila krasobruslařka Sanda Dubravčićová a zahajovací formuli pronesl předseda prezídia SFRJ Mika Špiljak. Symbolem her byl maskot Vučko (vlk), jehož vytvořil Jože Trobec (* 1948), olympijské medaile vyrobila dílna v Majdanpeku.
Nejúspěšnější sportovkyní sarajevské olympiády byla finská běžkyně na lyžích Marja-Liisa Hämäläinenová, která vyhrála všechny tři individuální závody a přidala bronz ve štafetě. Britští tanečníci Jayne Torvillová a Christopher Dean získali za svůj tanec Bolero dvanáctkrát nejvyšší hodnocení 6,0 (tři za technické provedení a všech devět za umělecký dojem).[1] Ve slalomu mužů obsadili první dvě místa bratři Phil Mahre a Steve Mahre z USA. Poprvé v historii ZOH vyhrála klasifikaci zemí Německá demokratická republika, hlavně díky rychlobruslařkám, které získaly devět medailí z dvanácti možných. Jure Franko získal v obřím slalomu pro Jugoslávii první medaili ze zimní olympiády.
Poprvé se na olympiádě potkaly výpravy Čínské lidové republiky a Čínské republiky na Tchaj-wanu (pod názvem Chinese Taipei). Prvním zástupcem černé Afriky v historii ZOH se stal senegalský sjezdař Lamine Guèye. V Sarajevu se také poprvé v běhu na lyžích prosadil bruslařský styl, jehož hlavním představitelem byl Gunde Svan.[2]
Hry byly hodnoceny po organizační stránce jako úspěšné, navzdory hospodářské krizi v tehdejší Jugoslávii a sněhové kalamitě, k níž došlo v průběhu soutěží.[3] Televizní přenosy z olympiády viděly přes dvě miliardy lidí ve více než stovce zemí.
Olympiádu hostil Stadion Asima Ferhatoviće Hase ve čtvrti Koševo a hala Zetra, sjezdařské soutěže se konaly na svazích pohoří Bjelašnica a Jahorina a klasické disciplíny na Igmanu. Olympijská sportoviště byla vážně poničena v době obléhání Sarajeva, dochází k jejich postupné obnově.[4]
Kalendář soutěží
editovat| ÚC | Úvodní ceremoniál | ● | Soutěžní den disciplíny | 1 | Finále disciplíny | Ukázkové disciplíny | ZC | Závěrečný ceremoniál |
| Únor | 7. Út |
8. St |
9. Čt |
10. Pá |
11. So |
12. Ne |
13. Po |
14. Út |
15. St |
16. Čt |
17. Pá |
18. So |
19. Ne |
Finále |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Ceremoniály |
ÚC | ZC | ||||||||||||
 Alpské lyžování
|
1 | 1 | 2 | 1 | 1 | 6 | ||||||||
 Běh na lyžích
|
1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 8 | |||||
 Biatlon
|
1 | 1 | 1 | 3 | ||||||||||
 Boby
|
● | 1 | ● | 1 | 2 | |||||||||
 Krasobruslení
|
● | 1 | ● | 1 | ● | 1 | 1 | 4 | ||||||
 Lední hokej
|
● | ● | ● | ● | ● | ● | 1 | 1 | ||||||
 Rychlobruslení
|
1 | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 9 | |||||
 Lyžování handicapovaných
|
1 | 0 | ||||||||||||
 Saně
|
● | ● | ● | 2 | 1 | 3 | ||||||||
 Severská kombinace
|
● | 1 | 1 | |||||||||||
 Skoky na lyžích
|
1 | 1 | 3 | |||||||||||
| Celkem disciplín | 2 | 3 | 2 | 7 | 3 | 4 | 3 | 5 | 2 | 5 | 3 | 39 | ||
| Kumulativní součet | 2 | 5 | 7 | 14 | 17 | 21 | 24 | 29 | 31 | 36 | 39 | |||
| Únor | 7. Út |
8. St |
9. Čt |
10. Pá |
11. So |
12. Ne |
13. Po |
14. Út |
15. St |
16. Čt |
17. Pá |
18. So |
19. Ne |
Finále |
Počet medailí podle údajů mezinárodního olympijského výboru
editovat| Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
| 1 |  Německá demokratická republika (GDR) |
9 | 9 | 6 | 24 |
| 2 |  Sovětský svaz (URS) |
6 | 10 | 9 | 25 |
| 3 |  Spojené státy americké (USA) |
4 | 4 | 0 | 8 |
| 4 |  Finsko (FIN) |
4 | 3 | 6 | 13 |
| 5 |  Švédsko (SWE) |
4 | 2 | 2 | 8 |
| 6 |  Norsko (NOR) |
3 | 2 | 4 | 9 |
| 7 |  Švýcarsko (SUI) |
2 | 2 | 1 | 5 |
| 8 |  Kanada (CAN) |
2 | 1 | 1 | 4 |
| 8 |  Západní Německo (FRG) |
2 | 1 | 1 | 4 |
| 10 |  Itálie (ITA) |
2 | 0 | 0 | 2 |
| 11 |  Velká Británie (GBR) |
1 | 0 | 0 | 1 |
| 12 |  Československo (TCH) |
0 | 2 | 4 | 6 |
| 13 |  Francie (FRA) |
0 | 1 | 2 | 3 |
| 14 |  Japonsko (JPN) |
0 | 1 | 0 | 1 |
| 14 |  Jugoslávie (YUG) |
0 | 1 | 0 | 1 |
| 16 |  Lichtenštejnsko (LIE) |
0 | 0 | 2 | 2 |
| 17 |  Rakousko (AUT) |
0 | 0 | 1 | 1 |
| Celkem | 39 | 39 | 39 | 117 | |
|---|---|---|---|---|---|
Československo na ZOH 1984
editovatReference
editovat- ↑ Bolero Torvillové a Deana ze Sarajeva 1984 vstoupilo do dějin tanců na ledě. ČT 19. 2. 2018 Dostupné online
- ↑ Chodiči a bidlaři. Respekt 5. 2. 2012Dostupné online
- ↑ Dvanáct sarajevských dní. Rudé právo, 21. 2. 1984 Dostupné online
- ↑ Recentní archeologie Dostupné online
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zimní olympijské hry 1984 na Wikimedia Commons - Z historie olympijských her
- Třicet let od Sarajeva
- (anglicky) Oficiální výsledky ZOH 1984 na Olympedia[nedostupný zdroj]
