Wikipedie

Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje

česká společnost

Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje (ZZS MSK, do 2. února 2005 Územní středisko záchranné služby Ostrava, příspěvková organizace, poté do 10. ledna 2013 Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace[1]) je příspěvková organizace a provozovatel zdravotnické záchranné služby v Moravskoslezském kraji. Hlavní náplní činnosti organizace je zajišťování odborné přednemocniční neodkladné péče (PNP) na území Moravskoslezského kraje podle zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Přednemocniční neodkladná péče je zajišťována na území o rozloze 5 427 km² pro více než 1 250 000 obyvatel. V oblasti Moravskoslezského kraje je k dispozici více než 60 výjezdových skupin a jedna skupina letecké záchranné služby rozmístěných na 32 výjezdových základnách.[2][3]

Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje
ZkratkaZZS MSK
Vznik1. ledna 2004
Typpříspěvková organizace
Právní formapříspěvková organizace
Účelposkytování odborné přednemocniční neodkladné péče
SídloČesko Ostrava, Česko
PůsobnostMoravskoslezský kraj
ŘeditelMUDr. Roman Gřegoř (od roku 2004)
Oficiální webwww.zzsmsk.cz
Datová schránkamuamahn
Dřívější názevÚzemní středisko záchranné služby Ostrava
Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje
IČO48804525 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

K 31. prosinci 2003 zanikly okresní úřady a vzniklo Územní středisko záchranné služby Ostrava jako nástupnická organizace všech samostatných záchranných služeb v okresech Ostrava-město, Bruntál, Opava, Karviná, Nový Jičín a Frýdek-Místek.[4] Všechny výjezdové základny i jednotlivé dispečinky byly sloučeny pod jednu organizaci. 2. února 2005 byl změněn název organizace na Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje. 10. ledna 2013 se stal nový název organizace Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje. Od svého vzniku je záchranná služba v Moravskoslezském kraji největší územní záchranná služba v České republice.[2]

Organizační struktura

editovat

Moravskoslezský kraj je pro potřeby záchranné služby rozčleněn do šesti územních odborů, které čítají dohromady 32 výjezdových základen. Hranice územních odborů respektují víceméně hranice okresů. Jednotlivé výjezdové skupiny jsou řízeny z Integrovaného bezpečnostního centra (IBC).

Integrované bezpečnostní centrum

editovat
 
Integrované bezpečnostní centrum v Ostravě
 
Moravskoslezští záchranáři při kardiopulmonální resuscitaci
 
Sanitní vozidlo Volkswagen Transporter T5 vyjíždí častěji v režimu rychlá zdravotnická pomoc
 
Areál integrovaného záchranného systému v Ostravě; zde má sídlo ředitelství Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje, letecká záchranná služba a Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje
 
Volkswagen Touareg pro výjezdy v režimu Rendez-Vous
 
Kryštof 05, vrtulník letecké záchranné služby v Moravskoslezském kraji
 
Poloha stanice a akční rádius vrtulníku Kryštof 05
Podrobnější informace naleznete v článku Integrované bezpečnostní centrum.

Od ledna 2011 funguje v Moravskoslezském kraji Integrované bezpečnostní centrum.[5][6] Jedná se o jednotné krajské operační středisko, které obsluhuje veškeré složky integrovaného záchranného systému. Kromě samotné záchranné služby koordinuje také hasičský záchranný sbor, policii i městskou policii. V mnoha krajích již fungují samostatná krajská střediska pro záchrannou službu, ale v Moravskoslezském kraji jako v jediném je středisko společné pro všechny složky integrovaného záchranného systému.

Před spuštěním Integrovaného bezpečnostního centra byla záchranná služba obsluhována v oblasti Ostravy z Centra tísňového volání (CTV), které již fungovalo na principu obsluhy všech tísňových linek. Ostatní územní odbory však disponovaly samostatnými středisky pouze pro záchrannou službu. Celkem tak bylo v kraji šest zdravotnických operačních středisek záchranné služby.[5] Otevřením jednotného krajského operačního střediska došlo ke zkvalitnění vyhodnocování tísňových výzev a efektivnějšímu využití všech posádek.

Kromě Integrovaného bezpečnostního centra bylo v lednu 2011 otevřeno Informační centrum záchranné služby, které poskytuje občanům Moravskoslezského kraje informace a rady v případě zdravotních obtíží. Informační centrum vyhodnocuje především výzvy neakutního charakteru.[7][8]

Výjezdové skupiny

editovat

Na území celého kraje je k dispozici v nepřetržitém 24hodinovém provozu přes 60 výjezdových skupin a vzletová skupina letecké záchranné služby, jejichž počet se mění s pracovní a noční dobou. V mimopracovní dobu a v nočních hodinách je počet skupin snížen.[2] Výjezdové skupiny pracují v režimech rychlá zdravotnická pomoc (RZP) ve složení řidič-záchranář a zdravotnický záchranář, rychlá lékařská pomoc (RLP) ve složení řidič-záchranář, lékař a zdravotnický záchranář a rychlá lékařská pomoc v systému Rendez-Vous s lékařem v osobním automobile.[9]

Výjezdové základny

editovat

Na území Moravskoslezského kraje je zřízeno celkem 32 výjezdových základen, jejichž organizace je taková, aby byla přednemocniční neodkladná péče zajištěna do 20 minut od přijetí tísňové výzvy. Nejvíce výjezdových základen je umístěno na území odboru Nový Jičín. Od 1. ledna 2015 je v provozu nová výjezdová základna v Bílovci na Novojičínsku, která vznikla ve společném areálu s hasičským záchranným sborem. Základna je obsazena výjezdovou skupinou rychlé zdravotnické pomoci, která se oddělila od výjezdové základy ve Fulneku. Z Fulneku do konce roku 2014 vyjížděla skupina rychlé lékařské pomoci, která byla nahrazena v roce 2015 výjezdovou skupinou rychlé lékařské pomoci v systému Rendez-Vous.[10] K rozšíření víceúrovňového setkávacího systému Rendez-Vous došlo v roce 2015 také na území Ostravy.[10] Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje zajišťuje v Bruntále chod lékařské pohotovostní služby (LPS).[11] Kromě toho zajišťuje také provoz dvou protialkoholních záchytných stanic (PZS).[2]

Přehled výjezdových základen

editovat
Územní odbor (ÚO) Výjezdová základna Poznámka
Bruntál Bruntál LPS
Rýmařov
Krnov
Město Albrechtice
Vrbno pod Pradědem
Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Nošovice
Frýdlant nad Ostravicí
Třinec
Jablunkov
Karviná Karviná PZS
Orlová
Havířov
Český Těšín
Bohumín
Nový Jičín Nový Jičín
Bílovec
Fulnek
Odry
Frenštát pod Radhoštěm
Kopřivnice
Studénka
Opava Opava, ul. Olomoucká PZS
Opava, ul. Těšínská
Vítkov
Hlučín
Zábřeh u Dolního Benešova
Ostrava Ostrava-Zábřeh LZS
Ostrava-Fifejdy IBC
Ostrava-Poruba
Slezská Ostrava
Ostrava-Martinov

Letecká záchranná služba

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Kryštof 05.

Provoz letecké záchranné služby (LZS) byl v Ostravě zahájen 1. srpna 1989.[12][13] Zdravotnickou část posádky letecké záchranné služby zajišťuje Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje, ostatní provozní pracovníky včetně pilotů zajišťuje společnost DSA. Ta je také provozovatelem samotného vrtulníku, v současnosti moderního stroje Eurocopter EC 135 T2 .[13] Volacím znakem vrtulníku je Kryštof 05. Letecká záchranná služba je k dispozici 24 hodin denně.[12] Heliport je umístěn v areálu integrovaného záchranného systému v místní části Ostrava-Zábřeh. Zde má sídlo také a Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje. Vrtulník z Moravskoslezského kraje zasahuje často také ve Zlínském kraji, který leteckou záchrannou službu neprovozuje.[14][15]

Galerie

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku platný k 2015-01-01
  2. ↑ a b c d HUMPL, Lukáš. Organizační struktura [online]. Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje (dále jen ZZS MSK), rev. 2014-02-01 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Výjezdové skupiny a základny ZZS MSK [PDF]. ZZS MSK [cit. 2015-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-01. 
  4. ↑ HUMPL, Lukáš. Kdo jsme [online]. dále jen ZZS MSK, rev. 2013-10-25 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b HUMPL, Lukáš. Zdravotnické operační středisko ZZS MSK [online]. ZZS MSK, rev. 2013-08-02 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Integrované bezpečnostní centrum v Ostravě brzy zahájí ostrý provoz [online]. Česká televize, 2010-10-06 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ HUMPL, Lukáš. Informační centrum záchranné služby [online]. ZZS MSK, rev. 2012-12-20 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ Leták Informačního centra záchranné služby [PDF]. ZZS MSK [cit. 2015-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04. 
  9. ↑ HUMPL, Lukáš. Pozemní posádky [online]. ZZS MSK, rev. 2013-08-09 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b HUMPL, Lukáš. Záchranáři v MSK zefektivňují svou zásahovou činnost [online]. ZZS MSK, rev. 2015-01-01 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ HUMPL, Lukáš. Lékařská pohotovostní služba [online]. ZZS MSK, rev. 2013-08-02 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b HUMPL, Lukáš. Letecká záchranná služba Ostrava - Kryštof 05 [online]. ZZS MSK, rev. 2012-12-20 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Provoz LZS v Ostravě [online]. vrtulník.cz, 2011-06-17 [cit. 2011-09-27]. Dostupné online. 
  14. ↑ Záchranářům chybí v kraji vrtulník [online]. Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky, 2010-02-21 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  15. ↑ Základní informace [online]. Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdravotnická_záchranná_služba_Moravskoslezského_kraje&oldid=20631244“