Zdeněk Urbánek

český překladatel, romanopisec a vysokoškolský pedagog

Zdeněk Urbánek (12. října 1917 Praha12. června 2008 Praha[1]) byl český spisovatel, překladatel, vysokoškolský pedagog a disident-signatář Charty 77.

Zdeněk Urbánek
Narození12. října 1917
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. června 2008 (ve věku 90 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolánípedagog, překladatel, novinář, spisovatel, básník, teatrolog, redaktor a literární kritik
OceněníSpravedlivý mezi národy
Řád Tomáše Garrigua Masaryka mzz 3. třídy (1991)
Webhttp://www.zdenekurbanek.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Po maturitě (1936) studoval na filosofické fakultě UK. Po uzavření vysokých škol se stal redaktorem nakladatelství Evropský literární klub. V roce 1945 se stal redaktorem ve Svobodném slově, a poté pracoval na ministerstvu informací. Od roku 1949 pracoval v Československém státním filmu jako lektor a brzy jako dramaturgický tajemník umělecké rady. Od roku 1957 se zabýval především překlady a přispíval do různých časopisů o divadle, po roce 1968 se stal zakázaným spisovatelem. Z toho důvodu jeho překlady v této době vycházely pod jmény jeho přátel. Po roce 1972 přispíval do samizdatových a exilových literárně zaměřených periodik. Po roce 1989 psal do několika novin (např. Lidové noviny) a byl krátce rektorem AMU.

Zdeněk Urbánek již od konce 30. let sbíral umění a od počátku války se pohyboval v okruhu Jiřího Koláře, skupiny Sedm v říjnu a Skupiny 42. Základ jeho sbírky tvořila díla Jiřího Fuky a Libora Fáry (více než 100 položek), dále díla Jiřího Koláře, Václava Hejny a Kamila Lhotáka. Počátkem normalizace odprodal díla politických oportunistů Arnošta Paderlíka a Františka Jiroudka.[2]

Byl dlouholetým přítelem bývalého českého prezidenta Václava Havla. Ten mu v jedné své politické úvaze vysekl poklonu: „Po desetiletí jsem své texty dával před jejich zveřejněním k posouzení svému celoživotnímu příteli spisovateli Zdeňku Urbánkovi. Zdeněk před časem umřel. Bude-li vám to, co jsem tu napsal, připadat naivní, ne-li přímo hloupé, pak vězte, že za to může ten, kdo Zdeňka povolal do ráje a mne nechal ve světě bez Zdeňka.“[3]

Stát Izrael mu v listopadu 1992 udělil titul Spravedlivý mezi národy.[4]

  • Jitřenka smutku, 1939
  • Úžeh tmou, 1940
  • Příběh bledého Dominika, 1941
  • Hrdina obou pólů: život Roalda Amundsena, 1943
  • Cestou za Quijotem, 1949
  • Ztracená země, 1992
  • Domy plné událostí: eseje o divadle a dramatu, 1993
  • Zvláštní případy, 1993
  • Stvořitelé světa, 1995
  • Stvořitelé světa pokračují, 1996
  • Stvořitelé světa díl třetí, 1997
  • Stránky z deníků, 2003

Překlady (výběr)

editovat

Překládal především klasická díla britských (např. James Joyce, William Shakespeare) a amerických autorů (např. Francis Scott Fitzgerald).

Reference

editovat
  1. BEZR, Ondřej. Zemřel spisovatel a chartista Zdeněk Urbánek. iDNES [online]. 2008-06-13 [cit. 2008-06-13]. Dostupné online. 
  2. Rusinko M, 2018, s. 168-169
  3. HAVEL, Václav. Svět bez Zdeňka. S. A12–13. iDnes.cz [online]. 2010-04-23 [cit. 2015-02-18]. S. A12–13. Zveřejněno na osobních stránkách VH. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. [1]
  5. William Shakespeare: Richard III. [online]. Čerský rozhlas, 2016-04-02 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Marcela Rusinko, Snad nesbíráte obrazy? Cesty soukromého sběratelství moderního umění v českých zemích v letech 1948-1965, MUNI a P&B Publishing, Brno 2018, ISBN 978-80-7485-157-5

Externí odkazy

editovat