Wolfgang z Řezna
Wolfgang z Řezna (kolem r. 924 v severním Švábsku – 31. října 994 Pupping, dnes Horní Rakousy) byl benediktin, misionář a od r. 972 biskup v bavorském Řezně, který roku 973 povolil vyčlenit z řezenské diecéze diecézi pražskou. Je uctíván jako mučedník římskokatolickou církví.
Wolfgang z Řezna | |
---|---|
Narození | 924 Pfullingen |
Úmrtí | 31. října 994 (ve věku 69–70 let) Pupping |
Místo pohřbení | Bazilika sv. Jimrama |
Povolání | katolický kněz a katolický biskup |
Nábož. vyznání | křesťanství |
Funkce | řezenský biskup biskup |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPodle životopisu, který napsal roku 1050 benediktinský mnich Otloh z kláštera sv. Jimrama v Řezně,[1] pocházel Wolfgang z aristokratické rodiny hrabat z Pfullingenu ve Švábsku. V sedmi letech vstoupil do slavné klášterní školy benediktinů na ostrově Reichenau. Tam se spřátelil s pozdějším císařem Jindřichem II. z rodu Babenbergů, bratrem pozdějšího biskupa Poppa, poznal také italského gramatika Stefana z Novary. Roku 956 byl Wolfgang pozván do katedrální školy v Trevíru, kde poznal opata Ramwolda a naučil se mnišskému životu v askezi. Roku 964 Wolfgang vstoupil v Einsiedeln do řádu benediktinů, roku 968 jej svatý Oldřich Augsburský (Ulrych) vysvětil na kněze. Odtamtud odešel jako misionář do Uher a Panonie. Po smrti řezenského biskupa Michala roku 972 byl pozván na jeho místo a věnoval se zakládání kostelů i misijní činnosti. Ve stáří se odebral jako poustevník do Bavorska a dále do Solné komory, kde se vydal na inspekci opatství v Mondsee, pobýval v okolí jezera Wolfgangsee. Údajně u kaple sv. Otmara v Pupping byl zastižen pohany a ubit sekerou. Jeho tělo bylo převezeno do kostela sv. Jimrama v Řezně.
Úcta
editovatSvatý Wolfgang je uctíván zejména v Německu (je spolupatronem Bavorska a města Řezna), v Rakousku je centrem úcty poutní kostel v obci Sankt Wolfgang na břehu jezera Wolfgangsee v Solné komoře, dalšími jsou jeho misijní země Tyrolsko, Slovinsko, Maďarsko a české země. Od středověku mu byly zasvěceny desítky kostelů, kaplí nebo oltářů. Mezi nejstarší sochařské památky patří gotická náhrobní deska se sochou sv. Wolfganga v kostele sv. Jimrama v Řezně. K nejcennějším středověkým vyobrazením v malbě patří deska se sv. Wolfgangem od Mistra Theodorika v kapli sv. ostatků na hradě Karlštejně. Pověrečné úctě se odedávna těšily tzv. Wolfgangovy kameny v místech, která údajně navštívil. Poutníci na ně pro svou ochranu mají šlápnout. Jsou obdobou kamenů, uctívaných u nás jako šlépěje sv. Vojtěcha.
V roce 1873 byla přenesena část ostatků do svatovítské katedrály v Praze.[2]
Ikonografie
editovatWolfgang bývá vyobrazen v biskupském oděvu s insigniemi (berlou a mitrou) v legendárních scénách, model kostela v jeho ruce symbolizuje, že byl zakladatelem kostelů a kaplí. Jindy udílí požehnání nebo křtí pohany. V mučednické scéně bývá vyobrazen v momentu, kdy je napaden tesařskou nebo řeznickou sekyrou-širočinou. V reprezentačních scénách drží jako poznávací atributy model kostela a sekyru. Ve dvojicích bývá vyobrazen se svým světitelem sv. Oldřichem, někdy se sv. Benediktem, protože je patronem řádu benediktinů, v českých zemích také se sv. Vojtěchem.
Galerie
editovat-
Wolfgangova krypta
-
Gotický náhrobek v Řezně
-
Tvář z řezenského náhrobku
-
Relikviář v kryptě
-
Theodorikův obraz na Karlštejně
-
Wolfgang s ďáblem z Pacherova oltáře
-
Socha z Pacherova oltáře v Skt. Wolfgangu
-
Sv.Wolfgang a Oldřich, Hallstatt
-
Mariánská kaple Kájov
-
Kaple v místě úmrtí v Puppingu
-
Wolfgangův kámen, Kladenské Rovné
Reference
editovat- ↑ Originál se dochoval v knihovně v Einsiedeln
- ↑ CHLUMSKÝ, Jan. sv. Wolfgang [online]. catholica.cz [cit. 2011-10-01]. Dostupné online.
Literatura
editovat- BUBEN, Milan M.; KUČERA, Rudolf; KUKLA, Otakar A. Svatí spojují národy : portréty evropských světců. 2. rozš. vyd. Praha: Panevropa, 1995. 195 s. ISBN 80-85846-00-4.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Wolfgang z Řezna na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Volfgang v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Max Georg Kellner, heslo WOLFGANG, Bischof von Regensburg, OSB v Biographish-Bibliographish Kirchenlexikon
- Karl Uhlirz, heslo Wolfgang (Bischof von Regensburg) v Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Sv. 44, Duncker & Humblot, Leipzig 1898, S. 118–123.
Biskup řezenský | ||
---|---|---|
Předchůdce: Michael |
972 – 994 Wolfgang z Řezna |
Nástupce: Gebhard I. Švábský |