William Martin (přírodovědec)
William Martin (1767, Mansfield – 31. května 1810, Macclesfield) byl anglický přírodovědec a paleontolog, který navrhoval, že věda by měla jako důkazy při studiu přírodních dějin používat fosílie.[1] Publikoval první barevné obrázky a první vědeckou studii fosílií v Anglii.
William Martin | |
---|---|
Narození | 1767 Mansfield |
Úmrtí | 31. května 1810 (ve věku 42–43 let) Macclesfield |
Povolání | paleontolog |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život a dílo
editovatNarodil se roku 1767 v Mansfieldu v hrabství Nottinghamshire. Jeho otec pracoval v oblasti punčochářství, ale s tím přestal, aby se stal hercem v Irsku, kde vystupoval pod uměleckým jménem Joseph Booth. Také se věnoval vynalézání a malování portrétů. Zemřel roku 1797 v Londýně.[2] Martinova opuštěná matka, pocházející z Mallatrattu, se stejně jako otec věnovala herectví.[3]
Ještě když byl Martin dítětem, objevil se na pódiu jako pětiletý tanečník a později i recitátor. Bylo pro něj naplánováno, že se bude v Halifaxu (v Západním Yorkshiru) učit rýsování od Jamese Boltona. Mezi lety 1782 až 1785 byl u Derbyshirské herecké společnosti, když potkal White Watsona, se kterým začal spolupracovat při zkoumání derbyshirských fosílií.[2] Martinova práce týkající se fosílií a přírodních dějin mu nakonec zajistila, že byl zvolen členem Linného společnosti. Stejně jako Watson, i Martin byl ovlivněn dílem derbyshirského geologa Johna Whitehursta. Ten roku 1778 publikoval Zkoumání původního stavu a utváření Země (An Inquiry into the Original State and Formation of the Earth), jež obsahovalo významný dodatek, týkající se Všeobecných pozorování podloží v Derbyshiru (General Observations on the Strata in Derbyshire).[1] Avšak byl to Abraham Mills, kdo Martina před rokem 1789 převedl od zoologie na paleontologii.[2] v roce 1793 Martin publikoval Počty a popisy zkamenělin posbíraných v Derbyshiru (Figures and Descriptions of Petrifications collected in Derbyshire).[4]
Martin pracoval s Watsonem na vytvoření spojených spisů,[5] ale partnerství příliš nefungovalo, jelikož Watson prohlašoval, že jeho zásluhy nejsou dostatečně uznávané. Později Martin vydal část Watsony práce o fosíliích jen pod svým jménem.[6] v roce 1797 se oženil s herečkou, se kterou měl celkem šest dětí.[3] Roku 1798 se jim narodil syn William Charles Linnaeus Martin, který dostal jméno Linnaeus (Linné) díky Martinově zájmu o klasifikaci živých tvorů a poté, co se v dospělosti stal pracovníkem Zoologické společnosti v Londýně, vydal obrovské množství knih a článků o přírodních dějinách.[7]
Martin pracoval jako učitel v Burtonu nad Trentem, Buxtonu a nakonec, od roku 1805, na gymnáziu v Macclesfieldu.[2] Jeho zájem o přírodu však neklesal. Poslal Jamesi Sowerbymu artefakty, aby vytvořil jejich ilustrace.[2]
Do roku 1809 se Martin částečně věnoval i venkovskému herectví a vlastnil čtvrteční podíl v Buxtonském divadle. v roce 1809 vydal Petrifacta Derbiensia, které věnoval Siru Josephu Banksovi.[8] Toto dílo obsahuje ilustrace, jež Martinovi pomohly popsat fosílie a vápenec z období karbonu, které v Derbyshiru studoval. Nejistá však byla identifikace některých fosílií. Například korál řádu Rugosa je tu popsán jako úlomek z dosud neobjeveného bambusu.[8]
Petrifacta Derbiensia obsahují i záznam fosílie, kterou Martin považoval za typ narovnané loděnky. v knize popisoval, jak si Watsonův strýc a někteří pracovníci z mramorového lomu mysleli, že jde o pozůstatky malého krokodýlího ocasu. On sám si však nemyslel, že by cokoliv v jeho knize mělo být zbytkem z krokodýla.[9]
V roce 1809 Martin vydal také knihu Nástin pokusu o založení znalosti cizorodých fosílií na vědeckých základech (Outlines of an Attempt to establish a Knowledge of Extraneous Fossils on Scientific Principles).[10] Publikoval tak první vědeckou studii fosílií a paleontologie v angličtině.[2][4] s Johnem Fareyem diskutoval o možnosti spojení sil za účelem vydání geologické mapy Derbyshiru. Jeho onemocnění mu však zabránilo v další práci. William Martin zemřel na konci května 1810 a pohřben byl v Macclesfieldu. Jeho sbírka zkamenělin byla svěřena manželce a dětem.[2]
Dědictví
editovatMartinův výzkum ramenonožců byl oceněn roku 1844, kdy po něm byl pojmenován rod můr Martinia. Další ocenění přišlo o sedm let později, kdy dostal korál, jehož fosílie byla objevena v Derbyshiru, jméno Lithostrotion martini.[2] Martinův život a dílo jsou popsány v sekci nerostů v Derbském muzeu.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku William Martin (naturalist) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b MALCOLM, Dick. John Whitehurst and 18th Century Geology [online]. Revolutionary Players [cit. 2011-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-27. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h TORRENS, H. S. Martin, William (1767–1810). Oxford Dictionary of National Biography. 2004. (anglicky)
- ↑ a b HIGHFILL, Philip H.; BURNIM, Kalman A.; LANGHANS, Edward A. A biographical dictionary of actors, actresses, musicians, dancers, managers and other stage personnel in London, 1660-1800. [s.l.]: SIU Press, 1973. Dostupné online. S. 232–233. (anglicky)
- ↑ a b CLEEVELY, R. J. World palaeontological collections. [s.l.]: [s.n.], 1983. Dostupné online. S. 365. (anglicky)
- ↑ Derbyshire's Men of Science [online]. Derbyshire.gov.uk [cit. 2011-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-15. (anglicky)
- ↑ COOPER, Michael P. The Devonshire Mineral Collection of Chatsworth House. Mineralogical Record. 2005. (anglicky)
- ↑ PARKER, J. Obituary. The gentleman's magazine and historical review. 1864, čís. 216, s. 536. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b MARTIN, William. Petrifacta Derbiensia. [s.l.]: [s.n.], 1809. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Petrifacta Derbiensia, s. 33–34.
- ↑ MARTIN, William. Outlines of an Attempt to establish a Knowledge of Extraneous Fossils on Scientific Principles. [s.l.]: [s.n.], 1809. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu William Martin na Wikimedia Commons