Wikipedie:Pod lípou (pravidla)/archiv 2022-01

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Návrh na změnu pravidla o nevhodných uživatelských jménech

Ahoj! Myslím, že nastal čas, abychom změnili pravidlo o nevhodných uživatelských jménech a přidali do něj jako nevhodné uživatelské jméno i situaci, kdy uživatelské jméno je (pouze) jméno nějaké společnosti a podobně.

Myslím, že uživatelé registrovaní pouze pod jménem firmy velmi pravděpodobně porušují pravidla o placeném přispívání (sekce Zatajené placené přispívání). Kromě toho jsou takové účty pravděpodobně tak jako tak v rozporu s pravidlem o blokování, sekce Veřejné účty.

Co myslíte vy?

S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 8. 3. 2022, 14:17 (CET)

S tím souhlasím, BTW o výlučně firemních a skupinových UN také na WP:ISU. --Kacir 8. 3. 2022, 15:23 (CET)

Souhlasím. OJJ, Diskuse 8. 3. 2022, 15:25 (CET)

Vznik dalšího pravidla nezabrání problému.

Vím, že budu s názorem ojedinělý a rozumím důvodům, uvedeným výše, které jsou rozumné. Přesto: Nevím, o jak frekventovaný problém se jedná, aby bylo nutno vytvářet další pravidlo. Já sám jsem na uživatelské jméno kryjící se s názvem firmy nenarazil. Zato jsem potkal desítky stránek, které jsou zjevně redigovány zaměstnancem firmy, ale nick je jiný. Takže bychom použili na výlov rybníka síť s příliš velkými oky, většina kaprů by propadla.

Práce pracovníka firmy, který má přesnější přístup k informacím, nemusí být škodlivá, je-li korigována jinými wikipedisty (viz vývoj stránky Alza.cz do přijatelné podoby). Je třeba spíš než nové pravidlo používat selský rozum a nemilosrdně likvidovat texty reklamní a sebechvalné povahy. Jejich vzniku ale administrativní opatření nezabrání.

Navíc (ale to je jen kuriozita) existují wikipedisté, kteří si za přezdívku zvolili název firmy (Škoda1203, Apple), a s firmou nemají nic společného. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 8. 3. 2022, 17:21 (CET)

Dle návrhu se nejedná o nové pravidlo, ale jen o doplnění sekce Nevhodná uživatelská jména „firemními účty“ typu Alza. --Kacir 9. 3. 2022, 00:18 (CET)

Souhlas s předřečníky – evidentně „sdílené“ účty jsou taky někdy k vidění; jasně, pravidlo nutně nezabrání vzniku onoho článku, ale jako dodatek k uživatelským jménům by mi to dávalo smysl. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 8. 3. 2022, 21:50 (CET)

Na to se dají namítnout dvě věci.

1. Pokud se účet jmenuje jako nějaká firma či její výrobek a edituje články spojené s touto firmou či výrobkem, je to aspoň na první pohled patrné.
2. Pozor na náhodné podoby a SUL. A na uživatele, kteří jsou pouze fanoušci něčeho (třeba můj bratranec je velký fanoušek jisté značky aut a zvolil si podle toho svůj nick na různých serverech.)

Takže i kdybychom tuto změnu pravidla zavedli, bude to spíš kosmetická změna než praktická. A články o firmě Já a Syn nebude editovat účet JaaSyn ale Pepa123. --JAnD (diskuse) 9. 3. 2022, 08:23 (CET)

Pták roku - kam přesunout?

Zdravím kam přesunout a vyjmout z článku Pták roku (všetky krajiny, kde ich vyhlasujú) české druhy s titulem Pták roku (na vybratie do samostatného článku) -> na stránku Pták roku (Česko) alebo Pták roku (Česká republika)?

• Pre sporné přesuny to nešlo. Prosím poraďte tu: Diskuse:Pták roku -> Pták roku - kam přesunout? (2022), díky--Tom778 (diskuse) 23. 3. 2022, 23:06 (CET)

Národnost: Češi (??)

Ve vyšších stovkách infoboxů vidím vyplněnou rubriku Národnost: Češi (např. zde. Osobně mě z toho bolí oči, moje národnost je česká, případně jsem národností Čech. Pokud to vadí více wikipedistům, ručně taková změna dělat nejde. Pokud to vadí jen mně, jsem holt starý a konzervativní :-). Zdraví--Svenkaj (diskuse) 29. 10. 2021, 19:53 (CEST)

@Svenkaj: Infobox přebírá štítek z Wikidat a ten je Češi (Q170217). Měnit na Wikidatech nepovažuji za dobrý nápad, takže jedině nějak vysvětlit infoboxu, že Češi => česká a totéž u desítek dalších národností (a do toho se ozvou jiní, že něco jako např. francouzská národnost neexistuje). --JAnD (diskuse) 29. 10. 2021, 20:14 (CEST)

To je kvůli automatickému přebírání z Wikidat. Národnost je „česká“, „Češi“ jsou národ. --Mario7 (diskuse) 29. 10. 2021, 20:15 (CEST)

@JAn Dudík, Mario7: Je-li to přebíráno z Wikidat, beru připomínku zpět. Není to optimální gramatický tvar, ale co naděláme. Dík za vysvětlení. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 29. 10. 2021, 22:33 (CEST)

No když Národnost je „česká“ a Národ je „Češi“, tak by se u položky Národnost měl změnit buď název nebo obsah. Stávající Národnost: Češi je urážkou jazyka. --Jann (diskuse) 30. 10. 2021, 11:12 (CEST)

Jenže je v tom trochu problém - Národnost je něco jiného než etnicita, ale na Wikidatech je pro obojí dohromady etnická příslušnost (P172). A kromě toho ještě státní příslušnost = státní občanství (P27) --JAnD (diskuse) 30. 10. 2021, 16:14 (CEST)

Rozdíl mezi národností a etnicitou je pro tuto diskuzi irelevantní. Řešený - gramatický - problém je, že položka Národnost (i případně Etnická příslušnost) se v civilizované češtině musí vyplňovat adjektivem („česká“), případně substantivem v jednotném čísle („Čech“), nikdy substantivem v čísle množném („Češi“). Pro etnicitu čeština funguje stejně a proto i všeliká etnika budou mít/mají úplně stejný problém s přebíráním z Wikidat - lze psát "Etnicita": „chodská“, nebo „Chod“, nikoliv však „Chodové“. Korektně vložit „Chodové“ (resp. „Češi“) lze leda do položky "Etnikum" (resp. "Národ"). --Jann (diskuse) 30. 10. 2021, 21:29 (CEST)

Řešením by bylo národnost z Wikidat nepřebírat. Data jsou z valné většiny neozdrojovaná (popř. „ozdrojovaná“ odkazem na Wikipedii či falešnými referencemi) a extrémně nespolehlivá, z velké části vygenerovaná automatickými nebo poloautomatickými nástroji za použití pochybných „heuristických“ postupů.--Shlomo (diskuse) 2. 12. 2021, 07:55 (CET)

To by mi přišlo jako nejlepší řešení - ale dá se to zablokovat hromadně u všech článků? --Helena Dvořáková (diskuse) 31. 3. 2022, 22:16 (CEST)

Dá se nastavit v šabloně infoboxu, tím pádem to ovlivní všechny články používající daný infobox. Případně se dá nastavit v modulu, který obstarává sosání wikidat, aby některé nespolehlivé vlastnosti nepředával dál, nebo je předával jen za určitých podmínek (např. mají-li uveden věrohodně vyhlížející zdroj); pak to ovlivní všechny či skoro všechny infoboxy na projektu. Ale takový zásah už by asi chtěl zřetelný komunitní konsensus.--Shlomo (diskuse) 1. 4. 2022, 09:57 (CEST)

Lidé „českého původu“

User:Tynako se aktuálně pustila do rozšiřování kategorizace lidí podle „českého původu“. Několik takových kategorií zde již dříve existovalo, nicméně bych rád, abychom si v rámci projektu ujasnili:

1. zda tady takovou kategorizaci výhledově chceme,
2. zda jen pro Čechy/Česko, nebo i pro jiné národy/státy/etnicity,
3. podle jakých kritérií posuzovat „původ“ ve sporných případech.

Podobná diskuse už se vedla u kategorie Čeští Židé, tam se nějak ustálilo, že kritériem jejich „češství“ je místo narození. Toto je ale přece jen trochu jiný případ.--Shlomo (diskuse) 2. 12. 2021, 08:14 (CET)

Přechylování ženských příjmení

Do podstránky doporučení jsem vložil návrh na doporučený postup. Wikipedie:Přechylování ženských příjmení/Návrh Doporučený postup Tímto chci poprosit komunitu o vyjádření výhrad, diskusi nad návrhem a případné vyjádření podpory k návrhu. Návrh sice vychází z platného doporučení, ale je jeho rekodifikací a doplněním. --Rosičák (diskuse) 11. 11. 2021, 18:45 (CET)

Podporuju návrh - je to pěkně strukturované. --Helena Dvořáková (diskuse) 31. 3. 2022, 21:05 (CEST)

Pravidla pro vnitřní odkazy - kdy nejsou vhodné

Zdravím, na diskusní stránce Vnitřní odkazy se rozběhla debata ohledně rozporu různých doporučení - hlavně týkající se modrých odkazů u dat/roků. Něco jiného než na stránkách věnovaných přímo odkazům se píše na WP:VAS a WP:BIO. I když to není přímo v rozporu, není to tam moc výstižně. Něco se totiž týká úvodu, něco článků obecně. Jestli jsem vše správně pochopila, tak v úvodní sekci biografických článků se modré odkazy dělají jak na rok, tak na měsíc a den. U jiných článků (třeba historických) bývají také v úvodu data, která je možná vhodné odkazovat. Ale jinde by se tím mělo velice šetřit. Je v tomto souhlas?

Přemýšlím, k čemu vlastně odkaz na datum slouží. Běžnému čtenáři vlastně nikdy k ničemu - jak moc někoho zajímá, co dalšího se stalo v onom roce nebo dni? Nám wikipedistům by odkaz mohl sloužit v případě, bychom chtěli doplnit kalendárium. Ale pak má jednoznačně smysl dělat modré odkazy na data jen v tom úvodu.

Bude-li na tom shoda, pak bych rozhodně upravila texty doporučení a nápověd a doplnila je asi v tom smyslu, že "(s výjimkou úvodu) je třeba vždy zvážit, zda může být pro čtenáře článku užitečné podívat se na odkazovaný článek"... --Helena Dvořáková (diskuse) 31. 3. 2022, 21:52 (CEST)

Plně souhlasím, dělám to tak už poměrně dlouho. --frettie.net (diskuse) 31. 3. 2022, 23:19 (CEST)

Ad úvod článku: Do úvodu vybíráme nejdůležitější informace, tedy i nejdůležitější data (roky), z toho logicky plyne, že se v úvodu obecně roky častěji odkazují. Ale naznačený princip: o užitečnosti odkazu přemýšlíme jen v textu článku, v úvodu odkazy bez přemýšlení sázíme – v pravidlech není a je to dobře. Naopak v úvodu má být vysoko nasazená laťka nejen důležitosti informací, ale i relevantnosti odkazů vzhledem k tématu článku; v textu článku je ta laťka níže, protože se jde víc do podrobností. V praxi se to aplikuje tak, že u nějaké méně významné události v úvodu rok neodkážu – odkaz v konkurenci ostatních odkazů není dost relevantní, ale v příslušné kapitole článku, kde se okolnosti dané události podrobněji rozebírají, odkaz na stejný rok uvedu, protože vzhledem ke kapitole už relevanci má. S relativní důležitostí souvisí i ta zvýrazňovací funkce – odkaz, který užitečně zvýrazní důležitý rok v rámci kapitoly, v úvodu způsobí přemodření a zvýraznění něčeho, co vzhledem k celému článku až takovou důležitost nemá. --Matěj Orlický (diskuse) 1. 4. 2022, 16:35 (CEST)

Návrh by podle mě jiný význam než výjimku pro úvod neměl, protože princip „odkaz má být užitečný pro čtenáře“ platí pro odkazy obecně a v pravidlech už formulován je, o něco méně mlhavě. Pokud bych měl hledat nějaký princip a vodítko pro odkazy na roky, navázal bych na formulaci svého stanoviska z roku 2015 ve Wikipedie:Žádost o komentář/Interní odkazy na data a letopočty a posuzoval, zda 1) rok se váže k nějaké podstatné události, kterou by odkaz čtenáři mohl pomoci zařadit do historických souvislostí, nebo 2) jde jen o časové zařazení a dění v daném roce nemá k popisovanému podstatný vztah. Názorně na příkladu: 1) Karel IV., v letech 1346 až 1378 český král,… 2) …postaveno v době vlády Karla IV. (1346–1378). V prvním případě jsou Karlova korunovace a úmrtí prvořadými událostmi české historie, v druhém jde jen o přibližné časové zařazení a rok 1346, ani 1378 pravděpodobně nemá k dané stavbě žádný vztah.

Ještě poznámka na základě toho, co v ŽoKu píše Juandev: Máme tu sektu puristů, která vědomě nerespektuje mainstreamový úzus české Wikipedie a maže odkazy na roky (nejen) v DČ a NČ, protože na en wiki to tak mají. --Matěj Orlický (diskuse) 1. 4. 2022, 19:41 (CEST)

Nemyslím, že někdo "puristicky" maže odkazy na roky kvůli tomu, že to tak je na enwiki, ale proto, že mu připadají v kontextu nesmyslné a nikam nevedoucí a že je jich tam příliš mnoho. Např. v (pěkném a rozsáhlém) článku Frýdlant (zámek) jsou dle mého názoru zcela přebytečné všechny odkazy týkající se majitelů zámku, s výjimkou těch, co se vážou ke střídání majitelů a k pro zámek klíčovým událostem. A samozřejmě jsou nevhodné odkazy na století. Pokud jde o zvýraznění, i tady méně znamená více. Spíš mi připadá škoda, že nejde lehce zvýraznit jména bez článků jinak než červeným odkazem. Např. u málo významných členů nějakého rodu asi není vhodné "volat" po článku (když stejně žádné další informace nejsou), a zatímco i hodně "zamodřený" článek nevypadá špatně, článek plný červených odkazů už jo. (To ale bylo jen postesknutí mimo mísu). --Helena Dvořáková (diskuse) 4. 4. 2022, 15:10 (CEST)

Černé na bleděmodrém: „…máme vlastní doporučení a tušímže odkazujeme na en“. Nejde o „puristicky mažou“, to je jen s nadsázkou řečené „zastánci minima odkazů na roky“. Jde o nepřípustné sektářství shrnuté do slov „máme vlastní“. Ve vašem příkladu by část odkazů neprošla mnou navrženým testem, ale ve srovnání s průměrem na WP to není žádný exces. Naopak jako projev extrémismu hodnotím NČ Přemysl Otakar II., kde jsou v celém článku odkázány jen tři letopočty v úvodu. S výjimkou sekce Potomci, kde je úplně nesmyslně a zvráceně formalisticky aplikované WP:BIO.

Problém se nedá vyřešit tím, že se napíše, že odkazy mají být užitečné nebo že nemají být nesmyslné, protože o to spor vůbec není. Shoda není na určení hranice té užitečnosti/smysluplnosti. A pokud není dosaženo konsensu, resp. konsensus je příliš široký, tak je potřeba respektovat odlišné názory, tak jako v mnoha dalších oblastech na wiki. V tomto případě to znamená, že purista bude dělat méně odkazů, ale nebude z článků dalších wikipedistů odmazávat všechny odkazy, které jsou podle něj „nesmyslné“. A opačně, modřič bude dělat více odkazů, ale nebude systematicky zamodřovat články, kde jsou zvýrazněné jen ty nejdůležitější roky. A myslím tím mainstream pravidel znalých wikipedistů, kteří se částěčně shodnou. --Matěj Orlický (diskuse) 5. 4. 2022, 13:54 (CEST)

Výsledky z hlasování o ratifikaci Pokynů pro prosazování Všeobecného kodexu chování jsou zveřejněny

Tuto zprávu můžete najít přeloženou do dalších jazyků na Meta-wiki.

Další jazyky • Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka

Tým pravidel pro důvěryhodnost a bezpečí zveřejnil výsledky ratifikačních voleb Pokynů pro prosazování Všeobecného kodexu chování. Hlasování bylo ukončeno 21. března 2022. Podívejte se na výsledky a přečtěte si více na Meta-wiki.
--MNadzikiewicz (WMF) (diskuse) 11. 4. 2022, 08:51 (CEST)

Aktuálně (ne)projednávané body

Milí kolegové, po nějaké době si opět dovolím sepsat malý přehled návrhů pravidel a doporučení ŽOKů, kde většinou diskuse, bohužel, delší dobu nepokračuje. Obávám se, že pokud se třeba do týdne neobjeví nějaká snaha u jednotlivých oblastí nějak pokračovat, tak bude nejlepší návrhy oficiálně přesunout mezi neaktivní.

• Úprava pravidla (vyhodnocování voleb do AV) – diskuse 5 let neprobíhá.
• Úprava pravidla (kolize funkcí AV) – totéž.
• Úprava doporučení (vyhodnocování ŽOKů) – návrh bez odezvy.
• Úprava doporučení (revize uzavření ŽOKu) – nedosaženo konsenzu.
• Návrh doporučení (vyhodnocování konsenzu) – od roku 2016 bez posunu (vyjma jednoho vyjmutého odstavce).
• Návrh doporučení (propagační článek) – několik úprav návrhu v posledním roce, diskuse 2 roky mrtvá.
• Návrh doporučení (transkripce japonštiny) – návrh se nějak vyvíjí, diskuse ale neprobíhá.
• Návrh doporučení (významnost míst)) – po aktivní diskusi článek míří k zamítnutí?
• Návrh doporučení (zpravodaj české Wikipedie) – neaktivní návrh
• Žádost o komentář (názvy článků událostí) – bohatá diskuse, zralé na uzavření
• Žádost o komentář ((ne)závislost zdrojů) – momentálně nejnovější žádost

--Lukša (diskuse) 20. 4. 2022, 20:35 (CEST)

Revised Enforcement Draft Guidelines for the Universal Code of Conduct

You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.

Další jazyky • Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka

Hello everyone,

The Universal Code of Conduct Enforcement Guidelines Revisions committee is requesting comments regarding the Revised Enforcement Draft Guidelines for the Universal Code of Conduct (UCoC). This review period will be open from 8 September 2022 until 8 October 2022.

The Committee collaborated to revise these draft guidelines based on input gathered from the community discussion period from May through July, as well as the community vote that concluded in March 2022. The revisions are focused on the following four areas:

1. To identify the type, purpose, and applicability of the UCoC training;
2. To simplify the language for more accessible translation and comprehension by non-experts;
3. To explore the concept of affirmation, including its pros and cons;
4. To review the balancing of the privacy of the accuser and the accused

The Committee requests comments and suggestions about these revisions by 8 October 2022. From there, the Revisions Committee anticipates further revising the guidelines based on community input.

Find the Revised Guidelines on Meta, and a comparison page in some languages.

Everyone may share comments in a number of places. Facilitators welcome comments in any language on the Revised Enforcement Guidelines talk page. Comments can also be shared on talk pages of translations, at local discussions, or during conversation hours. There are a series of conversation hours planned about the Revised Enforcement Guidelines; please see Meta for the times and details.

The facilitation team supporting this review period hopes to reach a large number of communities. If you do not see a conversation happening in your community, please organize a discussion. Facilitators can assist you in setting up the conversations. Discussions will be summarized and presented to the drafting committee every two weeks. The summaries will be published here.

MNadzikiewicz (WMF) (diskuse) 11. 9. 2022, 10:37 (CEST)

Zdrojování katalogem

Mám problém zdrojovat články o technických tématech. V mém případě hlavně z oboru elektroinstalatérství, někdy i související témata ze stavebnictví. Tištěné odborné knihy v současnosti (září 2022) nevycházejí vůbec nebo jen velmi vzácně. Moderní témata (chytrá domácnost, inteligentní dům) se knihami, které vyšly před 20 lety zdrojovat nedají, v té době to nebylo téma. Vysokoškolská skripta se také vydávají minimálně. Odborné časopisy přestaly vycházet, zničil je Internet. Webové stránky do zdrojů uvádět nechci. Z principu věci je jejich obsah proměnlivý, po několika měsících už mnou použitý text nemusí být dostupný. Informace získávám z různých firemních publikací, katalogů nebo kurzů, které pořádají výrobci materiálů a přístrojů. Zajímalo by mne, zda by bylo obecně přijato zdrojování například katalogem velkoobchodu se stavebninami. Katalog je tiskovina veřejně dostupná, nejedná se o interní materiál. --Leotard (diskuse) 30. 9. 2022, 08:13 (CEST)

Neexistují nějaké věrohodné weby, elektronické časopisy? ty by byly asi nejvhodnější. Katalogy mají ten problém, že jsou svým způsobem závislým či propagačním zdrojem.

Záleží i na tom, co konkrétně je potřeba zdrojovat, byly by nějaké příklady? --JAnD (diskuse) 30. 9. 2022, 14:30 (CEST)

Neexistují weby, které by nebyly "svým způsobem závislým či propagačním zdrojem". I weby, které nepatří konkrétnímu prodejci nebo výrobci, žijí z inzerce (www.elektrika.cz). Elektronické časopisy? Co si pod tím mám představit? Buď už zanikly, nebo žijí z inzerce (www.hw.cz). Nevím, co chceš uvést jako příklad, články na wiki neexistují. Mimo jiné právě proto, že je v rámci místních (dosti konzervativních) podmínek nelze ozdrojovat. Něco jsem si připravil, ale nebudu to sem dávat aby mi to nějaký horlivec smazal. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Leotard (diskuse • příspěvky)

Oborem jsem nepolíben, ale letmým pohledem na obě zmíněné stránky se mi zdá, že jde o solidní oborové informační weby, které patrně nebudou mít problém s definicí WP:VZ. --Harold (diskuse) 30. 9. 2022, 20:30 (CEST)

Elektrika.cz a hw.cz obsahují celkem solidní obsah. Nejdou a nemůžou jít do hloubky, kterou bych rád dostal do některých článků. Ty detaily jsou právě v katalozích. Udělám sem výstřižek z některého katalogu, který mám v PDF, aby to bylo jasné.--Leotard (diskuse) 1. 10. 2022, 12:10 (CEST)

Katalog firmy je velmi pravděpodobně nevhodný vzhledem k zaujatosti autora/vydavatele vůči tématu. Tomu zarputilému odporu k online zdrojům nerozumím, jejich podobu v době návštěvy a využití je možné archivovat ve webových archivech, což sice trvanlivost úplně nezaručí, ale jinak se mi zdá inklinace k firemním tiskovinám spíš tou horší cestou. Ovšem pokud by se i u webů mělo jednat jenom o firemní stránky producentů nebo jinak na tématu zainteresovaných vydavatelů, byly by nejspíš podobně nevhodné jako ty katalogy. Holt nám nezbývá než se omezit na informace obecnější povahy bez těch podrobností, pokud ještě nestály za publikaci někomu nezávislému. --Bazi (diskuse) 1. 10. 2022, 13:33 (CEST)

Ano, omezit se na informace obecnější povahy, publikované pomocí online zdrojů, to je přesně to co směřuje českou Wikipedii do pekel. V online zdrojích se dá najít spousta informací o pomíjivých celebritách, událostech, na které si za pár týdnů nikdo nevzpomene, v lepším případě neskutečně rozsáhlé informace o fotbalistech z nějaké té páté ligy v Chorvatsku. Návod použít povrchní online zdroje beru jako odpověď. Já o takový způsob práce nemám zájem. Takže nic. Inforamce na wiki si pohledám v německé verzi (moje angličtina je hodně chabá) a česky psanou Wikipedii prostě budu ignorovat. Také řešení.--Leotard (diskuse) 1. 10. 2022, 18:32 (CEST)

Vaše dojmy o peklech nesdílím. Je lhostejné, zda je zdroj tištěný, nebo online, důležitější je jeho věrohodnost a nezaujatost vůči tématu. Ve Vašem podání jako by bylo všechno online bulvární a pochybné a všechno tištěné seriózní a dokonalé. Tak to není. Ale když ignorujete, co píšu, a překrucujete si to po svém, těžko se dobrat něčeho lepšího. --Bazi (diskuse) 1. 10. 2022, 20:54 (CEST)

Je-li vzorem německá wikipedie, pak je přirozené se zeptat, jaké zdroje používá ona a proč by neměly být dostatečné i pro wikipedii českou.--Tchoř (diskuse) 15. 10. 2022, 19:08 (CEST)

Název instituce jako uživatelské jméno

Ahoj, kdysi jsem někde četl, že uživatelské jméno by nemělo být názvem instituce, ale teď to nemůžu najít. Poradíte mi prosím, kde hledat? Nebo se situace změnila a už to neplatí? Předem děkuji --Gampe (diskuse) 8. 11. 2022, 14:06 (CET)

Ahoj, diskuse se o tom vedla, ale pokud vím, k formální úpravě pravidla to nakonec nevedlo. Pokud tě diskuse zajímá, můžu zkusit pohledat v archivech. Jako pravidlo to ale existuje na enwiki (en:WP:ISU). Zdraví, --Martin Urbanec (diskuse) 8. 11. 2022, 14:55 (CET)

Díky! --Gampe (diskuse) 9. 11. 2022, 07:48 (CET)

Reference v češtině

Nedávno se diskutovalo o překladech mezi jazykovými verzemi Wikipedie. Chtěl bych v návaznosti na to navrhnout jednu konkrétní jednoduchou úpravu dosavadního přístupu k referencím, zejména s ohledem na použití citačních šablon. Součastná praxe i doporučení v dokumentaci šablon (možná i na dalších místech včetně nápovědy, to by se muselo ještě projít a dohledat) upřednostňuje uvádění jazyka v referenci pouze pro cizojazyčné zdroje, zatímco u zdrojů v češtině se jazyk uvádět nemá (a v praxi se často odstraňuje). Navrhuji tuto výjimku pro češtinu zrušit. Ne že by muselo být uvádění češtiny nově povinností vždy a všude, ale prozatím by se aspoň mohla neodstraňovat, její uvádění tolerovat.

Důvody a užitky:

• Automatické načítání údajů pro reference ve VisualEditoru i v citačním rozšíření pro wikitextový editor načítají jazyk jako jeden z mála údajů korektně z převážné většiny webů. Aby se dodržely dosavadní zvyklosti, znamená to tento údaj promazávat, což považuji za zbytečný úkon navíc.
• Pro překlady článků z češtiny do cizích jazyků je uvádění jazyka užitečné, při přenosu tam by ten údaj nejspíš měl doplňovat. Už pro samotnou orientaci překládajících považuji uvedení (také) češtiny spíše za užitečné, rozliší se tak i snáz český zdroj od zdroje s neznámým/neuvedeným jazykem.
• Je možné, že výhledově při větším propojování s Wikidaty a důkladnějším zpracování referencí na nich bude výhodné mít ten údaj vyplněný pro případný strojový přenos tam. A zároveň dojde ke sjednocení naopak při využití referencí z Wikidat na Wikipedii. Protože tam se údaj o jazyku hodí tím spíš, požaduje se tam uvádění jazyka i pro externí odkazy, názvy autorských děl atd.

Možná námitka se může opírat o české citační normy, pokud ty uvádění češtiny nepodporují. Ale myslím, že vzhledem ke specifické povaze globálního projektu Wikipedie (a tím spíš Wikidat) je taková odchylka odůvodnitelná. Kdyby to přesto mělo vadit, případným kompromisním řešením by mohlo být nastavení citačních šablon tak, aby při vyplněné češtině parametr jazyka prostě nezobrazily. --Bazi (diskuse) 17. 5. 2022, 18:18 (CEST)

Poslední bod (automatické nezobrazování neužitečné informace „česky“) by mi přišel velmi rozumný, čímž by bylo by vyřešeno bez dalekosáhlých diskusí o zbytku. --Mormegil ✉ 17. 5. 2022, 18:55 (CEST)

Naprosto souhlasím. To omezení možná mělo smysl ještě někdy v dobách, kdy se v šablonách těžko pracovalo s parametry jinak, než že se jen jednoduše vložily, ale už mnoho let mi konkrétně tahle věc přijde jako řešená na špatné úrovni – pokud norma praví, že čeština se neuvádí, tak ji prostě neuvedu, ale to nic nemění na tom, že jazykem toho dotyčného dokumentu čeština dál zůstává. Je to asi i o změně náhledu na šablony – dokud se na ně nahlíželo skutečně jen na „šablonu“, tj. jakousi předchystanou formulku, v níž vyplním bílá místa a ušetřím si psaní, pak ten dosavadní přístup dával smysl; ale dnes už je na ně stále více hleděno jako na jakýsi program (ostatně pokročilé šablony v Lua už skutečný program jsou) a ten ze své podstaty umí pracovat mj. s podmínkami, tj. „když hodnota je čeština, tak nezobraz nic, jinak zobraz hodnotu“. I další uvedené argumenty, týkající se přenositelnosti, jsou správné. --Blahma (diskuse) 17. 5. 2022, 22:18 (CEST)

Ještě mě k tomu řešení napadá, jestli při obrovském (a stále rostoucím) množství použití citačních šablon nebude mít náhodou podobná podmínka "když" nějaký vliv na zatížení strojů a načítání stránek. To asi nedokážu dostatečně kvalifikovaně posoudit. --Bazi (diskuse) 19. 5. 2022, 00:04 (CEST)

Ano, uvádět češtinu je sice relativně nadbytečné, ale ne špatně. A pokud se nebude zobrazovat, bude to OK. --JAnD (diskuse) 18. 5. 2022, 13:31 (CEST)

Podporuju seškrtávat výjimky pro (ne)uvádění (čehokoliv) editorem. Výjimky v zobrazování řešit přímo v šablonách (a jiných zpracovacích zobrazovacích místech). --Chrz (diskuse) 18. 5. 2022, 13:42 (CEST)

Protože zde panuje souhlas s úpravou a zároveň bylo voláno po kvalifikovaném posouzení případné technické zátěže, kterou by změna oproti současnému stavu přinesla, objevil jsem Jvsův testovací modul, v něm jsem doplnil příslušnou podmínku (tj. „nezobrazuj nic, pokud bys měl zobrazit češtinu“) a vyzkoušel změřit rychlost na jednoduché Citaci periodika jen s titulem, url, datem přístupu a různými hodnotami jazyka – a to jak pro původní, tak pro upravený modul (rozdíl v modulech je v chování při zadaném jazyku čeština).

Díky tomu, že test na češtinu se volá až po testu na prázdnost parametru, zůstává doba zpracování při prázdném nebo nezadaném parametru jazyk před i po změně stejná. Při jazyce čeština se po změně časová náročnost sníží na 44 % původní – protože není nutno dohledávat, že kódu „cs“ odpovídá řetězec „čeština“ (což se děje poměrně složitě přes další šablonu a další modul se seznamem všech možných jazyků), ani nic vypisovat. Při jiném zadaném jazyce (testována angličtina) se časová náročnost o 25 % zvýší (protože přibyl test na to, zda zadaným jazykem není čeština). Podotýkám, že počítám s údajem „Využití času Lua“ a že všechny ty hodnoty jsou v rozmezí 6 až 18 milisekund, přičemž se samozřejmě používá vyrovnávací paměť, tj. ani tyto krátké výpočty neprobíhají opakovaně v okamžiku zobrazování stránky, nýbrž typicky pouze jednou ihned po jejím uložení. Kontext také dodá informace, že limit pro čas je 10 sekund, tj. takovýchto citací by se za tu dobu zvládlo vygenerovat tisíce.

Reálným problémem při použití velkého množství šablon je spíše bohatství wikikódu, který z nich leze a který musí zobrazovací jádro zpracovat (což navrhovanou úpravou nezhoršíme – ba je spíše šance, že mu místy ulevíme odstraněním někde dnes zobrazovaného údaje o češtině). A když odhadnu, že velkou část, možná většinu, citací v české Wikipedie tvoří zdroje v češtině (nemám tuto úvahu nijak podloženu), tak se ten už tak menší negativní efekt na jinojazyčné zdroje bude ve výsledku hodně malý ve srovnání s tím, co lze potenciálně naopak ušetřit na česky psaných zdrojích. Tedy shrnuto: Většího zatížení bych se nebál a protože zde, zdá se, panuje konsenzus, navrhuji mou změnu po kontrole nasadit – o což bych rád požádal Jvs, byť bych to asi mohl udělat i sám (ale on s tímto má víc zkušeností a víc očí též víc vidí). --Blahma (diskuse) 25. 5. 2022, 02:22 (CEST)

Zkontroloval jsem a nasadil. --Jvs 25. 5. 2022, 09:16 (CEST)

Díky za vynaloženou energii, vypadá to dobře. --Bazi (diskuse) 25. 5. 2022, 11:38 (CEST)

Výborně, díky moc všem dalším, kdo k tomu přispěli (odvahou, názorem, kontrolou, nasazením). --Blahma (diskuse) 26. 5. 2022, 12:59 (CEST)

@Jvs, Blahma: Šlo by modul upravit tak, aby se nezobrazovaly ani řetězce "česky" a "čeština", které jsou taky velmi časté? --Harold (diskuse) 4. 8. 2022, 11:23 (CEST)

Nebo je rovnou roboticky převést na zkratku? --Bazi (diskuse) 4. 8. 2022, 21:57 (CEST)

Jednorázově by to řešení určitě bylo (jen jestli by se někomu chtělo pouštět na to robota, není toho málo), ale ono by to časem zase nabobtnalo. Nyní to vypadá takto: cs=26 700 x česky=14 200 x čeština=4200. --Harold (diskuse) 4. 8. 2022, 22:13 (CEST)

Ona je otázka, jestli by nebylo dobré, při takovém počtu článků, udělat komplexnější akci (v tomto případě si myslím, že by mohl jet robot úplně sám). Například při tom vymýtit i angličtina, {{en}} a jiné nestandardní zápisy jazyků. --RiniX (diskuse) 4. 8. 2022, 22:20 (CEST)

Bylo, ale případná úprava modulu je aspoň ten nejmenší (a doufám, že i nejjednodušší) krok: když už se nezobrazuje "cs", tak by nemělo ani "česky" a "čeština", což jsem si teď u nějakých článků uvědomil. :-) --Harold (diskuse) 4. 8. 2022, 22:36 (CEST)

To provedení změny rovnou i v aplikacích šablony mi přijde dobré jako vhodný vzor pro všechny budoucí editace. Dokud člověk (tím spíš třeba nové editorstvo) může často ve stávajících článcích vidět napsanou hodnotu "česky" apod., může to vnímat jako přijatelné, ale když nebude narážet na tyoto vzory, spíš si osvojí tu upřednostňovanou zkratku.

Taky se na to nemusí speciálně pouštět bot a třeba by to šlo jen připojit ke kosmetickým změnám prováděným v rámci jiných (robotických) editací, čímž by se to postupně průběžně provádělo. --Bazi (diskuse) 29. 11. 2022, 18:31 (CET)

Návrh na změnu v testovacím modulu: Speciální:Rozdíl/21772076. --Matěj Suchánek (diskuse) 16. 10. 2022, 15:35 (CEST)

@Matěj Suchánek, Jvs, Blahma: Mohl by uvedenou změnu, prosím, někdo nasadit? --Harold (diskuse) 27. 11. 2022, 23:11 (CET)

OK, nasazeno. --Jvs 28. 11. 2022, 17:54 (CET)

Paráda, děkuji! --Harold (diskuse) 28. 11. 2022, 22:19 (CET)

V šabloně Šablona:Citace kvalifikační práce se čeština pořád zobrazuje, viz zde. --Marek Genius (diskuse) 15. 10. 2022, 19:04 (CEST)

Tak ono se to zobrazuje pořád všude, protože modul zatím nikdo neupravil. --Harold (diskuse) 15. 10. 2022, 19:57 (CEST)

Myslel jsem cs, které se v citacích kvalifikačních prací zobrazuje jako (česky). Špatně jsem se vyjádřil. --Marek Genius (diskuse) 15. 10. 2022, 21:06 (CEST)

Aha, jasně, já se zas nepodíval na ten odkaz. :-) Šab. Citace kvalifikační práce totiž nevychází z Modul:Citace, to bude asi ten rozdíl. --Harold (diskuse) 15. 10. 2022, 21:45 (CEST)

Ano, už jsem si taky všiml, že kvalifikační práce jsou dělány zvlášť. --Marek Genius (diskuse) 15. 10. 2022, 23:59 (CEST)

Hotovo Hotovo. --Matěj Suchánek (diskuse) 16. 10. 2022, 15:40 (CEST)

Ano, už funguje díky. --Marek Genius (diskuse) 16. 10. 2022, 18:19 (CEST)

Jaké zdroje jsou pro Wikipedii relevantní?

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli je někde doporučení, jaké zdroje používat a jakým se vyhnout. Jde o obecný dotaz motivovaný nepříjemnou diskusí u hesla Úměrnost. Zde proti sobě stojí učebnice ze základní školy s doporučením identifikovat přímou úměrnost podle vlastnosti "čím je větší x tím je větší y" proti matematicky snadnému protipříkladu, že tato vazba nevystihuje správně přímou úměrnost, tj. závislost "y=k*x". Slovní formulace totiž funguje pro libovolnou rostoucí funkci, ale definice říká, že se jedná o hodně speciální lineární funkci, která ani nemusí být rostoucí. Uvedené zjednodušení je v pořádku pro žáky ZŠ, kteří si obecnější závislosti asi neumí v dané fázi vzdělávání představit, ale není v pořádku obecně. Moje snaha vyhnout se vazbě "čím větší jedno, tím větší druhé" vedla k uvedené nepříjemné diskusi, tak bych chtěl poprosit o doporučení, jak postupovat dál. Vidím to jako rozpor mezi tím co je pravda (v matematice lze naštěstí pravdu dokázat a nepravdu odhalit protipříkladem) a mezi tím, co je doložitelné, ale zjednodušené a ne zcela správné, protože to to tak stojí v učebnicích pro základní školu. --Slowcuber (diskuse) 2. 12. 2022, 06:29 (CET)

@Slowcuber: Dobrý den, nejsem matematik, ale odpovím jak v tomto případě postupovat. Pokud existuje definice pro žáky základní školy jiná, jednodušší a pro vysokoškoláky přesná, použijte v článku oba pohledy. Napište text, který vysvětluje problematiku pro žáky ZŠ a text správný. Oba texty řádně ozdrojujte. Musíte najít zdroj, který uvádí přesnejší definici. Wikipedie nerozhoduje o pravdě , Wikipedie jen zaznamenává informace, které byly již uvedeny ve věrohodných zdrojích. Pokud tedy existuje jednodušší definice a existuje definice správná rozumným způsobem to začleňte do článku. Tak se vyvarujete odstraňováním textu a nahrazováním pokaždé jinou definicí. --Podroužek (diskuse) 2. 12. 2022, 10:45 (CET)

Děkuji. Nevíte o nějaké stránce, která je takto zpracována a posloužila by jako příklad dobré praxe? --Slowcuber (diskuse) 2. 12. 2022, 12:23 (CET)

@Slowcuber Dobrý den. Chtěl jsem posloužit Encyklopedií matematiky (středoškolské), ale nemůžu ji najít. Úměra asi není úplně VŠ téma, SŠ učebnice by už mohla být náročnější na přesnost. Zkusim navrhnout pohled: přímá úměrnost je matematicky definovaná jako lineární rovnice, kde b=0. Z praktického hlediska má uplatnění v běžném životě, kde jsou zpravidla hodnoty kladnými čísly a platí „čím větší x, tím větší y“, například čím víc koupím jablek, tím víc zaplatím. (formulace čistě pracovní). --Matěj Orlický (diskuse) 2. 12. 2022, 11:55 (CET)

@Slowcuber: Nevím jak dnešní učebnice, ale naše učebnice z dob minulého režimu vlastnost správně formulovaly jako "kolikrát je větší x, tolikrát je větší y". A pamatuji, jak nás matykářka posílala s oním čím-tím k šípku. V každém případě v matematických a přírodovědných (fyzika, chemie) článcích nevycházejte z učebnic základní školy. Ty z didaktických důvodů často problematiku zjednodušují až za hranici věcné správnosti, s předpokladem, že to stejně projde ještě jedním kolečkem středoškolského upřesnění. U středoškolských učebnic by již snad mělo být zjednodušení korektní. Zdraví Petr Karel (diskuse) 2. 12. 2022, 13:33 (CET)

Nevybavím si, kde to bylo, ale mám za to, že se tu na Wiki operovalo s tím, že „ta správná“ úroveň minimálně do úvodu článku je středoškolská. Což může být taky široký pojem, ale pro základní rozlišení to stačí. — Draceane ^diskuse_příspěvky 2. 12. 2022, 15:42 (CET)

Movement Charter: End of the community consultation round 1

Další jazyky • Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka

Hi everyone,

On behalf of the Movement Charter Drafting Committee (MCDC), we would like to thank everyone who has participated in our first community wide consultation period on the Movement Charter.

People from across the Movement shared their feedback and thoughts on the content of the Movement Charter. If you have not had the chance to share your opinion yet, you are welcome to do so still by giving the drafts a read and filling out the anonymous survey, which is accessible in 12 languages. The survey will close on January 2, 2023. You are invited to continue to share your thoughts with the MCDC via email too: [email protected].

What’s next?

The Movement Strategy and Governance team will publish the final report with the summary of the feedback received in January 2023. It will be shared with the MCDC and the communities via different distribution channels.

After receiving the final report, the MCDC will review the suggestions and communicate the changes by providing an explanation on how and why suggestions were or were not adopted in the next versions of the drafts. There will be additional ways to engage with the Movement Charter content in 2023, including early feedback on a proposed ratification process and new drafts of different chapters in the second quarter of 2023.

We invite you to sign-up to the MCDC monthly newsletter, it will be delivered to the Talk page of your choice. Monthly updates are available on Meta to remain updated on the progress of the MCDC.

Interested people can still sign-up to become a Movement Charter Ambassador (MC Ambassador) to support their community. The MC Ambassadors Program grant program will restart accepting applications from both individuals and groups ahead of the next round of consultations in the second quarter of 2023.

We thank you for your participation, time and effort in helping to build the Charter for our Movement!

On behalf of the Movement Charter Drafting Committee, MNadzikiewicz (WMF) (diskuse) 20. 12. 2022, 13:51 (CET)