Vyvraždění Vršovců (1108)
Vyvraždění Vršovců roku 1108 byl násilný akt, při němž čeští velmožové dne 26., 27., nebo 28. října 1108 povraždili na hradišti Vraclav ve východních Čechách a na dalších místech členy významného rodu Vršovců z pokynu českého knížete Svatopluka Olomouckého. Historicky se jednalo o třetí pokus ze strany v Čechách vládnoucích Přemyslovců, který následně definitivně odstranil Vršovce z mocenského souboje v zemi. Přežil údajně pouze jediný rodinný klan, který pak bývá spojován se Svatoplukovou vraždou roku 1109.[1]
| Vyvraždění Vršovců (1108) | |
|---|---|
 Josef Mathauser: Záhuba Vršovců | |
| Historické období | formování Českého státu |
| Cíl | rod Vršovců |
| Mrtví lidé | patrně všichni členové rodiny kromě jediného rodového klanu |
| Datum | 28. září 1108 |
| Místo | hradiště Vraclav |
| Pachatel | ozbrojenci knížete Svatopluka Olomouckého |
  Vraclav (hradiště) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okolnosti
editovat.png)
Významný český velmožský rod Vršovců zasahoval do domácí politiky od doby formování českého státu. Mocensky se spojovali s vládnoucími Přemyslovci, mj. bývají označováni jako podílející se na vyvraždění Slavníkovců roku 995 na hradišti Libice nad Cidlinou, a následně zde také sídlili.[2] V rámci politických bojů s Přemyslovci čelil rod do té doby dvěma pokusům o vyvraždění, a to poprvé 9. února 1003 na Vyšehradě z iniciativy Boleslava III.,[3] podruhé pak v roce 1014 z nařízení knížete Oldřicha.[4]
Ve druhé polovině 11. století pak dosáhli svého mocenského vrcholu, kdy se přední člen Mutina stal pobočníkem a tajemníkem knížete Břetislava II., do jehož násilné smrti byl možná zapleten. V roce 1108 pak dokonce zastupoval vládnoucího Svatopluka Olomouckého v době jeho výjezdu do Uher. V této době byl i kastelánem v litoměřické kastelánii, další člen rodu, Božej byl kastelánem v Žatci. Svatopluk se však v Uhrách dozvěděl, že Mutina je údajně v jeho nepřítomnosti v kontaktu s Bořivojem II., knížetem vyhnaným z Čech do Polska.[5] To jej velmi rozlítilo a navracel se do Čech s rozhodnutím zrádce potrestat.
Průběh krveprolití
editovatSvatopluk se svým doprovodem doputoval na konci října 1108 na hradiště Vraclav, kde byl přijat Mutinou a jeho příbuznými. Vztek nedal kníže najevo a pokojně zde s družinou strávil noc. Druhého dne pak svolal přítomné k jednání, zde otevřeně označil Mutinu a další za podvraceče knížecího majestátu. Vzápětí pak Svatoplukovi muži tasili zbraně a usmrtili Mutinu, jeho syny a další příbuzné, ostatní Vršovce nechal Svatopluk zatknout.
Na příkaz knížete byli Vršovci vražděni a zajímáni také na dalších místech, mj. na hradišti Libice či v Praze. Český kronikář Kosmas ve své kronice popisuje scénu, jež se odehrála 28. října roku 1108 na pražském tržišti a jíž byl očitým svědkem:
| „ | Nemohl jsem se dověděti, kolik hlav z tohoto rodu bylo vydáno na smrt, protože nebyli zabiti ani jednoho dne, ani na jednom místě. Neboť jedni byli vedeni na tržiště a jako dobytek byli skoleni, jiní byli na hoře Petříně sťati, mnoho jich bylo povražděno v domech nebo na ulicích. Ale co mám říci o smrti synů Mutinových, jejichž smrt byla snad nad každou jinou smrt ukrutnější? Byli to hodní hošíci, v tváři sliční, na pohled líbezní, jakých by ani bystrý umělec v bílé slonovině, ani malíř na stěně nedovedl vypodobiti. Neboť jsme je viděli, jak byli žalostivě vlečeni na tržiště, a slyšeli, jak častokrát volali: Máti má, máti má! až je oba krvavý kat, jako prasátka je drže v podpaží, podřezal nožem. | “ |
| — Kosmova kronika[6] | ||
Důsledky
editovat
Po masakru roku 1108 zůstala z rozsáhlého rodu naživu jen jedna známá rodina Vršovců. Starší prameny udávají počet obětí až do výše tří tisíc.[4] Je pravděpodobné, že její členové byli zapojeni do vraždy knížete Svatopluka 21. září 1109, jakožto naplnění krevní msty. Tito přeživší Vršovci pak do konce 12. století v podstatě dokázali získat zpět dřívější mocenské pozice, nikdy již však členové zmenšeného rodu nepředstavovali výraznější ohrožení pro přemyslovskou dynastii, vládnoucí v českých zemích až do roku 1305.
Roku 1908 byl u příležitosti 800. výročí události na místě vraclavského hradiště vztyčen pomník v podobě kamenného obelisku.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ FIALA, Zdeněk. Přemyslovské Čechy. Praha: Svoboda, 1975. 252 s. S. 30–31.
- ↑ Libice – prokleté místo českých dějin. Šokující Planeta [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 48. schůzka: Vyvraždění Vršovců, Jaromír a Oldřich. Dvojka [online]. 2006-11-30 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online.
- ↑ a b [email protected]. Třikrát vyvraždění Vršovci. Rod, který vzdoroval Přemyslovcům - Memento Historia - historii pamatuj. www.memento-historia.cz [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online.
- ↑ 62. schůzka: Svatopluk (vyvraždění Vršovců). Dvojka [online]. 1996-09-22 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online.
- ↑ VESELÝ, Josef. 62. schůzka: Svatopluk (vyvraždění Vršovců) [online]. Český rozhlas, 1996-09-22 [cit. 2017-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Památník rodu Vršovců ve Vraclavi na hradišti | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online.
Literatura
editovat- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců, Díl III: Správa a obrana země (1012-1055) : od Oldřicha po Břetislava I. Praha: Libri, 2008, s. 187. ISBN 978-80-7277-365-7.
- ŘEZNÍČEK, Václav. Přemyslovci. V Praze: Vácslav Řezníček, 1898, s. 56. Dostupné online
- Martin WIHODA, Demeter MALAŤÁK a Masarykova univerzita. Stát, státnost a rituály přemyslovského věku: problémy, názory, otázky : sborník příspěvků z konference konané dne 18. října 2005 v Brně. Brno: Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2006, s. 161. ISBN 80-86488-37-3.
- ZAP, Karel Vladislav. Česko-moravská kronika. Kniha první. V Praze: I.L. Kober, 1862, s. 467,468. Dostupné online