Vysoké kolo

druh jízdního kola
O horském vrcholu v Krkonoších pojednává článek Vysoké kolo (Krkonoše).

Vysoké kolo je druh velocipédu s velkým předním kolem a mnohem menším zadním kolem. Byl to oblíbený nástupce takzvaného kostitřasu neboli vylepšené draisiny a předchůdce mnohem bezpečnějšího jízdního kola dnešního typu.[1] Byl to první dopravní prostředek nazývaný bicykl.[2]

Vysoké kolo v Muzeu Škoda v Mladé Boleslavi

Historie

editovat

V roce 1869 sestrojil pařížský mechanik Eugène Meyer první vysoké kolo, přičemž použil kolo s drátěným výpletem,[3] a získal tak jako první patent na využití drátových kol u bicyklů.[4] Kolem roku 1870 začal Angličan James Starley, uváděný jako otec průmyslové výroby jízdních kol, vyrábět bicykly založené na principu francouzského kostitřasu, ale s předními koly, jejichž velikost se neustále zvětšovala.[5] Velká přední kola o průměru až 1,5 m totiž umožňovala rychlejší jízdu na kolech, která omezoval přímý náhon.[1][5][6][7][8] V roce 1878 začal nedaleko amerického Bostonu s výrobou kol Albert Pope, čímž spustil průmyslovou výrobu jízdních kol v Americe.[5]

Přestože období jeho „vlády“ nemělo dlouhého trvání, stalo se vysoké kolo symbolem pozdního viktoriánského období. V době, kdy byla jeho popularita na vrcholu, se také zrodila cyklistika coby sportovní odvětví.[5]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Penny-farthing na anglické Wikipedii.

  1. a b BROWN, Sheldon. Sheldon Brown Glossary High Wheeler [online]. [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. 
  2. Pedaling History Bicycle Museum, A Quick History of Bicycles: The High Wheel Bicycle [online]. [cit. 2009-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-05. 
  3. Tony Hadland and Hans-Erhard Lessing. Bicycle Design, an Illustrated History. [s.l.]: MIT Press, 2014. S. 92. 
  4. Bulletin des lois de la République française (1873) 12th series, vol. 6, page 648, patent no. 86,705: "Perfectionnements dans les roues de vélocipèdes" (Improvements in the wheels of bicycles), issued: 4 August 1869.
  5. a b c d HERLIHY, David V. Bicycle, The History. [s.l.]: Yale University Press, 2004. Dostupné online. ISBN 0-300-10418-9. S. 155–250. 
  6. The Wheelmen FAQ:"Why did they make the wheel so big?" [online]. [cit. 2008-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-07. 
  7. Britannica Online [online]. [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. 
  8. Exploratorium [online]. [cit. 2008-05-15]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat