Vsevolod I. Jaroslavič

kyjevský velkokníže

Vsevolod I. Jaroslavič (103013. dubna 1093) byl kyjevský kníže z rodu Rurikovců, vládl v letech 10761077 a 10781093. Byl synem Jaroslava Moudrého a švédské princezny Ingigerd.

Vsevolod I. Kyjevský
Narození1030
Kyjev
Úmrtí10. dubna 1093 (ve věku 62–63 let)
Vyšhorod
Místo pohřbeníKatedrála svaté Sofie
Povolánípolitik
ChoťAnastázie Monomachovna Byzantská (1046–1067)[1][2][3]
Anna Polovská (od 1068)[4][1][2]
DětiVladimír II. Monomach[5][6][2]
Adéla Kyjevská[2]
Rostislav Perejaslavský[7]
Anna Kyjevská[8][9][10]
Kateřina Kyjevská
RodičeJaroslav I. Moudrý[1][2] a Ingegerda Švédská[2]
RodRurikovci
PříbuzníAnna Kyjevská, Anastázie Rurikovna, Alžběta Kyjevská, Izjaslav Jaroslavič, Igor Jaroslavič, Svjatoslav II. Jaroslavič, Vladimír Jaroslavič a Vyacheslav Yaroslavich (sourozenci)
Funkcečernigovský kníže (1073–1078)
kyjevský kníže (1076–1077)
kyjevský kníže (1078–1093)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Perejaslavský kníže

editovat

Vsevolod vládl dlouhá léta Perejaslavli, kterou mu odkázal ve své závěti otec. V té době úzce spolupracoval se svými staršími bratry, kyjevským knížetem Izjaslavem a černigovským knížetem Svjatoslavem, což jim umožnilo kontrolovat v podstatě celé území ruského státu. Historici proto často píší o triumvirátu. Roku 1073 získal na základě stařešinského práva po svém bratru Svjastoslavovi II., který vyhnal Izjaslava z Kyjeva a usedl na knížecí stolec, Černigov a dosadil sem svého syna Vladimíra.

Po Svjatoslavově smrti roku 1076 se stal kyjevským knížetem, ale trůn brzy přenechal staršímu Izjaslavovi, který se vrátil z ciziny. Izjaslav však již roku 1078 zahynul a Vsevolod znovu usedl na knížecí stolec v Kyjevě. Jeho vláda byla vyplněna množícími se dynastickými rozbroji a sílícími útoky kočovných Polovců, kterým se snažil čelit s pomocí svých synů, především nejstaršího Vladimíra.

Vsevolodovou ženou byla byzantská princezna, dcera nebo neteř císaře Konstantina IX. Monomacha. Podle pozdější ruské tradice poslal prý císař s nevěstou knížeti panovnickou korunu, tzv. Monomachovu čapku, kterou používala ke své korunovaci veliká knížata moskevská od roku 1498. Ve skutečnosti však šlo o zlatou přilbu egyptské provenience, kterou ve 14. století získal Ivan I. Kalita od tatarského chána. V tomto manželství se kromě dalších dětí narodil kyjevský kníže Vladimír II. Monomach.

Reference

editovat
  1. a b c Andrej Vasiljevič Ekzempljarskij: Всеволод-Андрей Ярославич. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VII. 1892.
  2. a b c d e f Kindred Britain.
  3. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  4. Анны. In: Ruský biografický slovník, svazek 2. 1900.
  5. Владимир-Василий Всеволодович. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIa. 1892.
  6. Владимир Мономах. In: Sytinova vojenská encyklopedie, svazek 6. 1912.
  7. Ростислав Всеволодович. In: Ruský biografický slovník, svazek 17. 1918.
  8. Sergej Semjonovič Trubačov: Анна Всеволодовна. In: Ruský biografický slovník, svazek 2. 1900.
  9. Анна, святые русские. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia. 1890.
  10. Анна-Янка. In: Pravoslavná teologická encyklopedie, svazek 1. 1900.

Externí odkazy

editovat