Vladislav II. Opolský

Vladislav II. Opolský
Narození	1332
Úmrtí	18. května 1401 (ve věku 68–69 let); Opolí
Pohřben	Opolí
Potomci	Kateřina Opolská, Alžběta Opolská a Hedvika Opolská
Otec	Boleslav II. Opolský
Matka	Alžběta Svídnická
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladislav II. Opolský (polsky Władysław Opolczyk) († 1401) byl opolský kníže a diplomat z rodu slezských Piastovců.

Narodil se jako syn opolského knížete Boleslava II. a Alžběty Svídnické. Jako mladý začínal na dvoře svého strýce, uherského krále Ludvíka I. z Anjou. Na diplomatickou scénu vstoupil v druhé polovině 14. století, když se spolupodílel na přípravě sjezdu v Krakově v roce 1364. V roce 1367 získal hodnost uherského palatina a prešpurského župana. Po Ludvíkově převzetí polského trůnu se stal Vladislav jedním z jeho nejpřednějších rádců. Za svá jednání s Karlem IV. o česko-polsko-uherských vztazích obdržel od Ludvíka několik polských hradů a panství a právo razit vlastní mince. Poté byl poslán jako místodržící na Červenou Rus, kde se velmi osvědčil. Po útěku Ludvíka z Polska se na krátký čas stal správcem země. Sice musel na nátlak polské šlechty odstoupit, ale nechal si za to podstoupit území Dobřínska a Kujavska. Po roce 1382 († Ludvík I. z Anjou) se neúspěšně ucházel o ruku královy dcery Hedviky a tím i o nárok na polskou korunu. V následujících letech konspiroval proti novému polskému králi Vladislavu II., za což byl potrestán odebráním mimoslezských území. Zlomený Vladislav pak podstoupil své hornoslezské území svým synovcům a stáhl se do ústraní.

Odkazy

Literatura

FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 95-106.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladislav II. Opolský na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce:
Boleslav II.

Kníže opolský
Do roku 1370 s bratry, od roku 1396 jen formálně.
1356–1401

Nástupce:
Boleslav IV.
Bernard Falkenberský