Viktorija Sťopinová

Viktorija (Vita) Ivanivna Sťopinová (ukrajinsky Вікторія (Віта) Іванівна Стьопіна; * 21. února 1976, Záporoží, Sovětský svaz) je ukrajinská atletka, výškařka, bronzová olympijská medailistka.

Viktorija Sťopinová
Viktorija Sťopinová (2012)
Viktorija Sťopinová (2012)
Osobní informace
Narození21. února 1976 (48 let)
Záporoží, SSSR
StátUkrajina Ukrajina
Výška178 cm
Hmotnost58 kg
Kariéra
Disciplínaskok do výšky
Účasti na LOH1996, 2004, 2008, 2012
Účasti na MS1999, 2003, 2005, 2011
Účasti na ME1998, 2010
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
bronz Athény 2004 skok do výšky

Kariéra

editovat

V roce 1994 skončila šestá na mistrovství světa juniorů v Lisabonu. O rok později si ukrajinská výškařka zlepšila osobní rekord pod širým nebem na 192 cm, když tuto laťku překonala 20. června v Čáslavi. V témže roce se stala v maďarské Nyíregyháze juniorskou mistryní Evropy (191 cm). Stříbro zde mj. získala švédská výškařka Kajsa Bergqvistová.[1] Čtyřikrát se kvalifikovala na mistrovství světa. V roce 1999 skončila ve španělské Seville sedmá. V roce 2003 na světovém šampionátu v Paříži si o dvě místa pohoršila, když skočila 190 cm a v Helsinkách, které pořádaly MS v atletice v roce 2005, se umístila znovu na 7. místě (193 cm). Na MS 2011 v jihokorejském Tegu skončila v kvalifikaci.

Čtyřikrát reprezentovala na letních olympijských hrách. Poprvé se zúčastnila olympiády v Atlantě v roce 1996, kde neprošla kvalifikací. Nejvýraznější úspěch své kariéry zaznamenala v roce 2004 na letních olympijských hrách v Athénách, kde získala bronzovou medaili. Ve finále si vytvořila výkonem 202 cm nový osobní rekord, když tuto výšku překonala napoprvé. O čtyři roky později se podívala do výškařského finále i na olympijských hrách v Pekingu, kde skončila společně s Ivou Strakovou na děleném 12. místě. Na LOH 2012 v Londýně obsadila v kvalifikaci 34. místo.

Dvakrát se zúčastnila halového mistrovství světa. V roce 2004 v Budapešti skončila osmá a o dva roky později v Moskvě obsadila sedmé místo (196 cm). Bronzovou medaili si odvezla v roce 2004 z německého Lipska, kde se konal Evropský halový pohár, ke třetímu místu bylo nutné překonat 193 cm. Její halový osobní rekord má hodnotu 199 cm, když tuto výšku pokořila 4. února 2006 v Arnstadtu.

V roce 2008 se zúčastnila tzv. Moravské výškařské tour. V Hustopečích skončila společně s Barborou Lalákovou na šestém místě (189 cm). Na Beskydské laťce v Třinci byla sedmá. V roce 2009 se stala vítězkou Beskydské laťky, když v rozeskakování porazila českou výškařku Ivu Strakovou.[2] O pár dní později skončila v Hustopečích sedmá. V roce 2010 skončila na evropském šampionátu v Barceloně na šestém místě. Žije v Mykolajivě.

Úspěchy

editovat
Rok Závod Místo Umístění Výkon
1993 Mistrovství Evropy juniorů San Sebastián, Španělsko 13. 1,78 m
1994 Mistrovství světa juniorů Lisabon, Portugalsko 6. 1,85 m
1995 Mistrovství Evropy juniorů Nyíregyháza, Maďarsko 1. 1,91 m
1998 Mistrovství Evropy v atletice 1998 Budapešť, Maďarsko 7. 1,92 m
1999 Mistrovství světa v atletice 1999 Sevilla, Španělsko 7. 1,96 m
2003 Mistrovství světa v atletice 2003 Paříž, Francie 9. = 1,90 m
2004 Evropský halový pohár v atletice Lipsko, Německo 3. = 1,93 m
Halové MS v atletice 2004 Budapešť, Maďarsko 8. 1,91 m
Letní olympijské hry 2004 Athény, Řecko 3. 2,02 m
Světové atletické finále Monte Carlo, Monako 2. 1,98 m
2005 Mistrovství světa v atletice 2005 Helsinky, Finsko 7. 1,93 m
Světové atletické finále Monte Carlo, Monako 5. 1,93 m
2006 Halové MS v atletice 2006 Moskva, Rusko 7. 1,96 m
2008 Letní olympijské hry 2008 Peking, Čína 12. = 1,93 m
2010 Mistrovství Evropy v atletice 2010 Barcelona, Španělsko 6. 1,95 m

Osobní rekordy

editovat

Dvoumetrovou hranici a vyšší překonala ve své kariéře celkově dvakrát. Poprvé 26. května 2003 v Kyjevě.[3]

Reference

editovat
  1. Kompletní výsledky MEJ 1995. www.wjah.co.uk [online]. [cit. 2010-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-31. 
  2. Sťopinová vyhrála Beskydskou laťku
  3. Profil na www.tilastopaja.org[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

editovat