Viktorie z Battenbergu
Viktorie Evženie z Battenbergu (anglicky Victoria Eugenie Julia Ena), zvaná Ena (24. října 1887 – 15. dubna 1969), byla rodem hesenská princezna a sňatkem španělská královna, manželka španělského krále Alfonse XIII. Její babičkou z matčiny strany byla britská královna Viktorie.
Viktorie Evženie | |
---|---|
Španělská královna | |
Viktorie Eugenie | |
Doba vlády | 31. květen 1906 – 14. duben 1931 |
Úplné jméno | Victoria Eugénie Julia Ena von Battenberg |
Tituly | JV španělská královna |
Křest | 23. listopadu 1887 |
Narození | 24. října 1887 Balmoral, Velká Británie |
Úmrtí | 15. dubna 1969 (ve věku 81 let) Lausanne, Švýcarsko |
Pohřbena | Královská hrobka kláštera El Escorial |
Předchůdce | Marie Kristýna Rakouská |
Nástupce | Sofie Řecká |
Manžel | Alfons XIII. |
Potomci | Jakub Jindřich Bourbonský, Beatrix Španělská, María Cristina Španělská, Jan Bourbonský, Fernando de Borbón y Battenberg, Alfons Asturský a Gonzalo Španělský |
Otec | Jindřich z Battenberku |
Matka | Beatrix Sasko-Koburská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatDětství
editovatViktorie Evženie se narodila 24. října 1887 na zámku Balmoral ve Skotsku. Její matkou byla princezna Beatrix, pátá dcera a nejmladší dítě z devíti potomků královny Viktorie. Eniným otcem byl princ Jindřich z Battenbergu, syn Alexandra Hesensko-Darmstadtského.
Viktorie Evženie byla pokřtěna Victoria Eugenie Julia Ena. Jména dostala po babičce z matčiny strany – Viktorii, po kmotře – císařovně Evženii, po babičce z otcovy strany – Julii; Ena pak je keltské jméno, které dostala podle místa narození – toto jméno se uchytilo nejvíce. Protože Enina matka princezna Beatrice byla nejmladší dcerou královny Viktorie, vyrůstala Viktorie Evženie po boku své babičky. V roce 1896 se Enin otec nakazil při britské expedici tyfovou horečkou a zemřel. Po smrti královny Viktorie, v roce 1901, se rodina přestěhovala do Londýna.
Manželství a potomci
editovatV roce 1905 se španělský král Alfons XIII. vydal do Velké Británie na oficiální návštěvu, na plese se seznámil s Viktorií Evženií a 31. května 1906 se v Madridu konala svatba, třebaže Viktorii její strýc král Eduard VII. varoval, že Španělsko je zemí barbarů. Při průvodu do Královského paláce hodil anarchista Mateu Morral na kočár, kterým jel královský pár, bombu, která 28 lidí zabila a 40 zranila. Viktorie si jen náhodou zachránila život, protože v okamžiku výbuchu odvrátila hlavu, aby si prohlédla kostel Panny Marie, který jí ukazoval manžel, jemuž se rovněž nic nestalo.
Od počátku panování projevovala Viktorie svou laskavou povahu a věnovala se charitativní činnosti. Po výbuchu první světové války zakládá z výnosů loterie španělský Červený kříž, později pak školu zdravotních sester a Ligu proti rakovině a tuberkulóze. Vrcholem této činnosti bylo založení Nemocnice sv. Josefa 2. srpna roku 1918.
Z manželství se narodilo šest potomků, čtyři synové a dvě dcery. Rok po svatbě se královně narodil syn Alfons (1907–1938), u kterého se záhy ukázalo, že trpí hemofilií – dědičnou nemocí, dědičnou pouze po mateřské linii. Král se s tím nedokázal smířit a manželství začalo mít problémy. Poté se narodily další děti – Jakub (1908–1975, který byl po nezdařené operaci hluchoněmý), Beatrix (1909–2002), Marie Kristina (1911–1996), Jan, hrabě z Barcelony (1913–1993) a Gonzal (1914–1934, který byl stejně jako jeho nejstarší bratr hemofilik). Oba nemocní synové zemřeli po dosažení věku třiceti, resp. dvaceti let.
Exil
editovatŠpanělská královská rodina se do exilu vydala v roce 1931, kdy král opustil Španělsko, aniž abdikoval. Ena se usadila v Lausanne ve Švýcarsku a Alfons v Římě. Postupem času vztahy manželů ochladly natolik, že se nejen nestýkali, ale jeden druhému se přímo vyhýbali. Stýkat se začali až těsně před Alfonsovou smrtí v únoru 1941. Tehdy Alfons určil za svého nástupce jejich třetího syna – Juana.
Do Španělska se Viktorie Evženie vrátila až v roce 1968 na křest svého pravnuka prince Filipa, kde ji na letišti uvítaly nadšené davy lidí. Ena se hodně zajímala o restauraci monarchie a doufala, že by na trůn po smrti diktátora Franca mohl dosednout její vnuk – Juan, což se také skutečně stalo, avšak až v roce 1975, šest let po její smrti.
Pozdní život
editovatViktorie Evženie zemřela v 81 letech v Lausanne 15. dubna 1969, 38 let po svržení monarchie a odjezdu do exilu. Byla pohřbena v Lausanne, avšak v roce 1985 byly její ostatky převezeny do Španělska a pohřbeny v královské hrobce v Escorialu.
Potomci
editovat- Alfons Pius (1907–1938), hrabě z Covadongy
- ∞ 1933–1937 Edelmira Sampedro-Ocejo y Robarto
- ∞ 1937–1938 Marta Rocafort y Altazurra
- Jaime (1908–1975), vévoda ze Segovie a uchazeč o francouzský trůn jako Jakub (Jacques) II.
- ∞ 1935–1947 Princezna Victoire Jeanne Joséphine Emmanuelle de Dampierre
- ∞ 1949 Carlota Tiedemann
- Beatrix Isabela (1909–2002) ∞ 1935 Alessandro Torlonia, kníže z Civitella-Cessi
- María Cristina Španělská (1911–1996) ∞ 1940 Enrico hrabě Marone
- Juan Carlos (1913–1993), hrabě Barcelonský ∞ 1935 princezna Marie Mercedes Bourbonsko-Sicilská; otec španělského krále Juana Carlose I.;
- Gonzalo Manuel (1914–1934)
Tituly a oslovení
editovat- 24. října 1887 – 3. dubna 1906: Její Výsost princezna Viktorie Evženie z Battenbergu
- 3. dubna 1906 – 31. května 1906: Její Královská Výsost princezna Viktorie Evženie z Battenbergu
- 31. května 1906 – 14. dubna 1931: Její Veličenstvo královna
- 14. dubna 1931 – 15. dubna 1969: Její Veličenstvo královna Viktorie Evženie Španělská
Vývod z předků
editovatLudvík I. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Ludvík II. Hesenský | ||||||||||||
Luisa Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Alexandr Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Karel Ludvík Bádenský | ||||||||||||
Vilemína Luisa Bádenská | ||||||||||||
Amálie Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Jindřich z Battenbergu | ||||||||||||
Friedrich Karel Emanuel Hauke | ||||||||||||
Jan Mořic Hauke | ||||||||||||
Marie Salomé Schweppenhäuser | ||||||||||||
Julie von Hauke | ||||||||||||
František Leopold Lafontaine | ||||||||||||
Žofie Lafontaine | ||||||||||||
Marie Terezie Kornély | ||||||||||||
Viktorie z Battenbergu | ||||||||||||
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
Augusta Reuss Ebersdorf | ||||||||||||
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský | ||||||||||||
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský | ||||||||||||
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská | ||||||||||||
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská | ||||||||||||
Beatrix Sasko-Koburská | ||||||||||||
Jiří III. | ||||||||||||
Eduard August Hannoverský | ||||||||||||
Šarlota Meklenbursko-Střelická | ||||||||||||
královna Viktorie | ||||||||||||
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská | ||||||||||||
Augusta Reuss Ebersdorf | ||||||||||||
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Victoria Eugenie of Battenberg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktorie z Battenbergu na Wikimedia Commons
- http://www.thepeerage.com/p10068.htm#i100674
Předchůdce: Marie Kristýna Rakouská |
Španělská královna 1906–1931 |
Nástupce: Sofie Řecká |