Vápenka (Trhonice)

Torzo vápenky, místně nazývané Chládkova vápenka, stojí u vápencového lomu na severním okraji katastrálního území Trhonice, části městyse Jimramov v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Objekt, který je v havarijním stavu, je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod číslem 54675/5-4835.

Vápenka u Jimramova (Chládkova vápenka)
Zarostlá chátrající šachtová pec s komínem
Účel stavby
produkce vápna z vápence, těženého v místním lomu
Základní informace
Výstavba	1901
Přestavba	1962
Zánik	provozní budovy byly zbořeny v 70. letech 20. století, zachovala se pouze šachtová pec s komínem
Stavebník	podnikatel Chládek
Další majitelé	Okresní stavební podnik v Poličce
Současný majitel	soukromí vlastníci
Poloha
Adresa	Jimramov, katastrální území Trhonice, Česko Česko
Souřadnice	49°38′25,82″ s. š., 16°14′26,26″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	22808/7-4481 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Ložiska vápence v okolí Trhonic byla využívána již v dávnějších dobách a v malých pecích se z nich zde pálilo vápno. Na přelomu 19. a 20. století zde existovaly čtyři takové pece, když v roce 1901 místní podnikatel Chládek nechal mezi Trhonicemi a Jimramovem v údolí Malého Trhonického potoka postavit novou šachtovou pec, kterou bylo možno zařadit mezi nejmodernější zařízení tohoto druhu v Rakousko-Uhersku. Majitelé starších, menších pecí této vápence nemohli konkurovat a již v roce 1903 museli své podniky zavřít. Vytěžený vápenec se do pece dopravoval po dřevěné lávce z horního patra lomu, v peci se topilo černým uhlím. Vypálené vápno se skladovalo ve zděné budově poblíž pece. Během druhé světové války klesla poptávka po stavebním materiálu a provoz vápenky byl dočasně přerušen.

V letech 1939-1947 byla vybudována nová silnice z Jimramova do Poličky, což přispělo ke zlepšení dostupnosti tohoto průmyslového areálu. Po roce 1948 se znárodněná vápenka s lomem dostala do správy Okresního stavebního podniku v Poličce, který zde částečně obnovil provoz. Provoz vápenky byl ukončen o 10 let později v roce 1958. Po územní reorganizaci, která se uskutečnila v roce 1960, Okresní národní výbor ve Žďáru nad Sázavou inicioval rozsáhlou rekonstrukci areálu vápenky za více než 0,5 miliónu Kčs. Byla vybudována trafostanice, přípojka vysokého napětí ze Sedlišť a budova byla elektrifikována. Vzniklo zde zázemí pro zaměstnance, nakládací rampa, mostní váha a garáž pro traktor, kterým se dovážel k peci vápenec. V době kolem roku 1962 byl také proveden geologický průzkum ložiska. Někdejší Chládkova vápenka byla však v provozu jen krátce, neboť nemohla konkurovat velkým podnikům, jaké byly například v Mokré a v Čebíně u Brna nebo v Prachovicích na Chrudimsku. V sedmdesátých letech 20. století byla zbořena provozní budova vápenky, zbylé stavby od té doby chátrají a rozpadají se. V roce 2019 byla trhonická vápenka uváděna mezi sedmi nejvíce ohroženými nemovitými kulturními památkami v Kraji Vysočina.

Popis

Areál vápenky se nachází na území geomorfologické oblasti Českomoravská vrchovina v nadmořské výšce 545 metrů. Torzo vápenky, sestávající z kruhové šachtové pece o průměru 7 metrů, dosahuje i s cihlovým komínem výšky 21 metrů. Stavba je v havarijním stavu, je porostlá náletovými dřevinami a rozpadá se.

Součástí areálu je lom, kde se těžil vápenec ve třech patrech. Pokud jde o charakter horniny, jedná se o krystalické, dolomitické vápence s příměsí zhruba osmi procent uhličitanu hořečnatého. Ve spodním patře lomu je 93,6 metrů dlouhá štola se dvěma bočními rozrážkami, která byla proražena za účelem zjištění rozsahu ložiska těžené suroviny.

Příroda

Pod názvem "Vápenec u Trhonic (Chládkova vápenka)" je území kolem vápenky o rozloze 1,35 ha sledováno jako evidovaná lokalita ochrany přírody.

Z rostlin se zde vyskytuje ohrožený zvláště chráněný druh vratička měsíční, dále ohrožený kociánek dvoudomý a ostřice plstnatá, která je v oblasti Vysočiny sledována jako kriticky ohrožený taxon. Pokud jde o faunu, na lokalitě byly zaznamenány čtyři druhy stonožek, čtyři druhy mnohonožek a sedm druhů suchozemských stejnonožců, jako jsou například stinky. Ve štole zimují různé druhy netopýrů, mezi nimiž se objevuje ohrožený netopýr severní (Eptesicus nilssonii). Lom je pozoruhodný i z mineralogického hlediska. Známý je například výskyt modrého spinelu, bylo možno zde nalézt i žlutá zrna chondroditu Mg₅(SiO₄)₂(F,OH)₂ (hořečnatoželeznatý křemičitan podobný olivínu).

Přístup

Vápenka stojí přímo u silnice č. 360, která vede z Jimramova přes Korouhev do Poličky. Nejbližší autobusové zastávky jsou v Jimramově nebo u odbočky do Trhonic. Objekt i s okolními pozemky je v majetku několika soukromých vlastníků. Stěna přilehlého vápencového lomu, který je rovněž v soukromém vlastnictví, je využívána pro horolezecké aktivity a je registrována jako horolezecká lokalita "Zadní stěnky".

Odkazy

Související články

• Vápenka (Loučná pod Klínovcem, Háj)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vápenka v Trhonicích na Wikimedia Commons