Václav V. z Rybnika a Pštíny
Václav V. z Rybnika a Pštíny, zvaný též Prostomyslný[1] či Pitomý (polsky Wacław III Rybnicki, Wacław III Prostaczek)[pozn. 1] (narozen okolo 1422, zemřel okolo 1478) byl kníže z rodu dynastie Přemyslovců, rodu Opavských Přemyslovců.
| Václav V. | |
|---|---|
| kníže rybnický | |
 | |
| Doba vlády | 1452 – 1456 kníže Krnovsko-ratibořský-rybnický 1456 – 1473 kníže v Rybnik, Pszczyna a Żory |
| Úplné jméno | Václav III. Rybnický |
| Tituly | kníže krnovský, kníže ratibořský |
| Narození | 1442 |
| Úmrtí | 1478 (ve věku 35–36 let) Kladsko |
| Nástupce | zemřel bez potomků |
| Rod | Opavští Přemyslovci |
| Dynastie | Přemyslovci |
| Otec | Mikuláš V. Krnovský |
| Matka | Markéta Clemm z Elguth |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a vláda
editovatVáclav III. byl synem Mikuláše V. Krnovského a jeho druhé manželky Markéty Clemm z Elguth (Markéta Klemm ze Lhoty). V době, kdy zemřel jeho otec byl ještě nezletilý. Za poručníky mu byli ustanoveni jeho matka Markéta a strýc Václav IV. Ratibořský. Poručnictví bylo ukončeno v roce 1456, tehdy mu jeho starší bratr Jan IV. vyčlenil část z knížectví, a to panství Rybnik, Pszczyna a Żory, jako hlavní statky.
Stejně jako ostatní Přemyslovci byl spojenec s Jiřím z Poděbrad a Vladislavem Jagellonským proti uherskému králi Matyáši Korvínovi. Kníže Václav III. za svou věrnost zaplatil tím, že přišel o veškerý majetek během výpravy Matyáše Korvína do Slezska v roce 1473.
Smrt
editovatPo roce 1473 byl zajat Viktorínem z Poděbrad a uvězněn v Kladsku, kde bezdětný kníže zemřel asi po 5 létech věznění zcela v zapomnění.
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Na Wikipedia (PL) je tato osoba uvedena jako Wacław III Rybnicki, Wacław III Prostaczek a to podle autorů: B. Cimała, J. Delowicz, P. Porwoł, Żory. Zarys dziejów. Wypisy., Żory 1994, s. 39
Reference
editovat- ↑ B. Cimała, J. Delowicz, P. Porwoł, Żory. Zarys dziejów. Wypisy., Żory 1994, s.39
