Wikipedie

Václav Cigler

český sochař, architekt a pedagog

Václav Cigler (* 21. dubna 1929 Vsetín) je český sochař, architekt a pedagog.

Václav Cigler
Václav Cigler (2016)
Václav Cigler (2016)
Narození21. dubna 1929 (95 let)
Vsetín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (1951–1958)
Masarykovo gymnázium, SZdrŠ a VOŠ zdravotnická
Povolánísochař, architekt, učitel, sklářský výtvarník, designér šperků, instalační umělec, klenotník, umělec, spisovatel, básník, vysokoškolský učitel, kreslíř a umělecký pedagog
Manžel(ka)Eva Brodská (od 1989)
Oceněníčestné občanství (2010)
Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění (2019)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

V letech 1939-1948 absolvoval reálné gymnázium ve Vsetíně a poté v letech 1948–1951 vystudoval Vyšší odbornou školu sklářskou a Střední školu Nový Bor v oddělení rytí skla a malování a leptání skla.

V letech 1951–1957 studoval v ateliéru Josefa Kaplického na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Do roku 1965 a poté znovu po roce 1979 byl výtvarníkem ve svobodném povolání.[1] V letech 1965–1981 působil jako vedoucí ateliéru Sklo v architektuře na Akademii výtvarných umění v Bratislavě.[2][3]

Václav Cigler byl členem Klubu konkretistů a Skupiny Jiná geometrie.

Dílo

editovat

Z rané tvorby Václava Ciglera jsou pozoruhodné především ryté skleněné talíře a nádoby se stylizovanými ženskými postavami, někdy zjednodušenými do formy znaku. Od šedesátých let se zabývá broušenými objekty z optického skla, které zachovávají základní geometrické tvary a přetvářejí okolní realitu.[1] Tvoří výrobky ze skla a návrhy projektů k utváření krajiny, věnuje se také sochařství[4] a realizacím pro architekturu (Kyvadlo, Compaq Computer, Pankrác, Sloupy, stanice metra Náměstí republiky (zničeno 2008), obklad tubusu metra).[1]

Svá díla nepojmenovává příliš ilustrativně, aby mohl divák jeho dílo volně interpretovat.[2] Od 60. let 20. století řeší ve svých dílech vztah prostoru, přírody, pohybu, světla a skleněné materie. Řada jeho utopických krajinných projektů má vztah k land artu.[1].[5]

Šperky

editovat

Šperky mají v Ciglerově tvorbě spíše vedlejší roli, ale jeho díla, pojatá jako drobná plastika,[6] obohacují paletu moderních skleněných a experimentálních kovových šperků ze zlaceného nebo chromovaného plechu nebo mosazi. Tvarově vycházejí z plochých nebo prostorových geometrických prvků a předjímají konstruktivní tendence uplatněné např. v holandském šperkařství.

Cigler se jako šperkař uvedl vyhraněným výtvarným názorem, který chápal šperk jako prostředník signálů, které člověk vysílá do svého okolí. Na průkopnické výstavě Ateliérový šperk (Kabinet architektury a užitého umění, 1963) vystavil šperky z oblázků. Roku 1964 vytvořil brož z obyčejného kamene, do kterého zasadil český granát.[7] Rozporuplné reakce vyvolala jeho výstava v Galerii Platýz roku 1967, kde představil šperky nezařaditelné podle běžných zvyklostí - čelenky s kruhem před obličejem, rozměrné terče s výřezy ve formě obličejové masky, odlitek ucha jako náušnici.[8] Lidské tělo se pro něj stalo součástí šperku, jeho prostředím nebo protipólem. Sám své šperky charakterizoval jako prostředek dialogu, vypovídající o osobě nositele to, co by jinak neprozradil.[9]

Ve skleněných špercích Cigler vychází ze stejných principů jako u svých plastik a využívá optických vlastností materiálu. Jeho kolekce ozdob z barevné plastické hmoty představuje pop-artovou cenově nenáročnou alternativu určenou mladé generaci.[10]

Zastoupení ve sbírkách

editovat

Samostatné výstavy (výběr)

editovat

Architektonické realizace (výběr)

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d Milan Hlaveš, 2016, s. 26
  2. ↑ a b c SLUNEČKOVÁ, Eva. Václav Cigler [online]. Artlist, 2014 [cit. 2015-10-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ KOVÁČ, Petr. Pražský Mánes: Výstava sklářského virtuóza Václava Ciglera. Novinky [online]. 2003-06-16 [cit. 2015-10-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ JŮZLOVÁ, Jana; KOČÍ, Antonín. Česko. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1525-X. Kapitola Cígler Václav, s. 46. 
  5. ↑ ČTK. Plastiky, jiné světy a sklo. Václav Cigler a jeho Hledání řádu. Lidovky [online]. 2012-11-23 [cit. 2015-10-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ Křížová A, 2002, s. 21
  7. ↑ Křížová A, 2002, s. 109
  8. ↑ Křížová A, 2002, s. 133
  9. ↑ Křížová A, 2002, s. 135-136
  10. ↑ Vokáčová V, 1979, s. 16
  11. ↑ Křížová A, 2002, s. 164
  12. ↑ KAROUS, Pavel. Václav Cigler [online]. Vetřelci a volavky, 2015 [cit. 2015-10-23]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Katalogy (výběr)

editovat
  • Václav Cigler, text Jindřich Chalupecký, SČVU Praha 1970
  • Václav Cigler: Glasobjecten, text Václav Cigler, Alena Adlerová, Museum Boijmans Van Beuningen 1975
  • Kunst: Werk van Václav Cigler, text Alena Adlerová, Nationale-Nederlanden 1992
  • Václav Cigler, text Václav Cigler, Milena Lamarová, 76 s., Mánes, Praha 1993
  • Václav Cigler: Realizace, projekty, kresby, text Václav Zemánek, 44 s., Národní galerie v Praze 1993
  • Václav Cigler: Skleněné objekty, kresby, projekty, text Jaromír Zemina, 32 s., Galerie Klatovy / Klenová 1997, ISBN 80-85628-21-X
  • Václav Cigler, text Milena Lamarová, Vysoká škola uměleckoprůmyslová 2001
  • Václav Cigler: Kresby, text Jana Šindelová, Michal Motyčka, Galerie Caesar 2004
  • Václav Cigler, text Jana Šindelová, Michal Motyčka, 36 s., Galerie Benedikta Rejta, Louny 2004, ISBN 80-85051-06-0
  • Václav Cigler, text Miroslava Hlaváčková, 16 s., Galerie moderního umění Roudnice nad Labem 2007, ISBN 978-80-85053-68-5
  • Václav Cigler, text Václav Cigler, Jana Šindelová, Miroslav Petříček, Caterina Tognon, 51 s., Instituto Veneto di Scienze, Benátky 2007, ISBN 978-80-254-0086-9
  • Václav Cigler: Light and Space in the Garden of Reason, Steven Henry Madoff (ed.), 161 s., Litvak Gallery, Tel Aviv 2010, ISBN 978-965-91495-1-3
  • Václav Cigler: Opět zde, text Jana Šindelová, Katarína Bajcurová, Galéria 19, Bratislava 2013
  • * Václav Cigler: Tady a teď / Here and Now, text Jana Šindelová, 18 s., Galerie hlavního města Prahy 2015
  • Václav Cigler: Kresby / Drawings, Michal Motyčka (ed.), 127 s., Muzeum umění Olomouc 2019, ISBN 978-80-907497-1-9, ISBN 978-80-88103-48-6
  • Václav Cigler: Skleněné rozvrhy, text Jana Šindelová, Michal Motyčka, 4 s., Městská kulturní zařízení Hranice, p.o. 2021

Souborné publikace

editovat
  • Milan Hlaveš a kol. (ed.), 7 1, Mistři českého skla, Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových, Praha 2016, ISBN 978-80-87344-32-3
  • Alena Křížová, Proměny českého šperku na konci 20. století, Academia, Praha 2002, ISBN 80-200-0920-5
  • Věra Vokáčová, Současný šperk, Odeon, Praha 1979

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Cigler&oldid=23989872“