Václav Alois Svoboda

český básník a překladatel (1791–1849)

Václav Alois Svoboda (11. prosince 1791 Návarov[1]8. ledna 1849 Praha) byl český básník a překladatel, píšící česky, latinsky a německy.

Václav Alois Svoboda
Svoboda-Navarovský (portrét z roku 1883)
Svoboda-Navarovský (portrét z roku 1883)
Narození11. prosince 1791 nebo 8. prosince 1791
Návarov
České královstvíČeské království České království
Úmrtí8. ledna 1849 (ve věku 57 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
PseudonymV. Navarovský
Povolánípřekladatel, básník, kritik, učitel, dramaturg, libretista a spisovatel
Témataliteratura a překlad
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Alois Svoboda se narodil v majetné rodině sládka z Návarova na Vysocku. Číst a psát se naučil u faráře Josefa Nigrina v Bozkově, kde se také seznamoval s díly prvních českých národních obrozenců. Pak navštěvoval školy v Jenišovicích a v Liberci, kde se naučil německy a začal studium na gymnáziu, ukončil je zkouškami v letech 1803–1804 na piaristickém gymnáziu v Mladé Boleslavi. Dále se vzdělával a cestoval po Čechách společně se svým učitelem, piaristou Dominikem Kynským. Po příchodu do Prahy navštěvoval staroměstské gymnázium, především aby se naučil klasickou řečtinu.[2] Po jednoroční filosofické přípravce na Karlově univerzitě v Praze v roce 1811 na téže univerzitě vystudoval právnickou fakultu, na jeden rok se stal úředníkem a navštěvoval při tom filozofickou fakultu, především přednášky Bernarda Bolzana.

V Praze se spřátelil s mnoha obrozenci, především s Václavem Hankou, jehož názory sdílel a za kterého se v mnoha sporech stavěl. Toto období jeho tvorby bylo velmi ovlivněno svobodomyslnými názory německého preromantismu. V roce 1818 se připojil ke skupině Palackého a Šafaříka a začal prosazovat časoměrný verš, v roce 1830 se pod vlivem Dobrovského důkazů vrátil k sylabotónické prozódii, několik básní a překladů napsal také ve dvou variantách, přízvučné a časoměrné.

V roce 1814 odešel z Prahy vyučovat na gymnázium do Písku, dále do Jindřichova Hradce, kde vyučoval na gymnáziu šest let, do Prahy se vrátil v téže aprobaci na výuku jazyků v roce 1821; učil na malostranském gymnáziu a žil v Praze až do své smrti, ačkoliv v evidenci obyvatel jeho přihláška chybí.

Jeho dílo je velmi rozsáhlé, zahrnuje vlastní, především časopisecky publikovanou poezii v češtině, latině a němčině, především s liberálním nábojem (Óda na Švyc, Óda na mír Evropy 1815, óda k jmeninám Dom. Kynského, množství historických básní pro Hankovy Dějiny Čechů v obrazích, které pak vyšly i samostatně). Zprvu užíval různé pseudonymy (Vlády boř z Vulemilova, Wahrlieb, Freimuth, Navarovský). Jedna z jeho básní, psaná paralelně v češtině, němčině a latině, je údajně předlohou anglické vánoční koledy Good King Wenceslaus. Napsal také velké množství částečně improvizované příležitostné poezie. Dále je autorem několika vesměs nehraných vlasteneckých dramat. Spekuluje se také o jeho větším či menším podílu na falzech Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Napsal také množství časopiseckých článků o literatuře a historii.

Nejrozsáhlejší částí Svobodova díla jsou překlady, z nichž nejvýznamnější jsou překlady Rukopisu královédvorského a zelenohorského do němčiny. Do němčiny překládal i Hankovy vlastní básně, českou lidovou poezii, antické římské dramatiky, především Senecu. Do češtiny překládal nepříliš úspěšně dílo Friedricha Schillera, který patřil k jeho básnickým vzorům, přeložil mimo politickou lyriku i části Loupežníků. Překládal také, především pro školní účely, z latiny, a to zejména části Vergilia a také některé církevní písně. Dále překládal italská operní libreta do češtiny i němčiny. Do latiny přeložil Friedricha Schillera, Goethovu Ifigenii a Štítného Knížky šestery.

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Držkov
  2. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich 41, 1880, s. 77

Literatura

editovat
  • HANUŠ, Josef a kol. Literatura česká devatenáctého století. Díl 1. Od Dobrovského k Jungmannově škole básnické. 2. vyd. oprav. a dopl. Praha: Laichter, 1911. 922 s. [Stať „Václav Alois Svoboda" je na str. 811–828; napsal Josef Hanuš.] Dostupné online

Externí odkazy

editovat