Thorstein Veblen
Thorstein Bunde Veblen (narozený jako Torsten Bunde Veblen, 30. července 1857 – 3. srpna 1929) byl americký ekonom a sociolog norského původu, představitel technokracie a původního amerického institucionalismu.
Datum narození | 30. července 1857 |
---|---|
Místo narození | Cato, Wisconsin |
Datum úmrtí | 3. srpna 1929 (ve věku 72) |
Místo úmrtí | Menlo Park, Kalifornie |
Národnost | Norská, americká |
Ekonomická škola | Institucionalismus |
Pole působení | Sociologie Institucionální ekonomie Behaviorální institucionalismus Evoluční ekonomie |
Vlivy | Herbert Spencer, William Graham Sumner, Lester F. Ward, William James, William McDougall, Georges Vacher de Lapouge, Německá historická škola |
Oponoval | Neoklasičtí ekonomové Karl Marx Německá historická škola |
Ovlivnil | Wesley Clair Mitchell, Clarence Edwin Ayres, John Kenneth Galbraith, C. Wright Mills, Robert A. Brady, Harold Innis, Edith Penrose, Jonathan Nitzan |
Příspěvky | Zakladatel amerického institucionalismu Demonstrativní spotřeba Veblenův efekt |
Příbuzní | Andrew Anderson Veblen (sourozenec) Oswald Veblen (synovec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se v americkém městě Cato (stát Wisconsin) v rodině norských imigrantů. Měl 11 sourozenců a jeho synovec Oswald Veblen byl slavný matematik.
Svoje studium začal v Minnesotě na Carleton College, kde byl jeho učitelem ekonomie John B. Clark. Později studoval filozofii a ekonomii na Univerzitě Johnse Hopkinse a ve studiu filozofie pokračoval na Yalské univerzitě. Získal zde doktorát z filozofie, ale učitelské místo na univerzitě se mu nepodařilo sehnat. Šest let strávil doma jako nezaměstnaný, aby poté znovu začal studovat ekonomii na Cornell University. Zdejší profesor James Laurence Laughlin byl v roce 1892 jmenován profesorem ekonomie na nově založené Chicagské univerzitě a vzal svého žáka s sebou. Veblen zde napsal své nejslavnější dílo Teorie zahálčivé třídy, satirický pohled na americkou společnost. Touto knihou obohatil angličtinu o slovní spojení „conspicuous consumption“ (okázalá spotřeba).
V Chicagu Veblen učil politickou ekonomii do roku 1906, pak byl nucen školu opustit kvůli nepřijatelným mimomanželským vztahům. (Thorstein Veblen byl ženatý dvakrát: s Ellen May Rolfe (od roku 1888 do 1912) a od roku 1914 s Ann Fessenden Bradley). Učil pak na různých univerzitách (např. University of Missouri) až do roku 1927, kdy odešel do důchodu. Zemřel v Kalifornii na selhání srdce.
Díla
editovat- Teorie zahálčivé třídy: ekonomická studie institucí (1899, The Theory of the Leisure Class: an economic study of institutions)
- Teorie obchodního podniku (1904, The Theory of Business Enterprise)
- The Instinct of Workmanship and the State of the Industrial Arts (1914)
- Imperial Germany and the Industrial Revolution (1915)
- An Inquiry into the Nature and Peace and the Terms of its Perpetuation (1917)
- The Higher Learning in America: A Memorandum on the Conduct of Universities by Business Men (1918)
- The Vested Interests and the Common Man (1919)
- The Engineers and the Price System (1921)
- Absentee Ownership and Business Enterprise in Recent Times (1923)
- The Laxdaela Saga (1925)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Thorstein Veblen na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Thorstein Veblen
- (anglicky)The Veblenite
- Veblen a institucionalisté Archivováno 2. 12. 2010 na Wayback Machine. Dokument věnovaný Veblenovi a americké institucionální ekonomii v rámci teoretického semináře EPS-SI při VŠFS
- T. Veblen.Bibliografi