Theodoros Kolokotronis

řecký vojevůdce a národní hrdina

Theodoros Kolokotronis, řecky Θεόδωρος Κολοκοτρώνης (3. dubna 17704. února 1843) byl řecký vojevůdce, klíčová postava řecké osvobozenecké války19. století, jejímž cílem byl boj proti turecké nadvládě. Je řeckým národním hrdinou, v anketě Velcí Řekové se roku 2009 umístil na třetím místě.

Theodoros Kolokotronis
Narození3. dubna 1770
Morea nebo Ramovouni
Úmrtí4. února 1843 (ve věku 72 let)
Athény
Místo pohřbeníPrvní athénský hřbitov
BydlištěPeloponés
Povolánípolitik, voják a odbojář
OceněníŘád Spasitele
Politická stranaRuská strana
ChoťAikaterini Karoutsouová
Partner(ka)Margarita Velissariová
DětiGennaios Kolokotronis
Panos Kolokotronis
Elena Kolokotronisová
Konstantinos Kolokotronis
RodičeKonstantis Kolokotronis a Zambia Kotsakiová
RodKolokotronisové
PříbuzníMarkos Kolokotronis (sourozenec)
Théodore Falez Kolokotronis, Zoe Kolokotronisová, Konstantinos Kolokotronis, Georgia Kolokotronisová a Aikaterini Kolokotronisová (vnoučata)
Funkcezmocněnec
PodpisTheodoros Kolokotronis – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Do odboje proti Turkům se Kolokotronis zapojil již ve svých patnácti letech, kdy vedl guerillovou bojůvku na Peloponésu. Pak působil jako korzár a nechal se naverbovat do ruské i britské armády, kde získal mnoho vojenských zkušeností. Posléze ho oslovily ideje Francouzské revoluce, vrátil se na Peloponés (nazývaný tehdy Morea) a ve svých padesáti letech obnovil odboj proti osmanské nadvládě. Tehdy získal přezdívku Stařec z Moreje.

Roku 1821 velel řeckým povstaleckým silám v první větší vítězné bitvě - u Valtetsi, následované osvobozením Tripolisu (po němž se odehrál obrovský masakr Turků a Židů). Roku 1822 porazil vojska Mahmuda Dramali Paši v bitvě u Dervenakia. Toto vítězství spustilo všeobecné lidové povstání Řeků, které skončilo vítězstvím.

V letech 1823-1825 se zapojil do občanské války, ve které se proti sobě postavily znesvářené řecké skupiny.

Kolokotronis stál na straně prorusky orientovaného prezidenta Ioannise Kapodistriase proti nominovanému králi Otovi I. Řeckému. V tomto politickém boji prohrál a byl v roce 1834 se svými spolubojovníky uvězněn na ostrově Hydra a odsouzen k smrti. Nakonec byl však králem Otou I. dne 1. června 1835 omilostněn.

Literatura

editovat
  • David Brewer, The Greek War of Independence: The Struggle for Freedom from Ottoman Oppression and the Birth of the Modern Greek Nation, New York, The Overlook Press, 2001, 393 p.

Externí odkazy

editovat