Tužka přírody

Tužka přírody
	Obálka Tužka přírody, 1844
Autor	William Fox Talbot
Původní název	The Pencil of Nature
Jazyk	angličtina
Žánr	fotokniha
Datum vydání	1844
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tužka přírody (anglicky The Pencil of Nature) bylo fotografické dílo Williama Foxe Talbota zveřejněné v šesti (nebo v sedmi^[1]) vydáních v letech 1844 až 1846. Byla to vůbec „první fotograficky ilustrovaná kniha, která byla komerčně publikována“^[2] někdy je také označována jako „první komerčně publikovaná kniha ilustrovaná fotografiemi“^[3]. Je považována za důležitou a vlivnou práci v dějinách fotografie. Knihu vydala společnost Longman, Brown, Green & Longmans v Londýně, obsahuje popis procesu kalotypie včetně 24 ručně zhotovených kalotypických tisků na slaném papíru. Každý z nich je podlepen silnějším kartonem a slouží k ilustraci některé z možných aplikací nové technologie. Talbot ve své dílně vyrobil celkem 2500 kopií této knihy.^[1]

Vzhledem k tomu, že fotografie v té době byla ještě velmi mladou novinkou a mnoho lidí nebylo obeznámeno s koncepcí, Talbot cítil potřebu vložit do své knihy také následující informace:

Desky v tomto albu jsou vytvořeny působením samotného světla, bez jakékoli pomoci umělcovy tužky. Jsou to obrazy samotného slunce, a ne – jak si někteří lidé představují – napodobující rytiny.

Tužka přírody byla vydána a prodávána jako jedna složka bez pevné vazby. Talbot plánoval velký počet vydání, ale kniha neměla velký komerční úspěch a tak musel svůj projekt ukončit po šestém vydání.

Při tisku a komerčním prodeji knížky pomáhal asistent a fotograf Nicolaas Henneman původem z Nizozemí.

Fotografie

Pohled na bulváry v Paříži

Porcelánové zboží

Otevřené dveře

Faksimile staré tištěné stránky

Kupa sena

Žebřík

Celkem 24 desek v knize bylo pečlivě vybráno, aby demonstrovaly širokou škálu využití fotografie. Patří k nim různé architektonické studie, scény, zátiší a detaily, stejně jako faksimile grafických listů, kreseb a textu. Vzhledem k dlouhé době expozice Talbot zařadil pouze jeden portrét Ladder (deska XIV). I když se nepovažoval za umělce, pokusil se Talbot také ukázat, jak by se fotografie mohla stát novou formu umění, jako je například snímek Otevřené dveře (deska VI).

Kompletní seznam desek je následující:

Část 1
- I. Queen's College, Oxford
- II. Pohled na Boulevard v Paříži
- III. Výrobky z porcelánu
- IV. Výrobky ze skla
- V. Busta Patrocula

Část 2
- VI. Otevřené dveře
- VII. List rostliny
- VIII. Scéna v knihovně
- IX. Faksimilie staré tištěné stránky
- X. Kupa sena
- XI. Kopie litografického tisku
- XII. Most v Orléans

Část 3
- XIII. Queen's College, Oxford, vstupní brána
- XIV. Žebřík
- XV. Opatství Abbey ve Wiltshire

Část 4
- XVI. Klášter Lacock Abbey
- XVII. Busta Patrocla
- XVIII. Brána Christ Church, Oxford

Část 5
- XIX. The Tower of Lacock Abbey
- XX. Krajky
- XXI. Monument mučedníků

Část 6
- XXII. Westminsterské opatství
- XXIII. Hagar v poušti
- XXIV. Ovoce

Text

Každá deska byla doplněna krátkým textem, který popisoval scénu a také fotografický proces, kterým byla pořízena. Talbot zdůrazňoval praktické důsledky jeho technologie (například uvádí, že „fotografické zachycení celé skříně sběratele starého porcelánu na papír trvá jen zlomek času, než by si stačil pořídit písemný seznam obvyklým způsobem“), ale uznával také uměleckou hodnotu ("hlavním cílem této práce je zaznamenat rané počátky nového umění").

Vzhledem k novosti tématu Talbot například poukazoval na některé věci, které se zdají dnes zřejmé. Například „pořízení snímku větší skupiny lidí zabere stejnou dobu jako záznam jednoho člověka, jelikož fotoaparát je vykreslí všechny najednou“.

Také uvažoval mimo jiné nad otázkami, jestli fotografie obstojí jako důkaz před soudem nebo zda by mohla kamera zaznamenat ultrafialové světlo.

Na začátku knihy Talbot zařadil neúplnou historii vzniku kalotypie s názvem „Krátký historický nástin vynálezu umění“. Kapitola o historii však poměrně náhle skončila a ačkoli Talbot ji původně zamýšlel dokončit později, nikdy to neudělal.

Další vydání

New York: Da Capo Press, 1969.
New York: Hans P. Kraus, Jr., 1989. ISBN 0-9621096-0-6
Bath: Monmouth Calotype 1989

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b http://books.google.cz/books?id=USEuZDf-2ZMC&pg=PT161&lpg=PT161&dq=The Pencil of Nature&source=bl&ots=acQmBSaRkY&sig=s7RhLw1bVioLSl5uxTsAK_XtgrU&hl=cs&ei=5C9cS4uCIo7WmwPV9o2ZAg&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=10&ved=0CB0Q6AEwCQ#v=onepage&q=The Pencil of Nature&f=false
↑ Glasgow University Library, Special Collections Department. Book of the month. February 2007. William Henry Fox Talbot. The Pencil of Nature. Archivováno 11. 6. 2011 na Wayback Machine. Retrieved 6 October 2008.
↑ William Henry Fox Talbot: The Pencil of Nature (1994.197). In Timeline of Art History. New York: The Metropolitan Museum of Art, October 2006. Retrieved 6 October 2008.

Související články

Turkestánské album

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tužka přírody na Wikimedia Commons

[rfr1-1] ttp://books.google.cz/books?id=USEuZDf-2ZMC&pg=PT161&lpg=PT161&dq=The Pencil of Nature&source=bl&ots=acQmBSaRkY&sig=s7RhLw1bVioLSl5uxTsAK_XtgrU&hl=cs&ei=5C9cS4uCIo7WmwPV9o2ZAg&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=10&ved=0CB0Q6AEwCQ#v=onepage&q=The Pencil of Nature&f=false

[2] Glasgow University Library, Special Collections Department. Book of the month. February 2007. William Henry Fox Talbot. The Pencil of Nature. Archivováno 11. 6. 2011 na Wayback Machine. Retrieved 6 October 2008.

[3] William Henry Fox Talbot: The Pencil of Nature (1994.197). In Timeline of Art History. New York: The Metropolitan Museum of Art, October 2006. Retrieved 6 October 2008.

[1]

[2]

[3]

Tužka přírody
Obálka Tužka přírody, 1844
Autor	William Fox Talbot
Původní název	The Pencil of Nature
Jazyk	angličtina
Žánr	fotokniha
Datum vydání	1844
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.