Wikipedie

The Epoch Times

The Epoch Times jsou krajně pravicové[16] mezinárodní vícejazyčné noviny a mediální společnost spojená s novým náboženským hnutím Fa-lun-kung.[24] Noviny se sídlem v New Yorku jsou součástí mediální skupiny Epoch Media Group, která provozuje také televizi New Tang Dynasty (NTD).[25] Deník Epoch Times má internetové stránky ve 35 zemích, ale v kontinentální Číně je blokován.[26]

The Epoch Times
Základní informace
Datum založení2000
Jazykmnoho jazyků
Periodicitakaždý den
Formátbroadsheet
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Sídlo redakceNew York, Spojené státy americké
Klíčové osoby
MajitelEpoch Media Group
VydavatelThe Epoch Times Association a Epoch Media Group
Odkazy
WebOficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Titulní strana speciálního vydání české pobočky The Epoch Times.

Deník Epoch Times vystupuje proti Komunistické straně Číny,[27][28] v Evropě podporuje krajně pravicové politiky[4][6] a v USA se zasazuje o bývalého prezidenta Donalda Trumpa;[29][30] podle zprávy NBC News z roku 2019 je po Trumpově kampani druhým největším sponzorem protrumpovské reklamy na Facebooku.[25][31][23] Zpravodajské weby a youtubové kanály skupiny Epoch Media Group šířily konspirační teorie, jako je QAnon a dezinformace proti očkování,[34] a nepravdivá tvrzení o podvodech v prezidentských volbách ve Spojených státech v roce 2020.[37]

Typické číslo novin obsahuje sekci pro světové a národní zpravodajství, názorové komentáře, sport, zábavu, obchod, umění a cestování, zdraví a automobily. V roce 2020 je deník The New York Times označil za "dezinformační stroj globálního rozsahu".[29] Epoch Times často propagují další skupiny spojené s Fa-lun-kungem, jako je například umělecká společnost Šen Jun (Shen Yun).[38][29]

Historie

editovat

The Epoch Times byly založeny v roce 2000 Johnem Tangem a skupinou dalších čínských Američanů, kteří utekli před komunistickým režimem z Čínské lidové republiky. Přáli si vytvořit nezávislé médium s necenzurovanými a pravdivými informacemi.[39] Zpočátku se vydání novin převážně zaměřovala na kritiku Komunistické strany Číny, její domácí i zahraniční politiky. Taktéž na její porušování lidských práv, zvláště v souvislosti se stíháním lidí praktikujících Fa-lun-kung, cvičení a meditace ke zušlechtění těla a ducha, a nauky o zušlechťování morálního charakteru. Poté co počet příznivců Fa-lun-kungu v Číně přesáhl 70 milionů, byli v červenci 1999 postaveni Komunistickou stranou Číny mimo zákon a začali být pronásledováni pod nálepkou kacířského náboženství a sekty. Podle mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International byly desítky tisíc praktikujících Fa-lun-kungu svévolně zadrženy, během zadržení podrobeni zvláště krutému zacházení, a často nuceny se pod tlakem mučení a jiného špatného zacházení vzdát svého duchovního přesvědčení.[40]

V květnu 2000 byly noviny poprvé publikovány v čínském jazyce v New Yorku, a web byl spuštěn v srpnu 2000.[41]

V roce 2003 byla spuštěna anglická internetová verze, v novinové podobě v roce 2004. Jejich jazykové a zpravodajské pokrytí přesáhlo lokálními edicemi do USA, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, Japonska, Indonésie, Tchaj-wanu, Hongkongu a několika evropských zemí.[42]

Pozornost si The Epoch Times získaly vydáním publikace Devět komentářů ke komunistické straně[43], která má vyjmenovávat největší zločiny daného režimu v Číně. Byla vydána v nákladu 30 000 kusů a následně v takřka milionu kopií, kdy část byla do pevninské Číny přepravena návštěvníky USA po návratu domů.[44] Kniha měla vybudit vystoupení více než 250 milionů čínských občanů ze strany a navázaných organizací.[45] Dle odborné studie v l. 2004-2005 byla většina informací o The Epoch Times a knize na čínském internetu zablokována[46], a čínská administrativa měla podle The Epoch Times například vytvářet nátlak na hongkongská média, aby zastavila vydávání jejich novin.[44]

Roku 2006 vyvolala skandál jejich reportérka, Dr. Wenyi Weng, když při uvítací ceremonii tehdejšího čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa narušila jeho proslov před Bílým domem výkřiky směrem na čínského prezidenta, aby zastavil pronásledování Fa-lun-kungu v Číně. Křičela také na přítomného prezidenta USA George Bushe, aby zastavil násilné represe v Číně.[47] Doktorka Wenyi Weng uvedla, že v té době pracovala na reportážích o prvních obviněních čínských vojenských nemocnic ze zneužívání zadržovaných příznivců Fa-lun-kungu k orgánovým transplantacím. Na tiskové konferenci, poté co jí soud USA zprostil všech obvinění, uvedla, že jí ujely nervy, když před sebou viděla čínského prezidenta a musela začít křičet.[48] Pravdivost obvinění z násilných odběrů orgánů o několik měsíců později potvrdili kanadští vyšetřovatelé David Kilgour a David Matas ve své zprávě Krvavá sklizeň. Dr. Wangová vysvětlila své motivy v lednu 2011 v článku publikovaném v deníku Epoch Times.[49] Incident okolo Wang Wenyi vyvolal diskusi nad otázkou propojení deníku Epoch Times s Fa-lun-kungem, právě členové této skupiny měli stát u vzniku média, ale Stephen Gregory, výkonný činitel The Epoch Times uvedl, že neexistuje žádné majetkové či reprezentační spojení mezi médiem a Fa-lun-kungem. Vyzdvihl naopak zpravodajství o tématech, kterým západní média nevěnují pozornost.[50] Později v roce 2020 vydal deník prohlášení, že ačkoliv byl založen lidmi praktikujícími Fa-lun-kung, „jedná se o nezávislý podnik, který nezastupuje Falun Gong, ani jím není vlastněn“.[51]

 
Česká redakce Epoch Times v History fotoateliéru Praha.[52]

V roce 2011 Stephen Harper, kanadský premiér, napsal: „Od svého počátku působení v Kanadě v roce 2000 se Epoch Times stal populárním zdrojem informací o záležitostech a událostech zajímavých pro čínsko-kanadskou komunitu (...) S lokálními edicemi publikovanými v Torontu, Vancouveru, Montréalu, Ottawě a Calgary/Edmontonu jsou dnes Epoch Times největšími denními novinami svého typu v zemi.“[53]

Česká pobočka Epoch Media Group v l. 2015 až 2017 vydala osm čísel magazínu Epoch Times. Šéfredaktorem a nakladatelem byl Milan Kajínek. Její internetová verze naopak funguje a pravidelně zveřejňuje články týkající se zpráv z domova, Číny, Spojených států a oblasti ekonomiky a dalších. Česká redakce vydala v českém jazyce knižní tituly 9 komentářů ke komunistické straně (2005)[54], Jak přízrak komunismu vládne našemu světu (2020)[55] a přeložila knihy Za Čínu spravedlivější (Nakl. Marek Belza, 2011)[56], Jatka (Nakl. C-Press, 2015)[57].

NBC News uvádějí, že americkou politiku, kterou The Epoch Times nyní hojně pokrývají, až do r. 2016 spíše pomíjeli.[58]

Pracovní skupina Stanfordovy univerzity, zaměřená na vlivové aktivity ČLR ve Spojených státech, označila ve svém výstupu z r. 2018 The Epoch Times za nezávislé na kontrole Číny, ale na rozdíl od dřívějších vyjádření zástupce vydavatelství také za napojené na Fa-lun-kung, jejich mediální výstupy o Číně za nevyrovnané. Zároveň se vydavatelství stalo jedním z mála nezávisle informujících, čínsky publikujících médií v USA.[59]

Analýza Blind Bias ze srpna 2020, jejímž autorem je projekt AllSides, ukázala, že téměř 65 % respondentů hodnotilo The Epoch Times jako médium, jehož obsah je vyvážený (středový). Respondenti hodnotili články různých médií, aniž by věděli, od jakého média pocházejí a kdo je vydával. „Do léta 2020 jsme toto médium hodnotili jako pravicové. Výsledek nového průzkumu pobídl editorial k revizi Epoch Times, na jehož základě tým AllSides došel k obecnému závěru, že obsah média je nakloněný vpravo. I když styl psaní Epoch Times je převážně středový, rozhodli jsme se jej označit jako nakloněný pravici z toho důvodu, že výběr témat je nakloněný pravicově a významné procento článků ukazuje konzervativce v pozitivnějším světle a levici v negativnějším světle.“[60][61]

Ocenění

editovat

National Ethnic Press & Media Council Award 2005: Tato výroční cena byla udělena deníku Epoch Times jako „silnému zastánci lidských práv a demokratických hodnot“. Noviny rovněž získaly uznání za to, že jako první informovaly o zakrývání viru SARS čínskými orgány. [62]

Asian American Journalists Association National Award 2005: Deník The Epoch Times byl oceněn za „excelenci ve zpravodajství o asijsko-amerických otázkách,“ a za svůj redakční příspěvek Devět komentářů o komunistické straně. [63][64][65]

Mediální cena Mezinárodní společnosti pro lidská práva 2005: V květnu 2006 udělila Internationale Gesellschaft für Menschenrechte zvláštní mediální cenu německému vydání deníku „The Epoch Times“, za rozsáhlé a pravidelné zpravodajství o porušování lidských práv v Číně. [66]

Canadian Centre for Abuse Awareness 2012: Cindy Gu, prezidentka a vydavatelka Epoch Times Kanada, byla 11. října 2012 oceněna Diamantovou jubilejní medailí královny Alžběty II. na benefiční akci Canadian Centre for Abuse Awareness. Ocenění bylo uděleno za její práci v oblasti šíření povědomí o porušování lidských práv v Číně a odebírání orgánů praktikujícím Fa-lun-kungu.[67]

National Ethnic Press and Media Council Award 2012: Čínské vydání deníku The Epoch Times obdrželo výroční ocenění za „vynikající v redakci, svobodu projevu, nejlepší koncept a vizuální prezentaci“. [68][69]

New York Press Association Award 2012: Deník The Epoch Times obsadil první místo v kategorii Nejlepší reklama; Segment 2 pro speciální sekci vyrobenou v březnu 2012 pro Asijský týden v New Yorku. „Velká speciální sekce obsahuje pět silných složek: Skvělé pokrytí, atraktivní design, dobré umění, silný obsah a dobře navržená bezplatná reklama,“ uvedl Richter, porotce New York Press Association. „Celkem vzato je to jedna z nejkrásnějších sekcí, jaké jsem kdy v novinách viděl.“ [70]

Sigma delta cchi award 2012: Matthew Robertson, redaktor a výzkumník newyorské pobočky deníku The Epoch Times, získal v roce 2013 ocenění Sigma delta cchi, organizace profesionálních žurnalistů, za reportování o „krutostech nucených odběrů orgánů živým lidem v Číně“ v průběhu roku 2012.[64][71]

Newswomen’s Club Award 2013: Newyorský klub zpravodajek ocenil reportérku listu Epoch Times Genevieve Belmakerovou za reportáž o hurikánu Sandy. Napsala sérii čtyř příběhů zachycujících zkušenosti evakuovaných lidí, které bouře připravila o střechu nad hlavou, a žijících v hotelovém programu sponzorovaném městem.[64][72]

New York Press Association 2014 (25 ocenění): Manhattanská redakce deníku Epoch Times si odnesla celkem 10 ocenění za první místo, 6 za druhé místo, 5 za třetích místo a čtyři čestná uznání za oblasti editoriálu, fotografie, grafiky a reklamy v rámci Better Newspaper Contest pořádané New York Press Association.[73]

Best of News Design Creative Competition 2015: Deník získal ocenění v sekci Dine and Unwind a příběh o domorodém skandinávském umění. Ocenění v soutěži Best of News Design udělila Society for News Design.[74]

New York Press Association 2015 (8 ocenění): Zaměstnanci redakce deníku Epoch Times získali 10 ocenění v oblasti editoriálu, fotografie, designu a reklamy v rámci Better Newspaper Contest pořádané New York Press Association.[75]

Ippies Award 2015: Čínskojazyčné vydání Epoch Times v New Yorku získalo hlavní cenu za design tištěné publikace 11. června 2015 na akci pořádané City University of New York Graduate School of Journalism. Ippies Awards uděluje Center for Community and Ethnic Media.[76]

New York Press Association 2017 (11 ocenění): Na výroční konferenci New York Press Association, kde byli vyhlášeni vítězové soutěže Better Newspaper Contest, získal deník celkem 11 ocenění za celkovou kvalitu a pro jednotlivé novinář.[77]

Festival Content 2020: Deník Epoch Times získal ocenění za Nejlepší dokumentární snímek roku 2020 na filmovém festivalu CONTENT v kategorii Zprávy a žurnalistika. Oceněný snímek Vyšetřování voleb 2020[78] zpracoval investigativní reportér Joshua Philipp. Festival probíhal v Dallasu od 1. do 4. února 2021.[79][80]

Best Video Magazine 2021: Na texaském filmovém festivalu a summitu médií CONTENT 2021 získal deník The Epoch Times a program Epoch TV nazvaný Crossroads, ocenění Best Video Magazine v kategorii Zprávy & Žurnalistika. Samotný deník The Epoch Times byl oceněn cenou Pravda v žurnalistice. [81][82]

Dokumentární snímky

editovat

Deník se od roku 2020 začal věnovat natáčení dokumentárních snímků a v roce 2021 spustil vysílání placeného kanálu Epoch TV.[83]

  • DeSantis: Florida vs. Lockdowns (2021): Moderátor pořadu America thought leaders Jan Jekielek a štáb deníku strávili několik dní v těsné blízkosti floridského guvernéra Rona DeSantise a sledovali jeho postupy v boji proti epidemii covidu-19. Guvernér deníku poskytl několik exkluzivních interview.[84]
  • Vyšetřování voleb 2020 (2020): Investigativní novinář Joshua Phillip se vydává po stopách tvrzení, že se během prezidentských voleb v USA v roce 2020 odehrála celá řada podvodů. Mimo jiné zkoumá pozadí společnosti Dominion Voting Systems a zpovídá řadu expertů na výpočetní techniku a hlasovací zařízení.[85]
  • Manipulace s Amerikou – Čínská komunistická příručka (2020): Dokumentární snímek zkoumá nástroje a přístupy propagandy Komunistické strany Číny, které jsou v praxi využívány v oblasti USA a zbytku světa.[86]
  • Pátrání po původu wuchanského koronaviru (2020): Dokumentární snímek zkoumá události okolo propuknutí epidemie a následné pandemie v roce 2019. Pátrá po původu nového koronaviru. Přináší podrobný chronologický sled událostí doplněný vstupy řady uznávaných expertů v oblasti virologie, bezpečnosti a současné politické situace v Číně. Odhaluje, kdo skutečně ovládá wuchanskou P4 virologickou laboratoř.[87]

Kritika a kontroverze

editovat

Redaktor deníku The New York Times Kevin Roos publikoval v říjnu 2020 článek, v němž se věnuje vztahu novin k Fa-lun-kungu a zejména tomu, co popisuje jako velmi pozitivní vyjadřování média o Donaldu Trumpovi. Roos uvádí, že se noviny staly jeho zastánci již v r. 2016, kdy měly svou taktiku podpory údajně založit na šíření pravicových dezinformací a agresivních taktikách na Facebooku.[88] Deník Epoch Times na článek konkurenčního média The New York Times reagoval tiskovým prohlášením, v němž prohašuje, že Kevin Roos ve svém článku poskytuje „málo faktů a mnoho zaujatosti“.[89]

Podle politologa newyorské univerzity, Ming Xia, může také jít o reakci média na přitvrzování amerického postoje vůči Číně právě prezidentem Trumpem.[58] Další motivací[zdroj?] může být právě napojení na Fa-lun-kung, jehož členové se měli stát oběťmi odebírání orgánů čínským režimem, a to včetně zřetele při vybírání nedobrovolných dárců z řad vězňů, kdy byli podle zpráv CNN vybíráni častěji.[90]

V září 2018 upozornili The Washington Post na předání složky prezidentovi USA reportérkou vydavatelství, když Donald Trump opouštěl místnost po tiskové konferenci.[zdroj?] Prezident Trump se měl v roce 2018 k The Epoch Times vyjádřit v pozitivním smyslu, konkrétně jako „nejvíce důvěryhodným novinám“.[91]

V srpnu 2019 NBC News uvedli, že deník podpořil Donalda Trumpa skrze 11 tisíc reklam, které měl deník údajně zadat a šířit pomocí Facebooku, náklady činily více než 1,5 milionu USD.[58] Epoch Times v reakci na informace šířené stanicí NBC uvedl, že se jedná o dezinformaci, protože každé médium, které propaguje své články nebo reportáže s politickým obsahem, je podle pravidel Facebooku nuceno označit takový obsah jako „politickou reklamu“. Jednalo se tedy podle vydavatele deníku o redakční články, které pokrývaly události související s administrativou Donalda Trumpa, nikoliv o reklamu podporující prezidenta, jak tvrdila NBC.[92] Stejným způsobem propagují svůj obsah na Facebooku i jiná média (například The New York Times). Podle NBC reklamy obsahovaly konspirační teorie o „deep state“ a kritizovaly „fake news“, které šíří média v USA. NBC označuje The Epoch Times za jednoho z největších co do počtu sledujících na sociálních sítích, také zmiňuje nárůst uznání ve světě konzervativních médií.[58] V reakci na to Facebook některé jejich reklamy s politickým obsahem zablokoval.[93]

V říjnu 2019 přinesli reportéři Snopes důkazy o napojení Đại Kỷ Nguyên (Vietnamese Epoch Times) na stránku The Beauty Life, která prostřednictvím facebookových stránek s podporou 28 milionů sledujících šířila konspirace zahrnující postavu filantropa George Sorose. Jedna ze stránek náležejících The Beauty Life měla údajně na Facebooku podpořit QAnon[94], konspirační teorii s postupně narůstajícím vlivem a spojenou s více či méně kontroverzními tvrzeními mluvících o spásné roli Donalda Trumpa v boji proti pedofilní a zločinné skupině především Demokratů.[95] Společnost Epoch Media Group (EMG) a deník The Epoch Times v reakci na vznesená tvrzení uvedla, že s Đại Kỷ Nguyên (Vietnamese Epoch Times (VET)) byli nuceni přerušit vazby již v říjnu 2018. Společnost EMG „nebyla nikdy přidružena k Beauty Life (BL), není zapojena do činnosti BL, ani nepodporuje chování BL, o kterém se tvrdí, že se na něm EMG podílí“. EMG ale zároveň připustila, že BL je skutečně napojena na Vietnamese Epoch Times. Oddělení projektů VET a BL od EMG podle společnosti „ilustruje fakt, že YouTube pozastavil kanály VET a BL na příkaz hongkongské pobočky The Epoch Times, z důvodu opakovaného porušování autorských práv.“[96]

Po prezidentských volbách v USA v roce 2020 deník The Epoch Times přinášel zpravodajství o množících se nařčeních z volebních podvodů v několika státech USA, které měly údajně vést k nelegitimní výhře Joea Bidena, a tedy prohře Donalda Trumpa.[97]. Mediální pokrytí obsahovalo vývoj volebních auditů,[98] záznamy veřejných slyšení,[99][100] analýzy kamerových záznamů,[101] nebo výpovědi a analýzy, například Matta Braynarda z Voter Integrity Project,[102] skupiny analytiků z Data Integrity Group[103] a podobně. Deník The New York Times označil obvinění z volebních podvodů za „bublinu pravicových médií“.[104] V podobném duchu o událostech informovaly také Financial Times.[105]

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Epoch Times na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ZENG, Jing; SCHÄFER, Mike S. Conceptualizing "Dark Platforms". Covid-19-Related Conspiracy Theories on 8kun and Gab. Digital Journalism. Routledge, October 21, 2021, s. 1321–1343. DOI 10.1080/21670811.2021.1938165. 
  2. ↑ KAISER, Jonas. The Far Right and the Environment: Politics, Discourse and Communication. Redakce Forchtner Bernard. [s.l.]: Routledge, 2019. ISBN 978-1-351-10402-9. Kapitola In the heartland of climate scepticism: A hyperlink network analysis of German climate sceptics and the US right wing, s. 265. 
  3. ↑ WEISSKIRCHER, Manès. Neue Wahrheiten von rechts außen? Alternative Nachrichten und der "Rechtspopulismus" in Deutschland. Forschungsjournal Soziale Bewegungen. De Gruyter, September 11, 2020, s. 474–490. DOI 10.1515/fjsb-2020-0040. S2CID 222004415. (německy) 
  4. ↑ a b ALLEN-EBRAHIMIAN, Bethany. The German Edition of Falun Gong's 'Epoch Times' Aligns with the Far Right. ChinaFile. Center on U.S.-China Relations at Asia Society, September 23, 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 28, 2017. 
  5. ↑ ALBA, Davey. Virus Conspiracists Elevate a New Champion [online]. May 9, 2020 [cit. 2020-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 1, 2021. 
  6. ↑ a b HETTENA, Seth. The Obscure Newspaper Fueling the Far-Right in Europe. The New Republic. September 17, 2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne November 6, 2021. ISSN 0028-6583. 
  7. ↑ ASPINWALL, Nick. Guo Wengui and Steve Bannon Are Flooding the Zone With Hunter Biden Conspiracies [online]. November 2, 2020 [cit. 2020-11-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ FARHI, Paul. A 'loud mouth' writer says the White House broke its own briefing-room rules. So he did the same.. The Washington Post. August 20, 2020. Dostupné online [cit. November 6, 2020]. 
  9. ↑ ASPINWALL, Nick. As Taiwan Watches US Election, It May Need Time to Trust a Biden Administration [online]. November 6, 2020 [cit. 2020-11-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ NEWTON, Casey. How the 'Plandemic' video hoax went viral [online]. May 12, 2020 [cit. 2020-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ PRESSMAN, Aaron; MORRIS, David Z. This moon landing video is fake [online]. August 7, 2020 [cit. 2020-11-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ SOMMER, Will. Bannon Teams Up With Chinese Group That Thinks Trump Will Bring on End-Times. The Daily Beast. October 19, 2019. Dostupné online [cit. November 6, 2020]. (anglicky) 
  13. ↑ a b c CALLERY, James; GODDARD, Jacqui. Most-clicked link on Facebook spread doubt about Covid vaccine. The Times. August 23, 2021. Dostupné online [cit. December 22, 2021]. ISSN 0140-0460. (anglicky) 
  14. ↑ a b c WALDMAN, Scott. Climate denial newspaper flourishes on Facebook [online]. August 27, 2021 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ PAUL, Kari. Facebook steps up fight against climate misinformation – but critics say effort falls short [online]. September 16, 2021 [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ [1][2][3][4][5][6][7][8][9][10][11][12][13][14][15]
  17. ↑ HOBBS, Renee. Google Books. Mind Over Media: Propaganda Education for a Digital Age. [s.l.]: W. W. Norton & Company, 2020. Dostupné online. ISBN 978-0-393-71351-0. 
  18. ↑ TOLENTINO, Jia. Stepping Into the Uncanny, Unsettling World of Shen Yun. The New Yorker. March 19, 2019. Dostupné online [cit. November 7, 2020]. (anglicky) 
  19. ↑ MORAIS, Betsy. The Epoch Times doesn't like to brag [online]. Politico, June 23, 2010. Dostupné online. 
  20. ↑ LAWRENCE, Susan V. Falun Gong Fields Media Weapons. Wall Street Journal. April 14, 2004. Dostupné online. 
  21. ↑ HUNE-BROWN, Nicholas. The traditional Chinese dance troupe China doesn't want you to see [online]. December 12, 2017 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ ALBA, Davey. Those Cute Cats Online? They Help Spread Misinformation.. The New York Times. December 1, 2021. Dostupné online [cit. March 19, 2022]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  23. ↑ a b c d PERRONE, Alessio; LOUCAIDES, Darren. A key source for Covid-skeptic movements, the Epoch Times yearns for a global audience [online]. March 10, 2022 [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ [17][18][19][20][21][22][23]
  25. ↑ a b c Zadrozny; COLLINS, Ben. Trump, QAnon and an impending judgment day: Behind the Facebook-fueled rise of The Epoch Times [online]. August 20, 2019 [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  26. ↑ The Epoch Times [online]. 2020. Dostupné online. 
  27. ↑ HUA, Vanessa. Dissident media linked to Falun Gong / Chinese-language print, broadcast outlets in U.S. are making waves. San Francisco Chronicle. December 18, 2005. Dostupné online [cit. December 9, 2006]. 
  28. ↑ WILSON, Jason. Falun Gong-aligned media push fake news about Democrats and Chinese communists. The Guardian. April 30, 2021. Dostupné online [cit. November 16, 2021]. 
  29. ↑ a b c ROOSE, Kevin. How The Epoch Times Created a Giant Influence Machine. The New York Times. October 24, 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 25, 2021. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  30. ↑ a b VAN ZUYLEN-WOOD, Simon. MAGA-land's Favorite Newspaper. The Atlantic. January 12, 2021. Dostupné online. ISSN 1072-7825. 
  31. ↑ BROWN, Hayes. A Newspaper Banned In China Is Now One Of Trump's Biggest Defenders. BuzzFeed News. October 23, 2018. Dostupné online [cit. December 20, 2019]. 
  32. ↑ ALBA, Davey. Facebook Bans Ads From The Epoch Times. The New York Times. August 23, 2019. Dostupné online [cit. December 16, 2019]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  33. ↑ GARTENBERG, Chaim. Epoch Times banned from advertising after sneaking pro-Trump propaganda onto Facebook [online]. August 23, 2019 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ [13][14][25][32][33][23]
  35. ↑ Silverman. This Pro-Trump YouTube Network Sprang Up Just After He Lost [online]. January 8, 2021 [cit. 2022-01-31]. Dostupné online. 
  36. ↑ SWENSON, Ali; JOFFE-BLOCK, Jude. Lengthy video makes false claims about 2020 election [online]. December 25, 2020 [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. 
  37. ↑ [13][14][35][30][36][23]
  38. ↑ GAFNI, Matthias. Behind the blitz: Falun Gong practitioners spend millions on Shen Yun ads. How do they do it? [online]. January 11, 2020 [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2012-02-05 [cit. 2020-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-05. 
  40. ↑ Vyjádření české Amnesty k situaci v Číně v roce 2020.. amnesty.cz [online]. Amnesty International, 2021-03-06 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  41. ↑ About Us [online]. The Epoch Times [cit. 2015-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 06-11-2016. 
  42. ↑ About Us | China | Epoch Times | freedom | The Epoch Times. web.archive.org [online]. 2017-09-23 [cit. 2020-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-23. 
  43. ↑ Devět komentářů ke komunistické straně: O Devíti komentářích [online]. 2006-03-10 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  44. ↑ a b Accuracy in Media [online]. 2005-06-15 [cit. 2020-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-21. (anglicky) 
  45. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Devět komentářů ke komunistické straně - kolektiv autorů | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  46. ↑ BAMBAUER, Derek E.; DEIBERT, Ronald J.; PALFREY, John G. Internet Filtering in China in 2004-2005: A Country Study. Rochester, NY: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ Protester disrupts Hu speech at White House. NBC News [online]. [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ Why Wang Wenyi Was Shouting [online]. 2006-03-08 [cit. 2021-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-24. (anglicky) 
  49. ↑ WANG, Wenyi. Wenyi Wang: Why I Protested Hu Jintao at the White House. www.theepochtimes.com [online]. The Epoch Times, 2011-01-17 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  50. ↑ TOOSI, Nahal. Paper Denies Representing Falun Gong. www.washingtonpost.com [online]. The Associated Press, 2007-02-05 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  51. ↑ What is the Relationship between The Epoch Times and Falun Gong?. help.theepochtimes.com [online]. The Epoch Times, 2020-10-02 [cit. 2021-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-24. 
  52. ↑ Svět Sherlocka Holmese [online]. Epoch Times ČR, 11-04-2016. Dostupné online. 
  53. ↑ The Epoch Times Daily News [online]. 28-01-2011 [cit. 2015-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-03-2016. 
  54. ↑ Podpořte projekt Devět komentářů ke komunistické straně. www.startovac.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  55. ↑ JAK PŘÍZRAK KOMUNISMU VLÁDNE NAŠEMU SVĚTU. www.startovac.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  56. ↑ Kao Č´-šeng: Za Čínu spravedlivější. mbelza.sweb.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-24. 
  57. ↑ Jatka: Masové vraždy, odebírání orgánů a čínské řešení problému s disidenty. cpress.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  58. ↑ a b c d Trump, QAnon and an impending judgment day: Behind the Facebook-fueled rise of The Epoch Times. NBC News [online]. [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ Chinese Influence & American Interests: Promoting Constructive Vigilance. Stanford, CA: Hoover Institution Press, 2018. 200 s. S. 190. 
  60. ↑ August 2020 Blind Bias Survey [online]. 2013-05-11 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  61. ↑ Analýza: Jak američtí čtenáři hodnotili předpojatost mediálních domů AP, BBC, Epoch Times a dalších [online]. 2013-05-11 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  62. ↑ Jason Loftus: Archivní kopie na Internet Archive. In: The Epoch Times. 20. September 2005, web.archive.org, abgerufen am 10. Juni 2019.
  63. ↑ Archivní kopie na Internet Archive. In: The Free Library. 23. August 2005, webarchiv, abgerufen am 10. Juni 2019.
  64. ↑ a b c 2012 SIGMA DELTA CHI AWARD HONOREES [online]. Sigma Delta Chi [cit. 2015-06-30]. Dostupné online. 
  65. ↑ Devět komentářů ke komunistické straně [online]. 2013-04-23 [cit. 2021-06-21]. Crowdfundingová kampaň pro nové vydání české knižní verze Devět komentářů ke komunistické straně an platformě Startovoač.cz. Dostupné online. 
  66. ↑ Ferdinand Reich: Archivní kopie na Internet Archive. In: The Epoch Times. 10. Mai 2006, web.archive.org, abgerufen am 10. Juni 2019.
  67. ↑ Epoch Times Publisher Awarded Diamond Jubilee Medal. The Epoch Times [online]. 12. říjen 2012. Dostupné online. (Angličtina) 
  68. ↑ National Ethnic Press and Media Council of Canada Award Recipients 2012. sources.com, 7. November 2012, abgerufen am 10. Juni 2019.
  69. ↑ Matthew Little: Epoch Times Wins Ethnic Press Media Award in Canada. Archivováno 11. 6. 2017 na Wayback Machine. In: The Epoch Times. 13. November 2012, abgerufen am 10. Juni 2019.
  70. ↑ Archivní kopie na Internet Archive. In: Free-i-News. 8. April 2013, web.archive.org, abgerufen am 10. Juni 2019.
  71. ↑ Epoch Times Reporter Wins Prestigious Journalism Award [online]. 2013-04-23 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ 2013 FRONT PAGE AWARDS [online]. 2013 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ Epoch Times Wins 25 Awards in Annual New York Press Association Contest [online]. 2015-03-28 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ Epoch Times Wins Awards of Excellence in Society for News Design Competition [online]. 2015-04-10 [cit. 2021-06-21]. Soutěž Society for News Design v oblasti Best of Print News Design. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ Epoch Times Wins Top Honors for Newspaper Excellence [online]. 2016-04-11 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ Chinese Language Epoch Times Wins Ippies Award for Design [online]. 2015-06-11 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ The Epoch Times Awarded for Its Journalism, Design [online]. 2017-04-13 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ Dokumentární film o vyšetřování obvinění z volebních podvodů v USA [online]. Epoch Times ČR, 2020-12-15 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  79. ↑ FILM FESTIVAL NOMINATIONS/WINNERS [online]. 2021-02-04 [cit. 2021-06-21]. 12. NEWS AND JOURNALISM FILMS, Special Awards: Best Documentary - Epoch Times 2020 Election. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-10. (anglicky) 
  80. ↑ Deník Epoch Times získal ocenění za nejlepší dokument roku 2020 o vyšetřování voleb v USA [online]. Epoch Times ČR, 2021-02-12 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  81. ↑ NEWS & JOURNALISM AWARDS: [online]. 2021-01-02 [cit. 2021-06-21]. Best Video Magazine: Joshua Philipp – Crossroads / Truth in Journalism Award: The Epoch Times. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-24. (anglicky) 
  82. ↑ Epoch Times a program Epoch TV „Crossroads“ získaly mediální ocenění [online]. Epoch Times ČR, 2021-06-05 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  83. ↑ Epoch TV [online]. 2021 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  84. ↑ [Exclusive Documentary] DeSantis: Florida vs. Lockdowns [online]. 2021-05-29 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  85. ↑ 2020 Election Investigative Documentary: Who’s Stealing America? [online]. 2020-12-14 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  86. ↑ Special Report: Manipulating America—The Chinese Communist Playbook [online]. 2020-06-18 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  87. ↑ Documentary: Tracking Down the Origin of Wuhan Coronavirus [online]. 2020-04-15 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  88. ↑ ROOSE, Kevin. How The Epoch Times Created a Giant Influence Machine. The New York Times. 2020-10-24. Dostupné online [cit. 2020-12-26]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  89. ↑ 8měsíční „vyšetřování“ deníku Epoch Times listem New York Times: Málo faktů, mnoho zaujatosti. The Epoch Times. Dostupné online [cit. 2021-06-24]. (anglicky) 
  90. ↑ GRIFFITHS, James. Report: China is still harvesting organs from prisoners. CNN [online]. [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  91. ↑ Trump Said to Describe The Epoch Times as ‘Most Credible Newspaper’. www.theepochtimes.com [online]. 2018-04-16 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. ↑ Epoch Times Statement in Response to NBC Facebook Stories. theepochtimes.com [online]. 2019-08-23 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. ↑ ZADROZNY, Brandy; COLLINS, Ben. Facebook bans ads from The Epoch Times after huge pro-Trump buy. CNBC [online]. 2019-08-23 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. ↑ KASPRAK, Alex; LILES, Jordan. EXCLUSIVE: Expanding Pro-Trump Outlet 'The BL' Is Closely Linked to The Epoch Times. Snopes [online]. 2019-10-11 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. ↑ LINDNER, Tomáš. QAnon je politická hrozba i pohádka pro dospělé. To se nevylučuje. Týdeník Respekt [online]. 2020-08-07 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  96. ↑ Epoch Media Group (EMG) se ohrazuje proti falešnému tvrzení Facebooku, že je EMG spojena se společností BL. www.epochtimes.cz [online]. The Epoch Times ČR [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. 
  97. ↑ Prezidentské volby USA 2020. www.epochtimes.cz [online]. The Epoch Times ČR [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. 
  98. ↑ ELECTION AUDIT. www.theepochtimes.com [online]. The Epoch Times NY [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. 
  99. ↑ USA: Více než 40 svědků vypovídalo o nesrovnalostech, chybách a podezřeních z volebních podvodů. www.epochtimes.cz [online]. The Epoch Times ČR, 2020-12-30 [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. 
  100. ↑ Seznam veřejných slyšení v USA – prezentace důkazů a výpovědi svědků (obvinění z volebních podvodů). www.epochtimes.cz [online]. The Epoch Times ČR, 2020-12-10 [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. 
  101. ↑ Videozáznamy zachytily zaměstnance, kteří v nočních hodinách (bez dozoru) vybalují „kufry“ s hlasovacími lístky a scanují je. www.epochtimes.cz [online]. The Epoch Times ČR, 2020-12-04 [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. 
  102. ↑ PETR, Šváb. FBI požádala Braynarda o doručení shromážděných důkazů o potenciálních volebních podvodech. www.epochtimes.cz [online]. The Epoch Times ČR, 2020-12-01 [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. 
  103. ↑ ALLEN, Zhong. Exkluzivně: Více než 423 000 hlasů pro Trumpa bylo v Pensylvánii smazáno, říkají datoví experti. www.epochtimes.cz [online]. The Epoch Times ČR, 2021-01-06 [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. 
  104. ↑ PETERS, Jeremy W. Inside the Right-Wing Media Bubble, Where the Myth of a Trump Win Lives On. The New York Times. 2020-12-15. Dostupné online [cit. 2020-12-26]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  105. ↑ STACEY, Kiran. Voting machine group demands retractions from rightwing media. Financial Times [online]. 2020-12-24 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=The_Epoch_Times&oldid=23545393“