Třída Prinz Adalbert

třída německých pancéřových křižníků

Třída Prinz Adalbert byla třída pancéřových křižníků německého císařského námořnictva. Tvořily ji jednotky Prinz AdalbertFriedrich Carl postavené v letech 1900–1904.[1] Obě lodě bojovaly v první světové válce a byly v ní ztraceny.

Třída Prinz Adalbert
SMS Prinz Adalbert
SMS Prinz Adalbert
Obecné informace
UživatelVlajka Kaiserliche Marine Kaiserliche Marine
TypPancéřový křižník
Lodě2
Osudpotopeny
PředchůdcePrinz Heinrich
Nástupcetřída Roon
Technické údaje
Výtlak9500 t
Délka120 m
Šířka19,6 m
Ponor7,3 m
Pohon14 kotlů, 3 parní stroje
3 lodní šrouby
17 000 hp
Rychlost20,5 uzlu
Posádka557
Výzbroj4× 210mm kanón (2×2)
10× 150mm kanón (10×1)
12× 88mm kanón (12×1)
4× 450mm torpédomet (4×1)
Pancířpaluba 50 mm
boky až 100 mm
velitelská věž 150 mm

Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. První postavila loděnice Kaiserliche Werft KielKielu a druhou loděnice Blohm & Voss v Hamburku.[2]

Jednotky třídy Prinz Adalbert:[2]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Prinz Adalbert Kaiserliche Werft Kiel 1900 1901 12. ledna 1904 Dne 23. října 1915 byl potopen poblíž lotyšského přístavu Liepāja torpédem britské ponorky HMS E8.
Friedrich Carl Blohm & Voss 1901 1902 12. prosince 1903 Dne 17. listopadu 1914 se západně od Klaipėdy potopil na minách.

Konstrukce

editovat
 
Prinz Adalbert

Hlavní výzbroj tvořily čtyři 210mm kanóny ve dvoudělových věžích. Sekundární ráži představovalo deset 150mm kanónů. Lodě dále nesly dvanáct 88mm kanónů a čtyři torpédomety.[3] Pohonný systém tvořilo 14 kotlů a tři parní stroje o výkonu 17 000 hp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20,5 uzlu.[2]

 
Prinz Adalbert

Obě lodi této třídy bojovaly v první světové válce, byly však brzy ztraceny. Friedrich Carl operoval na Baltu. Dne 17. listopadu 1914 v 1:45 ráno narazil západně od Klaipėdy na dvě miny a v 7:15 se potopil.[4]

Prinz Adalbert zpočátku operoval v sestavě Širokomořského loďstva v Severním moři. Byl přidělen 4. předzvědné skupině kontradmirála Huberta von Rebeur-Paschwitz (pancéřové křižníky Roon, Yorck, Prinz Adalbert a Prinz Heinrich).[5] V listopadu 1914 byl odeslán na Balt. Počátkem roku 1915 ztroskotal na mělčině u mysu Steinort a byl těžce poškozen (oprava trvala do března 1915).[6] Dne 2. července 1915 vyplul společně s křižníkem Prinz Heinrich vstříc německým silám ohrožovaným ruskou eskadrou v bitvě u Östergarnu. U mysu Rixhöft byl Prinz Adalbert zasažen torpédem britské ponorky HMS E 9. Loď nabrala mnoho vody a silně se naklonila, tentokrát se ji ale ještě podařilo zachránit.[7] Nakonec byl Prinz Adalbert potopen 23. října 1915 poblíž lotyšského přístavu Liepāja torpédem britské ponorky třídy E HMS E8. Torpédo pravděpodobně zasáhlo sklady munice, protože se křižník potopil v obrovském výbuchu. Zahynulo 672 členů posádky.[8]

Reference

editovat
  1. MILFORD, Darren. Roon Class Armoured Cruisers [online]. worldwar1.co.uk, 1998-2006 [cit. 2009-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c PRINZ ADALBERT armoured cruisers (1903-1904) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 140. 
  4. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 128. [Dále jen Hrbek (2001)]
  5. Hrbek 2001, s. 248.
  6. Hrbek 2001, s. 130.
  7. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 2. Rok 1915. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-85-0. S. 100. [Dále jen Hrbek (2001b)]
  8. Hrbek 2001b, s. 112.

Literatura

editovat
  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat