Wikipedie

Stříbrná

obec v okrese Sokolov v Karlovarském kraji
Další významy jsou uvedeny na stránce Stříbrná (rozcestník).

Obec Stříbrná (německy Silberbach[4]) se nachází v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Součástí obce jsou osady Rájec (známější pod jménem Nancy) a Nová Ves (něm. Neudorf). Jedná se o typickou obec se zástavbou soustředěnou při hlavní cestě a roztroušenou po okolních svazích. Žije zde 443[1] obyvatel.

Stříbrná
Znak obce StříbrnáVlajka obce Stříbrná
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKraslice
Obec s rozšířenou působnostíKraslice
(správní obvod)
OkresSokolov
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°21′24″ s. š., 12°31′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel443 (2024)[1]
Rozloha33,52 km²[2]
Nadmořská výška592 m n. m.
PSČ358 01
Počet domů224 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduStříbrná 670
358 01 Kraslice
[email protected]
StarostkaJana Kortusová
Oficiální web: www.stribrna.cz
Stříbrná na mapě
Stříbrná
Stříbrná
Další údaje
Kód obce560651
Kód části obce157643
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec se rozkládá v katastrálních územích Stříbrná o rozloze 23,9  km2 a Nová Ves u Kraslic o rozloze 9,6  km2.[5]

Název

editovat

Německé jméno obce Silberbach nepochybně souvisí s názvem místního potoka. O pojmenování mluví i zdejší pověsti, spojované se starým hradem na Zámeckém vrchu. Podle pověsti dostal potok jméno podle stříbrné koule z hradní věže, která se do něho při dobývání hradu skulila. Jméno potoka a obce nemůžeme spojovat ani s těžbou stříbrné rudy. Ta se zde sice těžila, ale nepatřila k hlavním rudám, kterou byla cínová ruda. V minulosti byl téměř každý potok s čistou průzračnou vodou a s písčitým dnem, nazýván stříbrným.[6]

Přírodní poměry

editovat

Z geomorfologického hlediska se území řadí do celku Krušné hory, podcelku Klínovecká hornatina.[7] Území obce je poměrně rozsáhlé a jeho nadmořská výška se pohybuje mezi 600 až 800 metry. Horské a lesní porosty, tvořící největší část území, mají nadmořskou výšku 750 až 850 metrů. Řada okolních vrcholů však převyšuje nadmořskou výšku 900 m. Nejvyšší horou je Špičák (995[8] m), jehož vrchol je nejvyšším bodem nejen Kraslicka, ale i celého Sokolovského okresu. Území obce se rozkládá v západní části přírodního parku Přebuz, obcí protéká Stříbrný potok.

Historie

editovat

V literatuře se nejčastěji uvádí, že první písemná zmínka o Stříbrné pochází z roku 1601. Údaj vychází z kraslické horní knihy. Tento zápis však nehovoří explicitně o obci, ale o dolování na Stříbrném potoce.[9] Ze stejného roku je i zápis o propůjčení dvou rudných jam u staré štoly na Stříbrném potoce. Jde tedy spíše o doklad Stříbrného potoka, než o samotné osadě Stříbrná. Zmínky o osidlování tohoto místa jsou však starší. V soudní a městské knize Kraslic se 28. května 1574 uvádí prodej nemovitostí v okolí Stříbrného potoka, v místě dnešní obce. Nezpochybnitelné je, že Stříbrná vděčí za svůj vznik hornictví, které sem zejména v 16. století a v polovině 17. století přivádělo hodně přistěhovalců. Těžila se zde olověná ruda i rudy mědi. Doly na stříbro zde měly nepatrný význam. Ještě dříve se zde provádělo rýžování cínovce ve vodách horských potoků. Z písemností z roku 1611 jsou známa jména některých těchto osídlenců. Byla zde i tavírna, která ovšem v roce 1755 vyhořela. Po jejím obnovení sloužila ještě šestnáct let. Místo se zpočátku vyvíjelo jako část města Kraslice, jako osada v údolí a okolí Stříbrného potoka. Dříve, než tu vznikla samostatná osada, patřily k panství Kraslice tři další osady na Stříbrném potoce. Od roku 1666 patřila Stříbrná Nosticům. Roku 1720 se ve Stříbrné připomíná manufaktura na výrobu mědi a mosazi. Tato mosazárna byla jedinou svého druhu v celém rakouském mocnářství. Povozy naložené mosazí odtud jezdily v létě přes Alpy až do Benátek. Provoz mosazárny zajišťovalo asi 200 dělníků. Tito odborníci byli protestanty a šli sem pracovat s podmínkou, že jim bude zachována náboženská svoboda. Tu jim František Antonín Nostic zaručil.[6]

 
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně

V období 1720 až 1750 bylo dokonce ve Stříbrné započato se stavbou protestantského kostela. Barokní stavba však nebyla dokončena, neboť došlo k poklesu výroby mosazi a nakonec i k zastavení celého provozu. Dlouho tu stálo torzo s průčelím nedostavěného kostela. Roku 1821 byla opuštěná mosazárna přebudována na továrnu na modrotisk. Ta pracovala do roku 1900. Roku 1823 přišli do Stříbrné majitelé česárny a přádelny vlny v Kraslicích. Vytvořili zde další pracovní příležitosti v textilní výrobě. Od Nosticů koupili zbytky budov zrušené sklárny v Nancy a v rozmezí let 1826 až 1830 tu zbudovali přádelnu vlny. Po roce 1848 však tato přádelna v Nancy zanikla.[6] V letech 1869–1880 byla Stříbrná osadou obce Zelená Hora (Grünberg). Samostatnou obcí se stala Stříbrná roku 1890 a byla obcí okresu Kraslice. [10] Roku 1914 byla obec elektrifikována, v roce 1931 došlo k otevření kina v hotelu Deutsches Hof. Do života Stříbrné tvrdě zasáhly obě světové války. Roku 1914 začali muži odcházet na frontu. 30. června 1915 byl vypraven z okresu Kraslice transport 150 dělnic do jedné muniční továrny v Dolních Rakousích.[6] Od roku 1961 je Stříbrná obcí v okrese Sokolov.[10]

Obyvatelstvo

editovat

Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce došlo k výraznému poklesu počtu obyvatel. Ze Stříbrné odešlo 2 557 obyvatel a obec se postupně vylidňovala. I když do Stříbrné přicházeli noví obyvatelé z vnitrozemí i reemigranti z různých zemí, došlo k devastaci zemědělských a průmyslových podniků i bytového fondu. Část katastru se dostala do hraničního pásma a mnoho opuštěných usedlostí bylo zbořeno, rozstříleno nebo rozkradeno. Od roku 1964 začali postupně do neobývaných nebo rozpadajících se domů přicházet noví obyvatelé, chalupáři a rekreanti. Vzniklo zde i několik rekreačních středisek, školy v přírodě a lyžařské vleky.[6]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 3 867 obyvatel, z nichž bylo pět Čechoslováků, 3 850 Němců a 12 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 3 834 obyvatel, 29 k evangelické církvi a čtyři byli bez vyznání.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů Stříbrné (bez místních částí) [12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 2 338 2 781 2 760 3 538 4 414 3 867 3 554 742 911 655 523 401 432 418
Počet domů 192 241 269 418 491 508 523 643 244 196 172 191 194 207
Vývoj počtu obyvatel a domů Stříbrné (včetně místních částí) [12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 2 764 3 218 3 204 3 971 4 868 4 279 4 526 762 911 655 523 401 432 418
Počet domů 235 289 321 482 556 572 688 710 244 196 172 191 194 207

Památky

editovat

Turismus

editovat

Obec a její okolí jsou v létě i v zimě hojně navštěvované turisty. Řada značených turisticky tras i cyklostezek umožňuje túry po západním Krušnohoří. Pro lyžaře je v zimním období k dispozici několik lyžařských vleků a tři lyžařské sjezdovky. Běžkařům slouží upravená Krušnohorská magistrála, spojující nedalekou Bublavu s Božím Darem. Oblíbenou akcí je novoroční výstup na Špičák, nejvyšší vrchol západního Krušnohoří.[13]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  5. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2016-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  6. ↑ a b c d e KOTĚŠOVEC, Václav. Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka. 1. vyd. Praha: Svazek měst a obcí Kraslicka, 2011. 271 s. ISBN 978-80-86289-70-0. S. 204–220. 
  7. ↑ Mapové podklady na Geoportálu
  8. ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 716–720. 
  10. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 501.  Archivováno 20. 1. 2022 na Wayback Machine.
  11. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Silberbach. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 249. 
  12. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 11.  Archivováno 18. 10. 2020 na Wayback Machine.
  13. ↑ Stránky obce Stříbrná. www.stribrna.cz [online]. [cit. 2016-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-06. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stříbrná&oldid=24326932“