Sobotín

Sobotín
	Pohled do údolí Sobotína od severu, v popředí část Štětínov
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Šumperk
Obec s rozšířenou působností	Šumperk; (správní obvod)
Okres	Šumperk
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°0′42″ s. š., 17°5′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 142 (2024)
Rozloha	31,94 km²
Nadmořská výška	365 m n. m.
PSČ	788 16
Počet domů	328 (2021)
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Sobotín 89; 78816 Sobotín ; [email protected]
Starosta	Josef Hroch
	Oficiální web: www.sobotin.cz
	Sobotín
Další údaje
Kód obce	540986
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Sobotín (německy Zöptau^[4]) se nachází v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 100^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351. Historie Sobotína je obdobně jako většina okolních obcí spjata s těžbou železné rudy. Tu zde těžili a místní okolí také kolonizovali losinští Žerotínové. Sobotínský kostel svatého Vavřince se v 17. století stal zahajovacím místem nechvalně známých čarodějnických procesů na losinském panství. Stařena z Vernířovic tehdy vyňala z úst hostii, aby ji uschovala pro nemocnou krávu. Nestalo se tak beze svědků a první obžaloba byla na světě.

Mauzoleum rodiny Kleinů

V 19. století se Sobotín stává důležitým centrem průmyslové revoluce. Výstavbou hraběte Mitrovského (majitele panství Loučná) zde vzniká velký podnik na zpracování železa. V jeho rozvoji pak pokračuje podnikatelský klan bratří Kleinů (Gebrüder Klein), kteří se vypracovali z obyčejných vesničanů na jedny z nejvlivnějších magnátů tehdejší monarchie, což jim i vyneslo povýšení do šlechtického stavu s predikátem „von Wiesenberg“ (z Loučné). Po smrti hraběte Mitrovského koupili panství Loučná, do něhož spadaly i sobotínské železárny, které pak s přispěním profesora Riepla rozšířili a zapojili do systému svého podnikání. To stálo ve velké míře na stavbě železnic a ještě dnes jméno Sobotín lze spatřit na kolejnicích několika tratí.

Albrecht Klein přebudoval někdejší zbrojovku na zámek, čímž nastalo rozdělení Kleinů na Loučenskou a Sobotínskou větev. Nutno podotknout, že Sobotínsko - Štěpánovské železárny a strojírny, patřily jak kvalitou, tak kvantitou, mezi nejdůležitější podniky své doby. Rozmach podniku Kleinů však stál převážně na schopnostech jednotlivců první generace. Následující pokolení se již jen soustředilo na udržování dříve nabytého majetku a první republikou tak skončila většina jejich podnikatelských aktivit. Vzhledem k zanedbání nutnosti přizpůsobení se novým technologiím zůstal jejich sobotínský podnik nevyužit a tradice železářské výroby tak zde má jen nepatrného a nepřímého dědice v podniku Velamos. Po druhé světové válce byli Kleinové spolu s velkou částí místních obyvatel kvůli své příslušnosti k německé národnosti donuceni opustit Československo a do Sobotína se přistěhovalo mnoho nových obyvatel.

Po Kleinech zde zůstaly některé stavby příslušející k zaniklému podniku, dále pak zámek – dnes sloužící jako hotel a v neposlední řadě mauzoleum. To bylo v poválečných letech těžce poničeno.

Osobnosti

Maria Paschalis Jahnová (1916–1945) – řeholnice kongregace šedých alžbětinek, zavražděná v Sobotíně^[5]

Pamětihodnosti

Kostel sv. Vavřince v Sobotíně

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:^[6]

Kostel svatého Vavřince – renesanční jednolodní kostel z roku 1605, upravený v roce 1780 a 1792 (přístavba věže), opraven v roce 1845; k areálu patří dále:
- ohradní zeď – z konce 18. století, se třemi vestavěnými edikulami a klasicistní kostnicí s márnicí v obvodu zdi
- kříž – kamenická práce, datovaná do roku 1821
Sousoší Kalvárie (v zahradě čp. 40) – kamenická práce z roku 1818
Mauzoleum rodiny Kleinů – historizující architektura z roku 1881, opravená v letech 1926–1928, dílo architekta W. S. Baumheyera z Vídně, renovace podle návrhu Ericha Geschopfa z Vídně stavitelem E. Othem, restaurace maleb U. Weith; k areálu patří dále:
- ohradní zeď se vstupní branou – realizace stavitel Josef Bayer ze Šumperka
- park – přírodně krajinářský, založený v roce 1880

Další, památkově nechráněné objekty:

Zámek – vznikl přestavbou někdejší Eisenbachovy zbrojovky ve čtyřicátých letech 19. století v romantizujícím historickém pojetí.
- Zámek i přilehlá restaurace Koliba byly zakoupeny panem Hrochem ze Šumperska (2012) a fungují dnes opět jako hotel.
Také v roce 2011 byla opravena mýtná budova, která sloužila k vybírání mýtného při přejezdu řeky.
Kamenný silniční most

Části obce

Sobotín
Klepáčov
Rudoltice

Od 1. července 1975 do 31. prosince 1993 k obci patřily i Vernířovice a od 1. ledna 1980 do 31. prosince 2009 také Petrov nad Desnou a Terezín.^[7]

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 589.
↑ MOTÝL, Ivan. Pět příběhů sexuálního násilí rudoarmějců z května 1945 aneb Přehlížená historie. CNN Prima News [online]. 2020-05-19 [cit. 2024-03-10]. Dostupné online.
↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 614. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Související články

Římskokatolická farnost Sobotín

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sobotín na Wikimedia Commons
Sobotín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 589.

[5] MOTÝL, Ivan. Pět příběhů sexuálního násilí rudoarmějců z května 1945 aneb Přehlížená historie. CNN Prima News [online]. 2020-05-19 [cit. 2024-03-10]. Dostupné online.

[Památky-6] PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.

[prehled-obci-7] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 614. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

[4]

[1]

[2]

[3]

[5]

[6]

[7]