Smilov (Štoky)

Smilov
	Smilov
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Štoky
Okres	Havlíčkův Brod
Kraj	Kraj Vysočina
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°32′6″ s. š., 15°37′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	110 (2021)
Katastrální území	Smilov u Štoků (6,59 km²)
PSČ	582 53
Počet domů	39 (2011)
	Smilov
Další údaje
Kód části obce	151009
Kód k. ú.	751006
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smilov (německy Smilau) je vesnice spadající pod městys Štoky. Jméno vsi vzniklo z osobního jména Smilův (dvůr), podle majitele pana Smila Z Lichtenburgu. V současnosti má Smilov 112 obyvatel.

Historie

První zmínka o Smilově pochází z roku 1308, kdy byl jako součást majetku pánů z Lichtenburka^[3] pravděpodobně odprodán sedleckému cisterciáckému řádu (podle některých pramenů k odprodeji došlo již někdy kolem roku 1250)^[zdroj?]. Mezi lety 1379-1404 je v Městské trhové knize Německého Brodu mezi šenkýři uváděno jméno Ondřej ze Smilova. V letech 1390-1407 byli majiteli Smilova páni ze Smilova. V roce 1390 ves držel Hynek ze Smilova, od roku 1393 pak Epík ze Smilova.^[3]

V roce 1407 byla ves zpustošena neznámými nepřáteli. Škody byly takové, že podle záznamů jakýsi Majnuš ze Smilova nemohl odvést ani povinný pacht vilémovskému klášteru. Později se již píše jen o poplužním dvoře.^[3]

V letech 1566-1575 náležel Smilov s doloženým poplužným dvorem Janu Šmolovskému ze Šmolova. Po jeho smrti v roce 1575 zdědila statek Janova manželka Anna z Dobřenic, která jej později (roku 1577) odkázala svému druhému manželovi Adamu Vojkovskému z Mlhotic. Obec posléze získal Adamův bratr Kryštov Vojkovský, připomínaný poprvé až při prodeji osady roku 1863 Pavlu Mitrovskému z Nemyšle a na Jitkově.^[3]

Pravděpodobně při prodeji obce v roce 1863 se poprvé uvádí smilovská tvrz, která zanikla někdy za třicetileté války a při soupisu poddaných z roku 1651 byl ve vsi evidován již jen panský dvůr.^[3] Osadu téhož roku získal Pavel Mitrovský z Nemyšle. Od dědiců Pavla Nitrovského Smilov koupil v roce 1625 jihlavský rychtář Jan Rudolf Heidler z Bukova, držitel Stříteže. O třicet let později byl Smilov (statek a ves) odprodán dalším majitelům.

Dne 3. října 1701 přišel do Smilova jako nový majitel pan August Arnošt Šanovec z Ungerswertu, který na místě dřívější tvrze vystavěl zámek. Jednopatrový zámek obdélníkového půdorysu byl zbudován v barokním slohu se sedlovou střechou a s valeně sklenutým přízemím, do něhož vede prostý vchod bez portálu z hospodářského dvora.^[3] Ve Smilově byl tou dobou emfyteutický dvůr, myslivna a mlýn. Ke Smilovu rovněž patřila i osada Na Vysočině. V roce 1725 byl Smilov prodán střítežskému panství. Majiteli se stali hrabata Sinzendorfové.

V roce 1900 měl Smilov 49 domů a 278 obyvatel, většinou Němců. V roce 1910 tvořili Němci kolem 90 % obyvatel. O dva roky později zde bylo 49 stavení, 268 obyvatel německé národnosti a 30 Čechů. Doloženi jsou i někteří živnostníci. Doloženým nájemcem dvora byl p. Rösler, který provozoval v místě i škrobárnu. Do roku 1930 vzrostl podíl českých obyvatel na více než 30%. V roce 1937 byla v obci otevřena česká škola.

Po tzv. Vítězném únoru zažil Smilov to, co celá republika. Majetek byl přidělen JZD, které zdevastovalo většinu památek. Od 1. července 1974 se obec Smilov včetně osady Vysočina staly územními částmi střediskové obce Štoky.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1921 zde žilo v 48 domech 289 obyvatel, z nichž bylo 153 žen. 72 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 214 k německé. Žilo zde 280 římských katolíků, 2 evangelíci a 6 příslušníků církve československé husitské.^[4]

Vývoj počtu obyvatel Smilova^[5]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	307	313	301	278	299	289	292	202	192	148	142	113	105	103

Osobnosti

Jaroslav Rössler (1902–1990) – fotograf

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Kolektiv autorů; BENÁKOVÁ, Eva. HAVLÍČKOBRODSKO Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. Tišnov: SURSUM, 1999. ISBN 80-85799-62-6. Kapitola SMILOV, s. 150 až 151.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 71.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 558–559.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Smilov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Smilov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[havlbrod-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Kolektiv autorů; BENÁKOVÁ, Eva. HAVLÍČKOBRODSKO Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. Tišnov: SURSUM, 1999. ISBN 80-85799-62-6. Kapitola SMILOV, s. 150 až 151.

[4] Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 71.

[5] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 558–559.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]